500 let starý mlž by mohl vědcům pomoci odhadnout, jestli dojde ke kolapsu klíčového oceánského proudu
507 let se druh mlže, přezdívaný Hafrún, koupal v měnících se proudech u pobřeží Islandu. Při prohledu pod mikroskop, se škeble Hafrún ale proměnila v historika, píše americký list Washington Post. Mlž sloužil jako měřítko, které by odborníkům pomohlo pochopit změny, které v oceánu pozorují dnes.
Odborníci už dlouho vědí, že takzvaná Atlantická jižní cirkulace (AMOC), tedy systém oceánských proudů, který přenáší teplo a sůl mezi jižní a severní polokoulí, se může v důsledku rostoucích teplot náhle a nevratně zastavit. Rostoucí počet počítačových simulací, včetně dvou předběžných analýz zveřejněných letos v létě, naznačuje, že ke kolapsu by mohlo dojít už v roce 2050.
AMOC přesouvá uhlík hluboko do oceánu a přenáší teplo rychlostí jednoho kvadrilionu wattů za sekundu, 50krát rychleji než lidstvo spotřebovává energii. Utváří pás mraků, který obklopuje Zemi na rovníku, přináší déšť do Afriky a Amazonie a příjemné teploty do severní Evropy, což vysvětluje, proč je ve Skotsku mnohem mírněji než na Aljašce a Newfoundlandu, přestože sdílí stejnou zeměpisnou šířku.
Přímá měření síly proudu, shromážděná pomocí sítě plovoucích senzorů, sahají pouze dvě desetiletí zpět - což není ani zdaleka dost dlouhá doba na to, aby bylo možné odhalit významné změny v systému, kterému trvá 1 000 let, než dokončí jeden cyklus.
Proto jsou tak přínosné čáry na škeblích, které mohou vědci využít k poznání historie oceánu, podobně jako využívají kruhy stromů k odhadování minulé teploty a počasí na souši.
Srovnáním schránek mlžů různého stáří se vědcům podařilo vytvořit časovou osu, která sahala až do poloviny 7. století. Chronologie zahrnuje dramatickou klimatickou změnu: přechod od relativně teplých oceánských podmínek středověku k mnohem chladnějšímu 500letému období známému jako malá doba ledová. Pokud by vědci dokázali identifikovat varovné signály, které předcházely tomuto náhlému ochlazení Atlantiku před více než 700 lety, mohlo by jim to pomoci pochopit, co se s AMOC děje dnes.
-
Obojživelná myš nebo ryba s kapkou na hlavě. Vědci v Peru objevili 27 nových druhů
20. prosinec 2024Vědci v oblasti Alto Mayo na severozápadě Peru objevili 27 nových druhů živočichů, včetně vzácné obojživelné myši, salamandra šplhajícího po stromech a neobvyklé „kapkovité ryby“. Během několikatýdenního průzkumu je překvapilo, že v hustě osídleném peruánském regionu našli tolik dosud neznámých živočichů. Oblast je navíc vystaven značnému tlaku, včetně odlesňování a zemědělství.
Trond Larsen z organizace Conservation International, který průzkum vedl,řekl, že bylo vzrušující být jeho součástí. „V krajině Alto Mayo žije skoro 300 tisíc lidí ve městech, obcích a komunitách. Vzhledem k dlouhé historii změn ve využívání půdy a zhoršování životního prostředí nás velmi překvapilo, že jsme tu objevili tak vysoké druhové bohatství“, zdůraznil. Udivil ho hlavně výskyt tolika nových, vzácných a ohrožených druhů, z nichž mnohé se pravděpodobně nikde jinde nevyskytují. O úspěšné expedici píše server Euronews a The Guardian.
Mezi „nové objevy“ patří také čtyři savci: myš ostnatá, netopýr krátkoocasý, veverka zakrslá a obojživelná myš. Objev nového druhu obojživelné myši byl podle Larsena obzvlášť šokující, protože patří do skupiny hlodavců, z nichž je většina druhů mimořádně vzácná. To jim mezi odborníky na savce dává téměř mýtický status.
„Nejzajímavějším nálezem ale byla „kapkovitá ryba, která vypadá podobně jako příbuzné druhy sumečků, ale na konci hlavy má skutečně bizarní skvrnitý nástavec připomínající kapku“, uvedl Larsen. Funkce této 'kapky' prý zůstává naprostou záhadou. Možná by mohla mít něco společného se smyslovými orgány v hlavě, nebo by mohla pomáhat při kontrole tlaku, poskytovat tukové zásoby nebo pomáhat při i hledání potravy.
Vědci v oblasti Alto Mayo zdokumentovali také sedm nových druhů ryb, nový druh žáby úzkoústé, deset nových motýlů a dva nové bouky. Expedice rovněž zdokumentovala 49 „ohrožených“ druhů z červeného seznamu IUCN, včetně dvou kriticky ohrožených opic, dvou ohrožených druhů ptáků a ohrožené žáby harlekýnky.
-
Stonehenge měl sjednotit pravěkou Británii. Vědci přišli s dalším vysvětlením původu památky
20. prosinec 2024Vědci letos učinili významný objev spojený se Stonehenge, nejznámější megalitickou památkou na světě. Zjistili, že oltářní kámen, ikonický monolit v srdci kruhové stavby, pochází ze stovky kilometrů vzdáleného Skotska. A mohl tak být darem nebo znamením politického spojenectví. Pět tisíc let stará stavba tak možná vznikla proto, aby sjednotila rané britské zemědělské komunity.
Už víc než sto let se ví, že některé části pravěkého monumentu pocházejí z více než 20 kilometrů vzdáleného místa a jeho tzv. „modré kameny“ mají původ ve Walesu. Ovšem objev, že oltářní kámen má skotský původ, způsobil archeologickou senzaci a zaujal novinové titulky po celém světě. Píše o něm například The Guardian nebo CNN.
Megalitické památky postavili lidé, kteří po sobě nezanechali žádné písemnosti. Proto se o účelu těchto gigantických staveb můžeme jen dohadovat. Vznikly už stovky teorií, protože přemisťovat několikatunové balvany na vzdálenost desítek nebo i stovek kilometrů v podmínkách doby kamenné a bronzové se zdá téměř nemožné.
Mike Parker Pearson, jeden z předních archeologů a odborníků na Stonehenge, teď přišel s překvapivým vysvětlením, proč byly kameny přepravovány na tak ohromující vzdálenosti. Tvrdí, že důvodem pro stavbu pravěkého monumentu mohla být snaha o sjednocení rané zemědělské komunity na celém ostrově Británie v době kulturního napětí. Oltářní kámen mohli pravěcí lidé dopravit ze vzdálené skotské památky jako dar nebo znamení politického spojenectví.
„Proto bychom měli Stonehenge považovat za politickou i náboženskou památku“, řká Pearson. „Není to chrám - to byl po staletí hlavní omyl. Není to ani kalendář, ani observatoř,“ dodal. Slavná orientace prehistorické stavby na zimní a letní slunovrat je podle něj jen ozvěnou dřívějších staveb, jako je Newgrange v údolí Boyne v Irsku a nemusí být jejím hlavním účelem.
Ačkoli je tato stavba jedinečná z mnoha důvodů, součástí žádné jiné památky v Británii nebo Irsku nejsou kameny z tak vzdálených destinací, říká Pearson. „Stonehenge vyniká tím, že je materiálovým mikrokosmem celých Britských ostrovů,“ doplňuje.
-
Japonští zločinci perou špinavé peníze pomocí Pokémon kartiček
19. prosinec 2024Zločinecké skupiny v Japonsku využívají k praní špinavých peněz kartičky Pokémonů. Prozradil to bývalý šéf jednoho ze zločineckých syndikátů. Podle něj organizace využívala kartičky k převádění peněz do zahraničí.
Na celém světě už se prý prodalo celkem 64 miliard karet Pokémonů. Podle japonského média Shunkan Gendai je ale teď využívají i zločinci, aby mohli prát peníze a přesouvat velké množství hotovosti přes hranice. Bývalý člen vedení zločineckého syndikátu vysvětlil: „Mnoho zločinců, kteří se dopouštějí podvodů s bankovními převody, převádí ukradené peníze na karty Pokémon. Podezřelé peníze nelze uložit v bance, a pokud je držíte v hotovosti, existuje vysoké riziko, že vám je někdo ukradne. Karty Pokémon se dají snadno ukrýt, a pokud je odvezete do zahraničí a tam je zpeněžíte, nelze vás vystopovat.“
Zločinci pochopitelně obchodují hlavně s vzácnými kartičkami. Je ale těžké je rozpoznat, protože kartičky se prodávají vždy v balení po pěti kartách. Existuje ale prý důmyslný způsob, jak zjistit, jestli je v balení najdete. Vzácné karty nad určitou hodnotou jsou totiž potaženy hliníkem, takže pokud celé balení projdete detektorem kovů, můžete je rozpoznat.
Pokémonní karty fungují lépe než umělecká díla, starožitnosti nebo vzácné kameny, nepodléhají totiž celním kontrolám a neobjeví se na skeneru. Jde přitom o obrovské peníze. Třeba karta s názvem Pikachu Illustrator CoroCoro Comics Promo se prodala za přepočtu 122 milionů korun. Nejdražší karta, která se aktuálně prodává, je Pikachu s šedou čepicí a jedná se o speciální Van Gogh edici. Ta stojí zhruba 23 milionů korun.
-
Japonské město Fukušima veřejně zostudí lidi, kteří poruší pravidla pro nakládání s odpadky
19. prosinec 2024V japonském městě Fukušima bude nově městská správa procházet pytle s odpadky. Pokud zjistí, že porušují předpisy, třeba tím, že odpad není správně vytřízený, nebo že překračuje velikostní limity, mohou nově veřejně identifikovat jejich majitele. Na úterním zasedání to schválilo městské zastupitelstvo.
Fukušima v loňském roce zaznamenala víc než 9 tisíc případů nevyhovujících odpadků. V současné době, pokud popeláři odhalí nějaké pochybení, na pytel s odpadky nalepí samolepky, které informují o porušení pravidel. Majitel odpadků pak musí odnést pytel zpět dovnitř a znovu ho roztřídit. Informuje o tom server BBC.
Teď, podle nových pravidel, pokud zůstanou odpadky déle než týden nevytříděné, můžou pracovníci města pytle projít a podle zbytků se pokusit identifikovat pachatele. Tito lidé pak budou ústně varováni, následovat bude písemné upozornění, a pokud ani to nezabere, jejich jména zveřejní vládní internetové stránky.
Nové pravidlo přichází v rámci dlouhodobého úsilí Japonska o zlepšení systému nakládání s odpady. Fukušima není jediná, která v souladu s tímto cílem zavedla vlastní iniciativy. Obyvatelé japonského města Kamikatsu třeba třídí odpad do 45 kategorií. Prefektura Kagošima zavedla pro obyvatele povinnost psát na pytle s odpadky svá jména. A v loňském roce město Čiba pilotně zavedlo asistenta s umělou inteligencí, který obyvatelům pomáhá správně likvidovat odpadky.
-
Kalifornské veverky začaly lovit přemnožené hlodavce. Reagují tak na změnu prostředí
19. prosinec 2024Změnou prostředí se z veverek mohou stát masožravci. Zjistili to vědci, kteří pozorovali chování veverek v Kalifornii. Veverky doteď byly považovány hlavně za býložravce, kteří se živí převážně rostlinami a semeny. Nová zjištění nabízejí první dokumentaci o tom, že tento druh aktivně loví jiné živé obratlovce – což podtrhuje jeho schopnost reagovat na změny v ekosystému.
Výzkum je součástí projektu Long-Term Behavioral Ecology of California Ground Squirrels v Briones Regional Park v okrese Contra Costa. Zkoumal, jak kalifornské veverky přizpůsobují své chování v reakci na změny prostředí. Studijní tým shromáždil podrobné údaje o každé veverce, včetně jejího pohlaví, reprodukčního stavu a tělesné hmotnosti. Každé zvíře označil dvěma identifikačními značkami a jedinečnou značkou na srsti pomocí barviva. Informuje o tom server CNN.
Výzkumníci rozdělili veverky do tří skupin a pozorovali jejich chování. Tým zaznamenal 74 interakcí mezi veverkami a hraboši. Ve 42 % veverky (a to i samice a mláďata) hraboše aktivně lovily. „Už jsme věděli, že (kalifornské veverky) mohou žít v různých nadmořských výškách a živit se různými rostlinami, ale nejpozoruhodnější a nejneuvěřitelnější je rychlost, s jakou změnily své chování v závislosti na místním nárůstu počtu hrabošů,“ uvedla hlavní autorka studie Jennifer Smith, docentka biologie na University of Wisconsin-Eau Claire.
Výsledky studie naznačují, že veverky by bylo nejlépe klasifikovat jako oportunistické všežravce na základě jejich ochoty lovit a konzumovat živou kořist, zejména pokud je jí dostatek. Bílkoviny jsou pro veverky omezeným, ale nezbytným zdrojem, aby se jim dařilo. Lov hrabošů jim pravděpodobně poskytuje rychlejší a dostupnější přísun potravy než semena.
Ačkoli se tento objev může někomu zpočátku zdát znepokojivý, ale podle odborníků je taková změna stravy pro zvířata zcela normální. Hraboši často zažívají prudký nárůst populace a jsou považováni za škůdce, takže přítomnost nových predátorů, jako jsou kalifornské veverky, pomůže udržet počet hrabošů pod kontrolou.
-
Florida bude bez Pornhubu. Nový zákon není podle provozovatele nejslavnějšího pornowebu bezpečný
18. prosinec 2024Od Nového roku nebudou mít obyvatelé Floridy přístup na Pornhub, nejnavštěvovanější pornografický web na světě.
Společnost Aylo, mateřská firma Pornhubu, potvrdila, že zablokuje přístup všem uživatelům ve státě na protest proti nové legislativě, která v roce 2025 zavádí povinnost ověřování věku pro přístup na pornografické stránky.
„Bohužel způsob, jakým mnoho oblastí, včetně Floridy, implementuje ověřování věku, je neefektivní, chaotický a nebezpečný,“ uvedla společnost Aylo v e-mailu podle webu Florida Politics. „Povinnost shromažďovat velké množství citlivých osobních údajů stovkami tisíc stránek ohrožuje bezpečnost uživatelů. Navíc, jak ukazují zkušenosti, lidé se jednoduše obrátí na stránky, které zákon neplní, nebo najdou způsoby, jak tyto zákony obejít.“
Nový floridský zákon vyžaduje ověřování věku nejen na pornografických stránkách, ale i na všech dalších platformách nabízejících obsah potenciálně „škodlivý pro nezletilé.“ Zákonodárci rozhodnutí webu kritizují. „Fakt, že se rozhodli stránku zavřít místo toho, aby zajistili, že se k ní nedostanou děti, ukazuje, kdo je jejich skutečným cílovým publikem,“ uvedl poslanec Chase Tramont, hlavní autor návrhu zákona.
Aylo však argumentuje, že ověřování věku podporuje, současný návrh zákona ale dostatečně nezohledňuje bezpečnost a soukromí uživatelů. Podobné zákony vedly v minulosti k protestům a omezení přístupu i v dalších amerických státech. Například v Louisianě, kde Pornhub zákon o ověřování věku dodržel, došlo k poklesu návštěvnosti webu o 80 %. Uživatelé se ale podle společnosti Aylo pouze přesunuli se na nelegální a nebezpečné platformy bez jakékoliv regulace, píše The Palm Beach Post.
Společnost proto navrhuje, aby se ověřování věku provádělo na úrovni zařízení, například prostřednictvím výrobců chytrých telefonů. „Nejlepší řešení pro zajištění bezpečnosti internetu a ochranu dětí je ověřování věku přímo na zařízení,“ uvedla společnost. Dodává, že moderní technologie a rodičovské kontroly dnes umožňují snadné způsoby, jak zabránit dětem v přístupu k nevhodnému obsahu bez nutnosti shromažďování citlivých údajů.
-
Tlamouni vám ukážou, na co je horečka! Když jsou ryby nemocné, plavou do teplejší vody
18. prosinec 2024Ryby tlamouni nilští, zvané také tilápie nilské, se při nemoci přesouvají do teplejších vod. Napodobují účinky horečky u teplokrevných zvířat. Prastará taktika pomáhá zlepšit metabolismus, posiluje imunitu a potlačuje patogeny.
Před 600 miliony lety, během evolučního výbuchu, který planetě přinesl první živočišné formy, zjistili někteří tvorové, že pobyt na teplejším místě přináší úlevu při nemoci. Zvýšení teploty totiž zlepšuje metabolismus, optimalizuje imunitní funkce a potlačuje růst patogenů. Tento obranný mechanismus si studenokrevná zvířata, jako jsou ryby či ještěrky, uchovala dodnes – jedna hledají teplé vody, druhá tráví více času na slunci. U teplokrevných zvířat, včetně lidí, se tento proces během evoluce objevil znovu. Díky schopnosti regulovat si vlastní tělesnou teplotu ale lidé, savci a ptáci už nemusí zdroj tepla hledat.
Studie publikovaná v pondělí v časopise PNAS ukazuje, že strategie využívání horečky vznikla dávno před příchodem teplokrevných zvířat. Tým výzkumníků z Východočínské University v Šanghaji (ECNU) a Centra mořských věd a technologií v Čching-tao použil k pochopení, proč horečka pomáhá při infekcích tlamounovi nilskému, běžné sladkovodní rybě vyskytující se v Africe, na Blízkém východě, nebo v Jižní Americe.
V laboratorním experimentu vědci podle španělského webu El País pozorovali, že tlamoun infikovaný bakterií Edwardiella piscicida se na pět dní přesunul do teplejší části nádrže. Tento „horečnatý“ proces spustil v těle ryby řadu změn, které jí pomohly bojovat s infekcí. Produkce enzymů ničících T-buňky, klíčové prvky adaptivní imunity, se zpomalila, což umožnilo jejich větší aktivitu. Rybám současně klesla chuť k jídlu, byly letargické a spustily v organismu proces autofágie – recyklaci buněk, která poskytuje energii pro boj s infekcí.
Autoři zdůrazňují, že schopnost zvýšit tělesnou teplotu, ať už automaticky, nebo přesunem do teplejšího prostředí, je zásadní pro přežití během infekčního onemocnění u většiny živočichů. Experimenty ukázaly, že potlačení horečky léky nebo omezením pohybu zásadně zvyšuje úmrtnost infikovaných organismů. Horečka tedy není jen nepříjemný příznak, ale základní evoluční nástroj v boji proti nemocem.
-
Varšava má první queer muzeum ve střední Evropě. Na boty první polské drag queen stála fronta
18. prosinec 2024V centru Varšavy nově vzniklo muzeum, které připomíná bohatou historii LGBTQ+ komunity v Polsku. Expozice, kterou vytvořili tým umělců, historiků a dobrovolníků, ukazuje příběhy odvahy, emancipace a odolnosti tváří v tvář útlaku.
Na otevření Queer muzea 6. prosince se na varšavské Marszalkowské ulici vytvořila dlouhá fronta návštěvníků, informoval web Balkan Insight. Malý prostor o rozloze 60 m² přivítal během jednoho dne stovky lidí, kteří si prohlédli expozici věnovanou queer historii od středověku po současnost. Historik Piotr Laskowski, jeden z kurátorů, vysvětlil, že tvůrci při organizaci expozice nevyužili tradiční dějinné členění, ale vytvořili vlastní, relevantní pro queer komunitu.
Mezi exponáty je například sítotiskový obraz od umělce Karola Radziszewského, zobrazující Josefa Pilsudského při rozhodování, že nebude kriminalizovat homosexuální činy v trestním zákoníku z roku 1932. Meziválečné Polsko tím tehdy bylo jednou z nejprogresivnějších zemí na světě. Dále je zde nahrávka dopisu skladatele Frederica Chopina jeho příteli Tytusovi Woyciechowskému s „erotickými nuancemi“, boty Andrzeje Szwana/Lully La Polacy, nejstarší polské drag queen, a dokumenty o prvním pokusu legalizovat gay partnerství v Polsku z roku 2003, který nebyl nikdy přijat (civilní partnerství v Polsku stále není legální).
Muzeum vzniklo díky iniciativě Lambda Warsaw, nejstarší LGBTQ+ organizace v Polsku. Vychází mimo jiné z archivu, který skupina shromažďovala přes 30 let. Vstup je aktuálně zdarma, provoz expozice je hrazen městským grantem i příspěvky dárců. Organizátoři zdůrazňují, že muzeum má být nejen připomínkou útlaku, ale hlavně oslavou emancipace a odolnosti queer komunity, která v Polsku stále čelí různým formám diskriminace.
„Otevření tohoto muzea je také politickým aktem,“ řekl Jakub Gawkowski, kunsthistorik a člen správní rady muzea. „Není jen v centru, ale také přístupné z hlavní ulice, na úrovni země. Neschováváme se v suterénu nebo ve skříni. Jsme svobodní.“
-
Muž strávil 100 dní pod hladinou. Experiment ho prý omladil
17. prosinec 2024Americký vědec v oblasti biomedicíny žil přes tři měsíce pod vodou. V rámci experimentu s názvem Neptun 100 popsal vliv, který měla mise na jeho tělo. Chtěl zjistit, zda jsou lidé připraveni žít v extrémních podmínkách při budoucích pokusech o obývání jiných planet.
Joseph Dituri, známý také jako Dr. Deep Sea, sledoval, co s tělem udělají více než tři měsíce pod vodní hladinou. Během výzkumu pozoroval účinky v prostředí podobném dlouhodobému cestování vesmírem, píše britský Independent. Výzvu vysloužilý velitel amerického námořnictva zahájil 1. března 2023 v pokoji o necelých deseti metrech čtverečních v Jules’ Undersea Lodge v Key Largo na Floridě. Místnost se nacházela 9 metrů pod vodou a muž se musel potápět, aby se do ní dostal.
Účinky pobytu v prostředí podobném dlouhodobému cestování vesmírem sledovali psycholog a psychiatr. „Je to izolované, uzavřené a extrémní prostředí. Lidé musí přijít na to, jak budeme v takovém prostředí žít, pokud chceme rozšířit naše bydliště na jinou planetu,“ stojí v tiskové zprávě.
Zkušenost pod vodou Dituriho podle jeho vlastních slov omladila. Po vyplutí na hladinu v červnu 2023 se mu údajně zlepšila řada zdravotních funkcí, včetně delších telomerů, což jsou struktury na chromozomech, které jsou často spojovány s prodloužením života. Při hodnocení mise Dituri tvrdil, že krevní testy prokázaly snížení všech zánětlivých příznaků v jeho těle o 50 procent. Podařilo se mu také stát se držitelem Guinnessova rekordu v počtu dní strávených pod vodou, když překonal starý rekord 73 dní.