A co dospělí, mají si kde hrát? Hra rozvíjí kreativitu, posiluje vztahy a snižuje stres

Je hra a hravost dobrá a zdravá v dospělosti?

Nejen v dospělosti, po celý život. Myslím, že hra člověka motivuje, rozvíjí, přináší příjemné pocity. Proto bych řekla, že je důležitá a je fajn, pokud se udrží během celého života.

Snižuje míru stresu, vrací do přítomného okamžiku. Když propadneme do hry, tak přestaneme vnímat okolní svět a myslet na starosti a jsme jenom v ní.

Ano, určitě. Hra spíná pravou hemisféru, která je více emocionální, pocitová. Speciálně v psychoterapii je hra využívaná pro děti. Vrací do některých vzpomínek, momentů nebo i traumat. Má široký záběr.

Když si ale chceme hrát v dospělosti, bývá to zatížené studem. Někteří lidé, i blízcí, mají tendenci nás napomínat: tohle se nedělá, tohle by se nemělo, chováš se dětinsky... Proč to tak je?

To je zajímavá otázka. Možná máme představu, že když je člověk dospělý, měl by se tak i chovat. A některé věci k tomu nepatří. Myslím, že se ale postupně od toho odkláníme. Psychologie a psychoterapie je stále více populární. Lidé hodně čtou nebo poslouchají podcasty na podobná témata.

Čtěte také

Rodina je systém, který chce být v rovnováze. Metoda rodinných konstelací ji pomáhá hledat

Je to dané výchovou. Hra se ztrácí nejen v dospělosti, ale někdy i v období dětství. Když si dítě hraje nebo něco dělá a pro rodiče je to obtěžující, tak ho mohou okřiknout. „Prosím tě, na tohle jsi stará, tohle už nedělej, hraj si potichu!“ To je stavební kámen pro stud. Když něčím zklamu rodiče, tak už se k tomu nechci vracet, abych nezklamala znova.

Co hra a partnerské vztahy? Může fungovat jako příjemné pojivo? Spojuje nás a hraní může být pro každý vztah unikátní. Se svojí partnerkou nebo partnerem blbneme nebo máme typ her, který vztah posiluje.

Ano, setkávám se s tím často i v terapii, že hra nebo to, že děláme věci spolu je hodně důležité. Lidé hrají online a poměrně populární jsou i deskové hry. Asi to jde s věkem, když nám přibydou starosti, tak možná nemáme tolik času na sebe a na hravost. Ale společné zážitky jsou pro vztah velmi posilující. Dělat něco dohromady, zažít se v jiných situacích, nejenom v běžném životě, kdy něco musíme a řešíme provozní věci. Zkrátka zažít něco pěkného – a tím nemyslím jen dovolenou u moře.

Nemůže být přehnaná míra hravosti, živelnosti nebo humoru obrana nebo útěk před skutečným životem? Někteří lidé si neustále dělají ze všeho srandu a nikdy je neslyšíte mluvit o hlubších emocích či o strachu vážně.

S tím se setkávám často, že to chviličku trvá, než se dostaneme k tomu, co člověka opravdu trápí. Mohou to být, jak my říkáme, obrany. Nepustit si to smutné k sobě. Protože možná toho smutného mám tolik, že je to pro mě zahlcující. Proto humor, legrace nebo lehkost je pro mě přijatelnější.

Poslechněte si celý rozhovor o hře a hraní!