A$AP Rocky skládá na nové desce acidrapovou maturitu

3. červen 2015
03400094.jpeg

A$AP Rocky dorazil před lety do hiphopového mainstreamu z internetové divočiny a stal se tak učebnicovým případem vymazávání důležitosti lokální identity rapperů v éře digitální komunikace. Ačkoliv je z Harlemu, nasákl do sebe vlivy jižanského soundu, kalifornského funku i psychedelického Houstonu a stvořil hiphopový hybrid, který v podstatě nemohl neuspět. První deska na velkém labelu Long. Live. A$AP dobyla před dvěma lety číslo jedna na americkém žebříčku a singl Fuckin’ Problems doputoval do americké Top 10. Cestou za komerčním úspěchem ale A$AP Rocky trochu ztratil ze své osobitosti. Druhý studiový počin At. Long. Last. A$AP ho vrací k psychedelickému soundu jeho internetových časů a to rozhodně pro jeho fanoušky není špatná zpráva.

Před vydáním své druhé studiové desky mluvil A$AP Rocky o uměleckých ambicích a At. Long. Last. A$AP se v šíři svých inspirací rozhodně nijak neupejpá – sampluje se tady smooth jazz a indie pop (Better Thing), klasické R&B (Excuse Me) nebo šedesátkový hard rock (Everyday), deska má ale zároveň uniformní zdrogovaný sound, který mu kdysi naordinoval producent Clams Casino. (Ten ale na nové desce bohužel chybí.) L$D je poctou změněnému vědomí a tracky jako Excuse Me nebo Fine Whine se topí v slastné feťácké letargii. Důležitým elementem desky je i kytarista Joe Fox, kterého A$AP Rocky našel v Londýně na ulici při buskingu a jehož kytara je slyšet v pěti skladbách a rozhodně pomáhá v navození nálady.

Stejně jako na předchozí desce se dá nicméně A$AP Rockymu vytknout, že jeho rap je zastíněný poutavým zvukovým designem desky. A přispívá k tomu i jistá nečitelnost jeho osobnosti – kdo vlastně je A$AP Rocky, se ani tady nedozvíme. Texty se točí kolem klišovitých témat, jako jsou holky, úspěch nebo móda, a jednomu se až začne stýskat po výstřednosti jeho kolegy A$AP Ferga, který na desce překvapivě chybí.

Rockyho nevyzrálost je nejspíš důvodem, proč ho na jeho vlastní desce položí na lopatky hned několik hostů – manický Lil Wayne v M’$, řízný Schoolboy Q v Electric Body i Future, který roli „rapového psychonauta“ dělá už několik let. Deska by také mohla být kratší, protože v druhé třetině už psychedelickým výletům docela dochází dech. A singl Everyday, milosrdně zařazený na konci stopáže, je pořád jen nepříliš povedeným pokusem, jak dostat A$AP Rockyho do rádií.

03400095.jpeg

Na mainstreamovou hiphopovou desku je At. Long. Last. A$AP překvapivě sonicky nekompromisní a zvukově experimentální počin, a že si ji takovou A$AP Rocky vydupal, je jeho velké vítězství. Label z něho chtěl mít novou rapovou superstar, a ačkoliv deska bude debutovat na čísle jedna amerického žebříčku, do kategorie Drakea nebo Lil Waynea zatím A$AP Rocky nedosáhne. Což ale vzhledem ke kvalitě novinky zase tak nevadí. Teď bude zajímavé sledovat, jak se vyrovná se smrtí A$AP Yamse, architekta svého úspěchu v hudebním průmyslu. To zatím nechme otevřené, na své druhé studiové desce složil A$AP Rocky acidrapovou maturitu.

Hodnocení: 85 %
A$AP Rocky – At. Long. Last. A$AP (Sony, 2015)

 

ROCKY KICKED IT WITH HOT 97 http://bit.ly/1ezUvnb

Posted by ASAP Rocky on 29. květen 2015