Ábíčkovská Encyklopedie komiksu

20. prosinec 2010

Vydavatelství XYZ, které se jinak na komiksy nespecializuje, poslalo na předvánoční knižní trh atraktivní titul Encyklopedie komiksu v Československu 1945-1989. Její autoři Josef Ládek a Robert Pavelka se snažili podat přehled o této dosud nepříliš zmapované etapě domácí komiksové tvorby. První díl encyklopedie se soustřeďuje na „obrázkové seriály", které vycházely v časopise ABC.

V předmluvě k Encyklopedii komiksu v Československu 1945-1989 si autoři vytyčují cíl, kterým není nic menšího než nebát se minulosti a splácet dluhy. Impulzem ke vzniku prvního dílu ze zamýšlené řady encyklopedií byla disertační práce známého znalce oboru Tomáše „Hibi" Matějíčka. Josef Ládek a Robert Pavelka se podle svých slov snaží poopravit jeho tvrzení (a kupodivu poměrně rozšířený názor), že v totalitním Československu prakticky žádné komiksy nevycházely.

Jako doklad opaku si autoři zvolili legendární časopis ABC mladých techniků a přírodovědců, známý jako „ábíčko" nebo „ábécéčko". V něm vycházely takzvané „obrázkové seriály" od samého začátku, tedy už od prvního ročníku 1957. Encyklopedie přináší podrobný přehled ábíčkovských komiksů od starých klasik jako Šestka z Hradební, Foglarovi Kulišáci nebo pozdější pionýrští Strážci přes ojedinělý reklamní počin Spořínek po pamětníky milovanou Vzpouru mozků, Galaxii či bez nadsázky kultovní příběhy ze Žluté planety. Ládek a Pavelka uvádí detailní informace o autorech jednotlivých komiksů, o tom, kdy a jak vycházely, zda byly reprintovány a samozřejmě shrnují dějovou linku a nabízí přetištěné ukázky.

Čemu se naopak snaží důsledně vyhnout, je jakékoli hodnocení dobové poplatnosti. I tento přístup si stanovili už v úvodu k encyklopedii. Někdy je jejich věcnost osvěžující, ale občas je znát, že píší z pozic insiderů a abíčkovským autorům jsou ochotní odpustit téměř cokoli. Také zařazení kompletního reprintu nijak výjimečného komiksu Přerušený souboj o bitvě u Stalingradu je poněkud sporné. Místy rozpačitý dojem posiluje i množství pravopisných chyb, které by odstranila pečlivější redaktorská práce. Jinak ale patří Ládkovi a Pavelkovi respekt za průkopnickou snahu, která z jejich Encyklopedie komiksu dělá knihu atraktivní nejen pro zasvěcené pamětníky.

autor: Robert Candra
Spustit audio

Nejposlouchanější

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.