Aby se nikdo necítil dotčeně. Co přináší politická korektnost a proč některým lidem vadí?

Od 60. let se začal ze Spojených států do západního světa šířit pojem „political correctness“, politická korektnost. Od té doby se odehrávají pokusy o regulaci vyjadřování lidí na adresu některých společenských skupin s cílem odstranit hanlivá slova podporující nerovnosti.

Co přesně to znamená? Cílem politické korektnosti je zjednodušeně to, aby se v diskuzi necítila žádná skupina obyvatel nebo jednotlivec dotčeně. Může jít o jakoukoliv skupinu lidí, často jde ale o menšiny, v českém prostředí například Romy nebo LGBTQ+ lidi.

„Politická korektnost bývá problematická z toho důvodu, že nastavuje nová pravidla toho, jak označujeme svět a jak o něm bez následků můžeme mluvit,“ komentuje to ve čtvrté epizodě podcastu Urny Otto Eibl, politolog z Fakulty sociálních studií na Masarykově univerzitě.

Spoustu lidí právě proto může politická korektnost znervóznit. „Do této chvíle přemýšleli, jednali a hovořili nějakým způsobem, třeba i v rámci stereotypů nebo humoru. Najednou je to nežádoucí chování nebo užívání jazyka, protože se část marginalizovaných spoluobčanů cítí uraženě, právem dotčeně,“ tvrdí Eibl.

Proč politici a političky často volí kontroverzní slova a nekorektní projev? Poslechněte si čtvrtou epizodu volebního průvodce Urny.