On Air v Brně: Za brněnskou kulturu bojujeme humorem

8 fotografií

Barbora Antonová: Humor proti rasistům funguje skvěle
S aktivistkou Barborou Antonovou jsme se bavili o nedávné kauze zrušení facebookového profilu skupiny Žít Brno na výzvu brněnského magistrátu. Proč se iniciativa Žít Brno rozhodla vstoupit na komunální politickou scénu a jaké jsou její cíle? Mluvili jsme také o skupině Nic než názor a brněnských protiromských pochodech, proti kterým projekt vystupuje. Jaké jsou vyhlídky na rok 2014? „Záleží na tom, jak velká frustrace davu bude, jak moc to odskáčou Romové. Humor, který používáme na zesměšnění rasistů a nácků, kteří chodí po ulicích se zaťatými pěstičkami, funguje nejen přes sociální sítě skvěle,“ tvrdí brněnská aktivistka Barbora Antonová.

Rostislav Koryčánek: Město hledá cestu, jak se vyhnout komunikaci
Se zakladatelem architektonického časopisu ERA21 a bývalým ředitelem brněnského Domu umění v letech 2007-12 Rostislavem Koryčánkem jsme si povídali o kulturní politice města Brno. Zmínili jsme také mediálně propíranou iniciativu Žít Brno: „Město diskusi nad vypnutím facebookového profilu Žít Brno nezvládá. To, co by Brno mohlo mít zdarma nebo za malé angažmá, tak o to se připravuje. Místo toho najímá drahé agentury, které mají řešit, jak se bude město prezentovat, a nefunguje to.“ Rostislav Koryčánek prozradil i to, že v Brně v minulosti vznikaly divadelní hry na politickou objednávku a další neřesti. „Brno prochází velkou proměnou, kterou nevede magistrát, ale univerzity. Ty na sebe dokázaly navázat lidi se vzděláním, kteří mají větší nároky na kvalitu života. Místo toho, aby město komunikovalo, hledá cestu, jak se komunikaci vyhnout,“ řekl ve vysílání Koryčánek.

Bývalý ředitel Domu umění Rostislav Koryčánek|foto:Martina Pavloušková

Radek Pernica: Nejsilnější proud brněnské kultury jde ze spodu
Z šatnáře šéfem kina. Přesně to se povedlo Radku Pernicovi, který v současnosti šéfuje brněnskému kinu Scala: „Scala byla vždycky prioritním kinem, dobře vybaveným, metropolitním a důležitým. S kamarády jsme šli do její obnovy s cílem, aby se z ní znovu stalo nejlepší jednosálové kino na Moravě.“ Kino je sice úzce propojené s Masarykovou univerzitou, ale Radek Pernica mimo jiné potvrdil, že brněnská kultura zdaleka nestojí jen na podpoře magistrátu a města: „Nejsilnější proud brněnské kultury, která za něco stojí, jde samozřejmě zespodu, přes divadlo, hudbu a hudební kluby.” Z rozhovoru se dozvíte také podrobnosti o projektu adopce sedaček nebo o tom, kam se Scala bude ubírat v budoucnu. Podle smlouvy má totiž vítat návštěvníky až do roku 2033. „Zatím fungujeme jenom čtyři měsíce a snažíme se poznat brněnského diváka, trochu ho rozklíčovat. Zjišťujeme, že nejnavštěvovanější byla Nymfomanka, ale také třeba Velká nádhera. Chceme se profilovat jako chytré kino pro chytrého diváka.“

Tomino Kelar: Co se týče klubové scény, tak se dneska žije líp
Se zakladatelem multikulturního prostoru Kabinet Múz a hudebníkem Tominem Kelarem jsme si povídali o brněnské klubové a hudební scéně. Jak se podařilo vzkřísit Kabinet Múz, který má za sebou poměrně pohnutou historii a před čtyřmi lety musel ustoupit komerčním zájmům? Jak podporuje místní radnice hudební scénu? „Současná situace pro hudebníky je rozhodně přívětivější než třeba v 90. letech, hlavně díky vývoji technologií. Dnes se ve všech ohledech žije líp, a co se týče klubové scény, všem je relativně dobře,“ říká Tomino Kelar, se kterým jsme probrali třeba i připravovanou desku Čokovoko a další brněnské hudební aktivity.

Moderátorka Tereza Havlínková a režisér Vladimír Morávek|foto:Martina Pavloušková

Vladimír Morávek: Miluju Brno, miluju jeho škaredost
Divadelní a filmový režisér Vladimír Morávek je uměleckým šéfem divadla Husa na provázku. „Miluju Brno, miluju jeho škaredost. Brno si ale udělalo plastiku a nyní je to krásné a prsaté město,“ tvrdí autor snímku Nuda v Brně Vladimír Morávek, který se cítí spoluzodpovědný za osud Brna. Vylíčil nám i historku o tom, jak vznikla Ulička Václava Havla hned vedle divadla Husa na provázku, které měl bývalý prezident v oblibě. “Každý, kdo tvoří něco krásného, si zaslouží sošku, která ocení jeho snahu. I když ji pak třeba rozbije při uklízení a ty střepy si pak archivuje a stejně je na ně pyšný,“ řekl Morávek.