On Air v Liberci: Dluhy a naděje

21. březen 2014

Týden v Liberci jsme završili sérií rozhovorů s představiteli místní kulturní, společenské a politické scény. V severočeském studiu ČRo jsme přivítali mimo jiné například ředitele liberecké Oblastní galerie Jana Randáčka a Ondřeje Pleštila z projektu Zachraňme kino Varšava. V závěrečné hodině vysílání debatovali o aktuálních problémech Liberce náměstci primátorky Jiří Rutkovský a Jiří Šolc, místní novinář Jaroslav Tauchman a ředitel libereckého pracoviště Národního památkového ústavu Miloš Krčmář.

Eva Pospíšilová Kočárková Člověk v tísni
Liberecká pobočka Člověka v tísni funguje od roku 2002. S jak velkou mírou nezaměstnanosti a chudoby se potýká Liberec? „Jsou regiony, kde působí Agentura pro sociální začleňování, sociálně vyloučených lokalit je tu dost. Hodně lidí se přesouvá kvůli práci právě do města Liberec. Místní nízkoprahový klub pro mládež se nachází na sídlišti Rochlice, kde se soustřeďují sociálně slabé rodiny. Naším cílem je mladé lidi motivovat k tomu, aby začali přemýšlet o svém životě, nasměrovat je do škol, případně jim najít práci,“ říká Eva Pospíšilová Kočárková z libereckého Člověka v tísni.

Jan Randáček – ředitel Oblastní galerie Liberec, Luděk Lukuvka – kurátor
Oblastní galerie Liberec bude mít od dubna celkem pět stálých expozic. Zajímavé je, že se nachází ve zrekonstruovaném prostoru bývalých městských lázní. Jak je to s aktuálními výstavami současných umělců? „Navázali jsme spolupráci s kurátorem Janem Stolínem. Ten se chce věnovat především současnému umění, videoartu a dalším souvisejícím odvětvím,“ řekl Radiu Wave ředitel liberecké Oblastní galerie Jan Randáček.

Jakub Chuchlík, Dana Janatová – o. s. PLAC z Jablonce nad Nisou
Přestože PLAC funguje teprve od října loňského roku, má za sebou poměrně velkou škálu aktivit. Jeho členům není lhostejné, jakým směrem se ubírá jablonecký veřejný prostor a krajina, a všemi možnými prostředky se snaží o jejich kultivaci. „Dá se říct, že Jablonec nad Nisou měl zatím štěstí, protože je chudší než Liberec. Neměl takový zájem investorů a ta podoba města se za dvacet let po revoluci nezměnila tolik jako Liberec. Přesto i v Jablonci vznikají nová nákupní centra a vztah tzv. vizuálního smogu a podoby města se bohužel moc neřeší,“ říká Jakub Chuchlík.

PLAC

0:00
/
0:00

Ondřej Pleštil – projekt Zachraňme kino Varšava
Občanské sdružení Zachraňme kino Varšava od dubna 2012 bojuje za záchranu nejstaršího libereckého kina, které zde stojí už od roku 1908. „V roce 2008 bylo kino uzavřeno, budova se přestala udržovat. S několika přáteli jsme se rozhodli založit o. s. Zachraňme kino Varšava, protože nám bylo líto nechat kino zchátrat,“ řekl v libereckém improvizovaném studiu Radia Wave zástupce jmenovaného občanského sdružení Ondřej Pleštil. Funguje třeba spolupráce mezi kinem Varšava a místní Technickou univerzitou? „Bylo tam hodně přednášek o architektuře. Zatím je to spíš neformální spolupráce, ale do budoucna to budeme určitě rozšiřovat. V současné době připravujeme dramaturgii na další sezonu, která by měla začít v září 2014, kdy by měla být konečně dokončena rekonstrukce celé budovy,“ říká Ondřej Pleštil. Zároveň dodává, že plnohodnotné spuštění kina brzdí skutečnost, že kino zatím není zdigitalizované.

Antonín Ferdan – Liberecká občanská společnost
Cílem LOS, která vloni oslavila deset let fungování, je oživit Liberec. „Oživování je v tom, že aktivizujeme mladé lidi, aby mohli realizovat své nápady. Jde o to, motivovat mládež, aby do toho šli. Pomáháme jim se supervizí,“ říká předseda LOS Antonín Ferdan. Podle něj v Liberci v porovnání se zahraničím nebo jinými velkými městy úplně nefunguje komunitní život: „Pracujeme primárně na lokální úrovni. Chceme nosit Evropu do Liberce, klíčová je pro nás inspirace. Spoustu inovačních nástrojů už jsme v Liberci vyzkoušeli.“

V závěrečné debatě jsme shrnuli názory na některé aktuální problémy Liberce. Kdysi bohaté město dnes trápí silné zadlužení. „Liberec provedl statutární operaci a dluhy sloučil, v současnosti je to 1,75 miliardy korun. V posledních 20 letech si Liberec příliš půjčoval. Každoročně město splácí 175 milionů korun. Jako zástava slouží městské nemovitosti, na které v tuto chvíli kvůli tomu nemůžeme čerpat dotace,“ říká náměstek Jiří Šolc, který zároveň dodává, že plánuje celý dluh přefinancovat. „Na zdravou úroveň zadlužení by se Liberec mohl dostat v letech 2025–2028.“ Probrali jsme také kritizovaný nadbytek komerčních ploch v centru, územní plánování i protikorupční politiku města.

autor: Martin Melichar
Spustit audio