Amatérská fotografie – umění, nebo póza?

Retuše a oprava fotografování, zásady správné kompozice nebo použití fotografických filtrů. To je jen malý vzorek toho, co jste se mohli naučit na akci Setkání fotografů. Workshopy byly určeny pro amatérské fotografy a zájem byl obrovský. Proč je focení tak oblíbené, se mi snažil vysvětlit jeden z účastníků workshopů – Stanislav Daniš: „Proč mě baví fotit? Fotografie je podle mě určitý druh umění a můžu díky ní zprostředkovat ostatním moje vidění světa. A navíc si díky ní můžu zaznamenat důležité okamžiky a v budoucnu se k nim ve vzpomínkách díky fotkám vrátit.“

Stejný důvod, tedy možnost ukázat ostatním svůj náhled na svět, přivedl k focení i mladého studenta Petra: „Baví mě prezentovat svoje myšlenky kreativní cestou. Focení navíc nevyžaduje žádné speciální schopnosti jako třeba malba, a proto je to pro hodně lidí vhodný způsob, jak prezentovat svoje vnitřní pocity ostatním.“

Organizátorka Setkání fotografů Helena Macenauerová dodává, že výhodou digitální fotky je i to, že se dá v dnešní době rychle šířit a prezentovat velkému množství lidí: „Lidé mají potřebu svoje fotky prezentovat, ukazovat. Jsou přesvědčení, že ty jejich fotky jsou nejhezčí. Často se lidé na internetu ani nedívají na fotografie druhých uživatelů, ale mají jen potřebu ukazovat svoje fotografie. Sociální sítě dnes lidem umožňují chrlit na internet desítky a stovky fotek. A právě tahle možnost prezentace sama sebe před druhými žene pak lidi k dalšímu a dalšímu fotografování.“

Na CeBITu se představuje i aplikace pro chytré mobilní telefony, která uživatelům umožní vyfocením zboží v regálu během sekundy zjistit, které má například nejméně kalorií|foto: ČTK

Tuhle teorii potvrzuje i Stanislav Daniš, který má svůj web, na který pravidelně uploaduje svoje fotky. Další motivací, proč lidi své fotky v tak masivním měřítku dávají na internet, je chuť se zlepšovat. Student fotografické školy Petr ale upozorňuje, že v tomhle ohledu vám sociální sítě nemusí vždycky udělat dobrou službu: „Doporučoval bych neučit se od amatérů nebo poloprofesionálů a nenavštěvovat moc často fotografické galerie jako například Flickr a podobně, které se jen hemží dočasnými fotografickými trendy. Lepší je se učit z klasických knížek – třeba od Josefa Sudka a dalších předních fotografů. Obecně by se člověk neměl moc zabývat tím, co fotí jeho kamarádi a ostatní amatéři, ale měl by spíš hledat inspiraci u těch velkých fotografů.“

I přes obrovskou oblibu digitální fotky ale v poslední době vzrůstá i zájem o focení na klasický film, včetně toho, že si lidé chtějí své fotky sami doma vyvolávat. Důkazem tohoto „návratu ke kořenům“ je i skutečnost, že jedním z nejvíc zaplněných workshopů byl na setkání amatérských fotografů ten, který se věnoval staré a pracné metodě platinotisku.
Poslední technologický vývoj ale ukazuje, že kromě návratu k tradičním a složitým metodám focení se zároveň budou rozvíjet i rychlé a snadné metody – po telefonech přijdou na řadu třeba brýle nebo hodinky.

Focení je někdy dřina|foto: Olga Štrejbarová

Vzhledem k tomu, že role vizuální komunikace v dnešním světě rapidně narůstá, je ale téměř jisté, že ať už budeme fotit čímkoliv, budeme v budoucnu fotit čím dál tím víc.