Americké Ohio se stalo prvním státem na světě, kde firmy mohou zaplatit daně bitcoinem

26. listopad 2018

Ode dneška se mohou majitelé firem v Ohiu registrovat na webu OhioCrypto.com a posléze platit jakékoli daně v bitcoinech. Jedná se o různé poplatky, od daně z prodeje cigaret až po daň z příjmu zaměstnanců. Své daně mohou bitcoinem platit i soukromé osoby.

Ohio se tak stalo prvním státem v USA, který oficiálně uznal platbu kryptoměnou pro daňové účely. Píše o tom The Wall Street Journal. Podle státního pokladníka Joshe Mandela se tímto krokem Ohio stane pokrokovým místem přátelským technologickým firmám. Už dnes v Columbusu v Ohiu sídlí největší fond rizikového kapitálu na americkém středozápadě Drive Capital. Platby daní budou zpracovány prostřednictvím platební brány BitPay, která bitcoiny převede na dolary. Jestli ale budou firmy v Ohiu novou možnost platby daní aktivně využívat, není jisté. Trh s kryptoměnami se totiž v současnosti nachází v době velkého pádu a jejich hodnota dlouhodobě klesá. Například za poslední týden ztratil bitcoin téměř třicet procent své hodnoty a pohybuje se kolem hranice 4000 dolarů za bitcoin. Dosavadní maximum, na které tato měna dosáhla v prosinci minulého roku, přitom bylo téměř 20000 dolarů za bitcoin. O zavedení možnosti platby daní kryptoměnami uvažovaly i jiné americké státy, například Arizona, Georgia nebo Illinois. Zastánci této možnosti ji ale zatím nedokázali v žádném z nich protlačit do legislativy. Píše o tom server Techcrunch.com.
O bitcoinu jsme psali právě v době jeho největšího růstu v prosinci minulého roku. Článek si můžete přečíst na našem webu. 

autor: Vít Voltr
Spustit audio
  • Meta a Open AI podepsaly pakt proti dezinformacím generovaným AI. Omezit je mají hlavně ve volbách

    22. únor 2024
    Volby na mobilu

    Během šestnáctého ročníku Mnichovské bezpečnostní konference podepsaly největší technologické společnosti pakt, který má zabránit využívání nástrojů umělé inteligence k narušování demokratických voleb po celém světě. Mezi signatáři je třeba Meta, OpenAI, X, TikTok, Microsoft, McAfee a Amazon. Upozorňuje na to server Good News Network.

    V letošním „supervolebním“ roce proběhnou volby ve více než 60 zemích po celém světě, včetně USA, Velké Británie, Indie, Evropské unie včetně Česka i Slovenska, Ruska a Běloruska a značného množství afrických států. Odborníci tak v souvislost s tím varují před riziky spojenými s nástroji generativní AI, které mohou být během volebních kampaní zneužité k šíření dezinformací.

    Společnosti Meta, OpenAI, X, TikTok, Microsoft, McAfee a Amazon se tak rozhodly dobrovolně přijmout preventivní opatření, která se budou zaměřovat hlavně na vygenerovaná videa, obrazy, hlasové nahrávky nebo zvuky, v nichž budou figurovat političtí kandidáti a další klíčoví aktéři demokratických voleb. Zároveň by se měl pakt týkat také obecně šířených dezinformací o volbách.

    Dohoda mezi technologickými giganty má spíše symbolické dopady. Nezavazují se k tomu, že budou takto generované dezinformace, jako jsou třeba deepfakes, zakazovat a blokovat. Podle společností by totiž obsahy měly být na sociálních sítích a platformách automaticky označené jako generované umělou inteligencí, aby každý z uživatelů mohl tuto skutečnost zvážit sám.

    Někteří to považují za nedostatečné, ale snaha společností je obecně oceňovaná. „Formulace není tak silná, jak by se dalo očekávat. Myslím si ale, že bychom měli ocenit a uznat, že společnosti mají zájem na tom, aby jejich nástroje nebyly používány k podkopávání svobodných a spravedlivých voleb,“ uvedla Rachel Orey, zástupkyně ředitele projektu Elections z amerického think tanku Bipartisan Policy Center.

  • Velrybám pomáhá ke zpěvu speciální hlasivka. Jejich písně ale v oceánu narušuje lidská činnost

    22. únor 2024
    Velryba

    Dánským vědcům se podařil odhalit přesný způsob, kterým velryby vytvářejí svůj známý zpěv. Pomáhá jim k tomu speciální hlasivka, kterou výzkumníci poprvé prozkoumali a popsali. V rámci studie ale také upozornili na to, že činnost člověka v oceánu velryby ruší a znemožňuje tvorům se mezi sebou dorozumívat. Píše o tom server BBC.

    Dunivé zvuky a sténání, které nazýváme jako velrybí zpěv, mohou největší tvorové planety z malořádu kosticovců vydávat kvůli speciálně uzpůsobeným strukturám v hrtanu a hlasivce ve tvaru písmene „U“, již se nachází v něm. Anatomie hrtanu velrybám umožňuje během zpěvu uzavřít dýchací cesty, zadržet dech a vzduch potřebný pro zpěv tak v sobě v podstatě recyklují. Hrtan jim také zabraňuje vdechovat vodu, takže se tvorové během zpěvu neutopí.

    Přesný způsob vytváření zvuku u kosticovců, mezi které patří třeba velrybovití, plejtvákovci nebo keporkaci, nebyl dosud přesně známý. Vědcům z University of Southern Denmark se to ale podařilo ozřejmit během experimentů s hrtany tří uhynulých velryb, které vyjmuli a následně jimi v laboratorních podmínkách proháněli vzduch.

    Zároveň se výzkum také zabýval frekvencí vydávaného zvuku. Rozsah i hloubka vokalizace je u těchto živočichů fyziologicky omezená a dokážou tak vydávat zvuky jen do 300 Herzů. „Zvuk je pro jejich přežití naprosto klíčový, protože je to jediný způsob, jak se mohou v oceánu najít a pářit,“ řekl vedoucí studie Coen Elemans z University of Southern Denmark.

    V současnosti ale velrybí písně významně narušuje lidská činnost v oceánech, hlavně provoz lodí, jejichž hluk se pohybuje v podobných frekvencích. Velrybám tak na větší vzdálenosti znemožňuje komunikovat. „Nemohou se jednoduše rozhodnout, že budou například zpívat výš, aby se vyhnuly hluku, který v oceánu vydáváme my,“ dodal Elemans. Tato zjištění by mohla být důležitým argumentem pro větší ochranu oceánů před lidskou činností.

  • New York v létě zavede pobřežní dronovou hlídku. Tonoucím bude shazovat plováky

    21. únor 2024
    záchranný kruh

    Tonoucí plavce na Newyorském Cony Islandu bude v létě kromě plavčíka zachraňovat taky dron. Informuje o tom list New York Times, podle kterého budou bezpilotní letouny nedaleko topících lidí shazovat nafukovací plováky.

    Operátoři dronu budou pak pomocí reproduktoru na stroji komunikovat jak s plavci v nouzi, tak se záchranáři, kteří se je snaží zachránit. Systém začne fungovat v létě v rámci pilotního projektu právě na Cony Islandu, což je poloostrov v nejjižnější části Brooklynu. Postupně by se měl program rozšířit i do dalších částí amerického města, které má až 14 kilometrů pláží. Drony už tam dohlíží například na přítomnost žraloků ve vodě.

    Úřady v New Yotku se už dlouho snaží zlepšit bezpečnost na veřejných plážích. Mezi hlavní problémy na nich patří silné vlnobití, zástupy nezkušených plavců a nedostatek plavčíků. V loňském roce se tam na městských plážích utopili čtyři lidé, všichni v době, kdy plavčíci nebyli ve službě. Předloni se utopili tři.

    Drony se už používají pro záchranné účely na některých evropských plážích, mimo jiné ve španělské Valencii a v jihozápadní Francii.

    Záchranářské drony jsou další z řady přístrojů, které starosta New Yorku Eric Adams propaguje jako způsob, jak zlepšit život ve městě. Potom, co se loni v dubnu zřítila garáž, použila jeho administrativa ke kontrole budovy tým s drony a robotickým psem. V červenci loňského roku vydal pan Adams pokyny, které mají usnadnit větší využívání bezpilotních letounů v pěti městských částech, a to i pro účely, jako je kontrola fasád budov.

  • Ostrovní stát v Pacifiku bojuje o internetovou doménu, kterou používají švédské weby

    21. únor 2024
    Ostrov Niue

    Po desítkách let nejspíš skončí soudní spor o internetovou doménu .nu, na kterou má nárok ostrov Niue v jižním Tichomoří. Americký podnikatel ji rozšířil ve Skandinávii, kde „nu“ znamená „nyní“. Informuje o tom list New York Times.

    Spor o doménu začal koncem 90. let, kdy americký businessman Billu Semich nabídl, že na ostrově Niue zavede internet. Výměnou za to chtěl právo na internetovou příponu .nu, kterou Niue získalo pro své webové adresy.

    Doména se nezdála tak lukrativní jako doména .tv, která byla přidělena Tuvalu. Ta se nakonec stala jedním z nejcennějších zdrojů ostrovního státu. Díky vzestupu živě vysílaných pořadů a televizí získává Tuvalu z licencování své domény technologickým gigantům skoro 10 % svého ročního hrubého národního produktu.

    Po úspěchu domény .tv se Niue v roce 2000 rozhodlo zrušit dohodu se Semichem a od té doby se snaží získat zpět doménu .nu, kterou nyní provozuje nezisková organizace Swedish Internet Foundation. Celý případ teď projednává švédský Nejvyšší soud. Niue po nadaci požaduje odškodné ve výši přibližně 30 milionů dolarů.

    Částka by mohla být pro malý ostrov s asi 2000 obyvateli transformativní. Niue byl uznán Spojenými státy jako suverénní stát teprve v roce 2022. Rozhodnutí nejspíš padne v nejbližších dnech.

    Neočekává se, že by se webové stránky, které v současnosti doménu používají, dočkaly nějakých změn, i kdyby Niue svůj spor vyhrálo.

  • Tinder rozšiřuje ověřování totožnosti uživatelů. Zvyšuje bezpečnost a usnadňuje „match“

    21. únor 2024
    Tinder

    Tinder ve Spojeném království zavádí rozšířené kontroly totožnosti. Všímá si toho BBC, podle které bude seznamovací aplikace nově porovnávat fotku pasu nebo řidičského průkazu s video selfie. Každý, kdo se do dobrovolného systému zaregistruje, dostane na svůj profil ikonku, která bude sloužit jako ověření věku a vzezření.

    Podle Tinderu by měl nový systém uživatelům poskytnout větší jistotu, že lidé, se kterými se v aplikaci seznámí, jsou skutečně ti, za které se vydávají.

    Seznamovací aplikace se totiž opakovaně stala terčem útoků podvodníků. Krok vítají nevládní organizace jako Victim Support, podle které musí jít platformy jako Tinder dál v zabezpečení svých uživatelů.

    „Ověření totožnosti by mělo být ideálně ve všech seznamovacích aplikacích povinné, milostné podvody jsou zničujícím zásahem do integrity člověka, plné studu a stigmatizace,“ řekl pro BBC mluvčí organizace Victim Support Wayne Stevens. Cílem catfishingu je někoho oklamat, navázat milostný vztah, často s cílem vylákat z něj peníze.

    Systém ověření bude nově také fungovat ve Spojených státech v Brazílii a Mexiku. V Austrálii a na Novém Zélandu byl systém zaveden v roce 2023. Tinder uvádí, že ti, kteří si nechali ověřit totožnost, mají mnohem větší pravděpodobnost získat „match“, tedy shodu s jinými uživateli, a to až o 67 % v porovnání s neověřenými uživateli.

  • Místo kostela pivovar. V městečku nedaleko Bruselu už víra netáhla

    20. únor 2024
    pivovar

    Podobně jako Češi i Belgičané milují pivo. Když v městečku Battel nedaleko Bruselu přemýšleli, jak vrátit místnímu kostelu zašlou slávu, udělali z něj minipivovar. Třebaže věřících v obci přidružené k městu Mechelen ubývá, strávníků a milovníků piva je pořád dost, a tak teď v kostele svatého Josefa vaří kromě večeří i pivo.

    Obyvatelé vesnice si změnu chválí, třeba jako Philip: „Je to fantastické, jsme z toho nadšení. Ještě před nedávnem jste si mohli všimnout, že na mši v kostele není ani noha. A tak dostala opuštěná budova novou funkci. Je to opravdu skvělá iniciativa,“ řekl německé Deutsche Welle.

    Zatímco v Belgii se v 50. letech minulého století ke katolické církvi hlásilo více než 80 % obyvatelstva, v roce 2022 to bylo přibližně 50 %. Velké množství kostelů tak začíná postrádat svůj původní smysl. Anett bydlí v Mechelen 30 let. „Naposledy jsme tu uspořádali hostinu po pohřbu tety mého manžela. I teď to místo vlastně zůstává posvátné, jako prostor pro setkávání.“

  • Podléháte často rychlému uspokojení? Dorito teorie na TikToku vysvětluje iracionální chování lidí

    20. únor 2024
    Gauč a chipsy

    TikTokem se šíří „Dorito teorie“. Stojí za ní opakování návyků, jejichž užitek je sice sporadický, ale lidé to přehlížejí. Ať už jde o fast food ve srovnání s plnohodnotným jídlem, streamovací platformy oproti pečlivě vybranému filmu v kině nebo třeba randění.

    Kolikrát se vám stalo, že jste s plnou pusou přemýšleli o tom, že ten sáček chipsů vás asi nezasytí a navíc to ani není moc zdravé? Paralelu lze najít i v nekonečném scrollování na sociálních sítích. Tak to je Dorito teorie. Uživatelé TikToku ji dokonce dávají do spojitosti i s nenaplněnými vztahy. Server Unilad pak píše o tom, že se kvůli tomu některé páry i rozcházejí.

    Není jasné, kdo s teorií přišel jako první. Lidé na TikToku ale zdá se oceňují, že konečně existuje označení pro to, že je normální chovat se iracionálně. Psychiatr Jamie Sorenson pak pro server Fast Company říká, že koncept známý z TikToku dává z psychiatrického hlediska smysl. „Dorito teorie je v souladu s dalšími teoriemi závislostního chování. Čím je odměna bezprostřednější, tím je pravděpodobnější, že budeme takové chování opakovat, ať už jde o pytlík Doritos, užívání omaných látek nebo scrollování na sociálních sítích.“

  • Muž žil bez placení roky v hotelu v centru New Yorku. Využil mezery v zákoně

    20. únor 2024
    Hotel New Yorker

    Pět let, tak dlouho se podařilo Mikovi Barretovi žít v jednom známém hotelu na Manhattanu, aniž by za něj platil. Využil totiž mezeru v zákoně o bydlení. Zašel ale moc daleko, když tvrdil, že je vlastníkem celého hotelu a chtěl účtovat nájem ostatním ubytovaným.

    V New Yorku existuje mezera v zákoně, která umožňuje nájemcům jednolůžkových pokojů v budovách postavených před rokem 1969 požadovat šestiměsíční nájemní smlouvu. Barreto tvrdil, že když zaplatil za noc v hotelu, počítá se jako nájemník. Požádal tedy o nájemní smlouvu, hotel ho s ní ale rychle vyhodil.

    „Tak jsem šel druhý den k soudu. Soudce to zamítl. Odvolal jsem se k Nejvyššímu státnímu soudu a odvolání jsem vyhrál,“ řekl Barreto agentuře AP. Soudce tehdy nařídil hotelu, aby Barretovi vydal klíč. Muž v New Yorkeru žil až do července 2023 zcela zadarmo. Majitelé s ním prý totiž raději nechtěli jednat o nájemní smlouvě, ale zároveň ho nemohli vyhodit.

    Pohár trpělivosti ale přetekl, když Barreto na webové stránky města nahrál falešnou smlouvu, ve které de facto ukradl celou budovu. Skutečný majitel, korejská Církev sjednocení (v Česku označovaná ze sektu Moonistů), se s ním proto začal soudit.

    Barreto vystupující jako vlastník budovy od jednoho ze zákazníků hotelu požadoval poplatek za ubytování a chtěl, aby na něj banka převedla konta hotelu. Tento spor ještě není u konce, soudce ale rozhodl, že do vyřešení se muž přinejmenším nesmí prohlašovat za majitele.

    Art Deco hotel New Yorker patřil dlouhou dobu k největším ubytovacím zařízením ve městě. Deset let v něm bydlel vynálezce Nikola Tesla. Z hotelové místnosti Terrace Room vysílala televize NBC.

  • Plastové obaly možná nahradí mořské řasy. Jsou ekologičtější než jiné alternativy

    19. únor 2024
    Mořské řasy

    Už několik let obchodní řetězce vyměňují igelitové tašky za papírové, fastfoody plastová brčka za papír. Ani ty ale nejsou pro přírodu stoprocentní úlevou. Třeba proto, že výroba papíru je energeticky náročnější ve srovnání s tím, kolikrát se finální produkt použije. Na světlo světa se ale dere nový materiál: mořské řasy.

    Jedním z inovátorů, které s řasami experimentují, je londýnská společnost Notpla, která využívá už dávno vynalezenou věc: imitaci kaviáru z 30. let minulého století. To, co bylo nejprve levnou potravinovou alternativou nyní používá pro obaly nápojů, gelových kapslí na praní nebo jídla.

    „Mořské řasy rostou rychle a nepotřebují sladkou vodu, půdu ani hnojiva, zachycují uhlík a snižují kyselost okolní vody. Některé druhy mořských řas mohou vyrůst až o metr za den,“ říká Pierre Paslier, generální ředitel Notpla.

    Nizozemská vláda na konci loňského roku uznala obal této firmy za „první a jediný“ materiál bez plastů. Obaly z mořských řas můžou od ledna objednávat tamní restaurace. Ale jsou tu i další společnosti soustředící se na možný materiál budoucnosti. Třeba společnost Sway testuje nový materiál u velkých amerických prodejců oblečení jako J. Crew prodávající oblečení a Burton.

    Podle USDA je pěstování mořských řas nejrychleji rostoucím odvětvím americké akvakultury. Je to také jedna z nejekologičtějších alternativ plastů. Papírové obaly zabírají na skládkách více místa, kartonový odpad zase produkuje metan. A bioplasty na bázi kukuřice často potřebují k rozložení specializovaná kompostovací zařízení.