Analýza porna aneb když se píše diplomka o livechatu

13. říjen 2014

Kladli jste si někdy otázky, jak se v pornografii nejčastěji zobrazuje orální sex (z pohledu muže) nebo v jaké pozici je nejčastěji zobrazována žena (v podřízené), proč tomu tak je a jaký to má na nás vliv? Osmý ročník konference Sexuality se poprvé konal na české univerzitě a poprvé otevřel sekci věnovanou pornografii. Ovládla ji Prešovská univerzita, ze které do Olomouce přijeli hned tři přednášející.

„Je to úplně poprvé, co porno jako takové má svou vlastní sekci na konferenci. Předchozích sedm ročníků se odehrávalo na Slovensku, my jsme ji poprvé letos půjčili do Česka a chtěli jsme jí dát takový zajímavý směr, který jsme nazvali (De)konstrukce – (Re)prezentace, a právě v té pornografii je sexualita zobrazovaná nejspecifičtěji,“ říká pořadatel Zdeněk Sloboda z katedry žurnalistiky Filozofické fakulty UP.

Slovenští kolegové se zaměřili na fenomén SuicideGirls jako fotografické soft porno, konceptualizaci sexuality v českém webovém prostředí nebo dekonstrukci sexuálních stereotypů ve slovensko-českém sociálním prostoru prostřednictvím diskurzivní analýzy lokálních pornografických projektů. Většinou se jedná o výzkumy související s jejich diplomovými nebo bakalářskými pracemi. Zdeněk Sloboda ale poukazuje na to, že i v rámci slovenské akademické obce jsou to spíše solitéři. „My (na UP) vypisujeme různá témata, jsme katedra žurnalistiky a máme mediální a kulturální studia. Jedna doktorandka se zabývá fan fiction, fanouškovskou fikcí, kdy heterosexuální autorky píšou homoerotické povídky, například ze života Harryho Pottera. Ale jinak jsme na toto téma diplomovou práci neměli.“

Michal Bočák z Institutu slovakistických, mediálních a knižních studií Prešovské univerzity se začal pornu akademicky věnovat před pěti lety. „Ta potřeba zkoumat porno vznikla, když jsme se na některých hodinách gender studies a feministické interpretace médií dostali k tomu, že asi nevíme, co přesně porno je. Dostali jsme se k nějaké kritice, což jsme brali jen jako jednu cestu, a snažili jsme se najít novou. Porno vnímáme jako část médií, která stojí za prozkoumání. Pokud potřebujeme praktický argument, tak podle některých údajů vydělává víc než filmový a hudební průmysl dohromady. Myslím si, že bylo i luxusem tuto věc nezkoumat. Až se divím, že není zkoumaná víc,“ říká.

03227575.jpeg

Ke studiu pornografie inspiroval svého studenta a nyní už doktoranda Tomáše Zavatčana. „K pornu jsem se přes Michala Bočáka dostal v prvním ročníku na vysoké škole, v druhém ročníku jsem se rozhodl, že o tom chci psát bakalářskou práci. Příspěvek tady na konferenci byl inspirován mou bakalářkou. Moje diplomová práce byla zase zaměřená na livechat. A porno mě zajímá z toho důvodu, že je to tabuizovaný fenomén. Moc lidí o tom nechce mluvit. Když se mě přátelé ptají, proč to vlastně dělám, tak jim odpovídám, že nejde jen o to prožít si to, co to porno zprostředkovává, ale také se zajímat o to, proč je to tak zobrazované, proč tam jsou právě ty pozice, jaké tam jsou, jací jsou vybíraní herci a jaké sexuální praktiky. A oni to nedokážou pochopit.“

Čtěte také

Pornografie je akademicky zkoumaným fenoménem i mezinárodně. „Ano, rozšiřuje se pojem sex studies nebo porn studies. Plánujeme u nás v Prešově založit takový předmět pro studenty, kteří by měli zájem o porno analýzu,“ vysvětluje pětadvacetiletý Zavatčan. Jeho samotného zajímá například hierarchizace vztahů v pornu a jejich prolnutí do běžného života. „Porno deformuje pohled na sex a sexualitu. Například tak, že mladý muž nemusí ženě dopřát orgasmus a prožít s ní celý sexuální akt naplno, protože on je zvyklý vidět z porna jen tu mužskou část, na nic jiného se není schopný zaměřit,“ říká.

Jeho spolužačka Veronika Lukáčová chce na doktorské studium odejít právě do Olomouce, kde cítí víc příležitostí. „Věnuji se hlavně interdisciplinaritě. Ale s kolegy z Prešova, z mojí alma mater, budeme dál spolupracovat,“ dodává. „My jsme takový tvořivý tým. Prešovská spanilá jízda pornografická,“ glosuje se smíchem Zavatčan.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.