Arlo Parks chce inspirovat mladé k vlastní tvorbě, zaměří se i na arteterapii

Společnost je podle něj kyberneticky zranitelná nejen individuální oblasti, ale i jako evropský kontinent. Píše to server Euronews. Podle Lepassaara by bezpečnost neměla být druhořadou záležitostí. „Teď to byly ledničky, zítra to můžou být routery, pozítří domácí spotřebiče a tak dále.”

Mezi další z řady nedávných kyberincidentů, kromě dálkového přenastavení teploty v chladicích zařízeních, mrazácích a lednicích ve francouzských supermarketech byly nalezené zranitelné body v programovacím jazyce PHP. Kromě řady firem musely své webové stránky dočasně odstavit taky třeba některé členské státy EU.

Kybernetické hrozby se díky rozvoji umělé inteligence stávají viditelnějšími. Organizace tak musí udržovat krok s nejnovějšími technologiemi. Euronews to popisuje jako novodobý kyberzávod ve zbrojení.

Podle zprávy Evropské agentury pro bezpečnost sítí a informací ENISA je doba mezi odhalením zranitelných bodů a jejich zneužitím téměř nulová. Agentura rovněž označuje umělou inteligenci za „multiplikátor síly”, který rozšiřuje a urychluje schopnost jak hackerů, tak společností, které se brání, rychleji odhalovat zranitelná místa. Umělá inteligence navíc ještě víc zdokonalí stávající zbraně hackerů.

Zpráva taky zjistila, že 57,3 % kybernetických incidentů v roce 2025 bylo ideologicky motivováno geopolitickými událostmi, jako je ruská invaze na Ukrajinu nebo konflikt na Blízkém východě, ačkoli většina z nich měla omezený dopad.

I tak ale unie volá po větším množství odborníků na AI. EU si musí dokázat AI talenty udržet. Skoro každá druhá organizace (45 %) měla problém přilákat a udržet si zaměstnance v oblasti kyberbezpečnosti a AI, vyplývá z reportu NIS z roku 2025.

Členské státy, mezi něž patří i ČR, by proto nedostatek odborníků měly podle agentury ENISA akutně řešit. Třeba právě tím, že rozšíří aktivity Evropské unie v oblasti kyberbezpečnosti.

Šířka teček je asi dvěstěkrát menší, než je šířka Mléčné dráhy. A vyzařují jasně červené světlo s převahou delších, červenějších vlnových délek. První z nich údajně vznikly před 13,4 miliardami let, tedy asi 500 milionů let po Velkém třesku.

Hledání původu teček si všímá The Economist. Podle některých astronomů by mohly být černými dírami, které procházejí velmi prudkým růstem. Jiní odborníci zase tvrdí, že by mohlo jít o hvězdám podobné objekty s černou dírou uprostřed. Červené tečky by přitom mohly odhalit původ supermasivních černých děr, které se nacházejí uprostřed galaxií.

Mohly by taky vysvětlit, jakým způsobem se černé díry tak rozrostly, popisuje astronom z Colby College v Maine Dale Kocevski. Právě jeho tým v roce 2023 objevil jedinečný světelný vzorec, který vyzařují. To by podle něj mohlo naznačovat, že jsou obklopeny mrakem hustého, rychle se pohybujícího vodíkového plynu. A aby se plyn mohl pohybovat potřebnou rychlostí, potřebuje obrovskou gravitační sílu.

Původně se odborníci domnívali, že tečky jsou hustě osídlené zralé galaxie. Jenže takhle vyvinuté galaxie by neměly dostatek času na to, aby vznikly tak brzy po Velkém třesku. Popisuje to třeba server Space.com Někteří vědci jim proto začali říkat „universe breakers” – narušitelé vesmíru.

Ale i teorie o rozrostlých černých dírách má svoje mouchy. Gravitace černé díry je přece tak velká, že z ní neunikne ani světlo. Jak by tedy mohly tečky červeně zářit? Odpověď vidí vědci v tom, že jak do děr padá hmota, vyzařují při tom záření při procesu zvaném akrece. A když je dostatečně velká, může být záření intenzivní. Například jádra galaxií – tedy supermasivní černé díry ve středech galaxií – bývají jedněmi z nejzářivějších světelných zdrojů ve vesmíru.

Jenže takové zdroje vyzařují nejen červené záření, ale i rentgenové paprsky. A malé červené tečky žádné téměř rentgenové záření neemitují. Je tedy možné, že malé tečky nejsou ani černými dírami, ani hvězdami, ale že mají něco společného s oběma typy vesmírných objektů.

Odpověď na otázku, která teorie je správná, možná leží v hmotnosti těles. Jenže ani průzkumy, které počítají hmotnost teček pomocí rychlostí, s jakou se pohybují části plynového obalu, zatím nejsou dostatečně průkazné. Zastánci obou teorií tak teď budou muset dál zkoumat, kde se malé, červené tečky vzaly a co vlastně jsou.

Častého líbání si všímá britská BBC. Španělé se rádi líbají při setkávání na obě tváře, ale taky romanticky. A pusu si rádi dávají nejen teenageři, ale i starší lidé. A obliba ve vzájemném kontaktu rtů je vidět třeba i v podpisech emailů. Slovíčkem Besos, v překladu polibky, podepisují lidé rádi svoje zprávy a mailovou komunikaci.

Studie vědců z University of Warwick zjistila, že Španělsko patří mezi země, kde je při setkání s někým novým vyžadován nejmenší osobní prostor. Dokonce ještě méně než u sousedního Portugalska a dalších jihoevropských zemí. Podle profesorky sociologie na Complutense univezity v Madridu Amparo Lasén je to i tím, že Španělé bývají expresivnější, než třeba seveřané nebo Angličané. Podle ní za tím možná je i krize bydlení.

„Ve Španělsku čelíme krizi bydlení, což znamená, že jsme více zvyklí setkávat se s přáteli venku, než doma,” dodává Lasén pro BBC. Zamilovaní si musí, aby si užili chvilku v relativní samotě, hledat odlehlé lavičky.

Důležitý je podle ní taky přístup samotné společnosti k líbajícím. „Pokud se na vás nikdo nedívá špatně, nebo vám to prostě nevadí, tak to jsou přesně ty důvody, které můžou za takové chování na veřejnosti.”

CBS News píše, že incident se stal v neděli 8. listopadu večer krátce před 22. hodinou. Policisté na letišti zadrželi muže, který později vysvětlil, že hrál online hry a povídal si přes FaceTime s kamarádem. Výrazy o bombě a výbuchu se tak vztahovaly k dění ve hře.

„Policisté při výslechu lokalizovali a zadrželi dotyčnou osobu a potvrdili, že u sebe měl batoh a neměl žádná další zavazadla,” dodala policejní mluvčí Denyse Quezada. Vyšetřovatelé následně zavolali také kamarádovi zadrženého a jeho verzi potvrdili. Muže poté propustili.

Hasiči a policejní pyrotechnici prohledali letadlo i okolí, žádné výbušniny ani známky nebezpečí ale nenašli. Policie dospěla k závěru, že nikdo nespáchal žádný trestný čin.

Z bezpečnostních důvodů ale evakuovali také východní část druhého terminálu a lety byly dočasně pozastavené. Podle serveru New York Post se cestující následně mohli vrátit na palubu letadla, s výjimkou muže, jehož rozhovor incident způsobil.

BBC píše, že jídla bohatá na bílkoviny a vlákninu člověka zasytí na delší dobu, zatímco nedostatečně vydatná večeře může vést k pozdějšímu přejídání. Večerní svačina může být také otázkou zvyku. „Pokud se mlsání často odehrává ve stejném prostředí, mohou začít okolní podněty vyvolávat chutě,” říká profesorka Suzanne Higgs, odbornice na chuť k jídlu z Birminghamské univerzity.

Večer navíc roste touha po kaloricky vydatných potravinách, zejména sladkostech a jídlech s vysokým obsahem tuku. Ty aktivují systém odměny v mozku a mohou vyvolat chuť na další jídlo, i když už nejsme hladoví.

Souvislost mezi večerním mlsáním a kvalitou spánku zatím není jednoznačně prokázaná. Některé výzkumy naznačují, že potraviny s vysokým obsahem cukru a sacharidů mohou spánek zhoršovat. Platí ale také, že nedostatek spánku může chuť k jídlu zvyšovat.

Chcete vás večerní zvyk změnit? Server CNA píše, že odborníci doporučují zaměřit se především na složení večeře a večerní návyky. Pomoci může vydatnější jídlo bohaté na bílkoviny a vlákninu, které déle zasytí. Pokud je mlsání spíše zvykem než reakcí na hlad, je vhodné změnit večerní rutinu a omezit svačení například při sledování televize.

The Guardian píše, že nová léčba, která se dosud využívala především při některých typech rakoviny, spočívá v odebrání T buněk pacienta. To je typ imunitních buněk, které jsou upraveny tak, aby ničily buňky způsobující onemocnění.

Neurologové uvedli, že výsledky publikované v odborném časopise Jama Neurology https://jamanetwork.com/journals/jamaneurology jsou velmi povzbudivé. Pacienti, kteří dříve potřebovali pomoc i při běžných každodenních činnostech, se totiž po léčbě dokázali vrátit do práce a ke svým koníčkům. „Můžu chodit do práce každý den. Můžu dělat všechno, co jsem dělal předtím. Chodím na lov, můžu jít na ryby,” popsal své zlepšení pacient Jonathan Walden.

„Výsledky u syndromu ztuhlé osoby nabízejí obrovskou naději nejen pro lidi žijící s touto nemocí, ale potenciálně i pro pacienty s jinými neurologickými onemocněními, kde jsou účinné možnosti léčby stále omezené,” uvedl vedoucí neurologického oddělení na klinice Mayo Dr. Sean Pittock.

Server Independent píše, že syndromem ztuhlé osoby trpí například kanadská zpěvačka Céline Dion. Diagnózu oznámila v prosinci 2022. Tehdy oznámila, že onemocnění ovlivňuje každý aspekt jejího každodenního života.

Server CzechCrunch píše, že Šaršona překvapilo, jak umělá inteligence zvládla číst i matriky psané kurentem nebo latinou. AI mu mimo jiné sestavila databázi se zhruba 200 jeho předky. Při porovnání s rodokmenem, který dlouhodobě spravoval jeho otec na platformě MyHeritage, navíc odhalil i několik chyb. AI funkce totiž porovnává záznamy o narození, svatbě i úmrtí a odhalí tak i nesrovnalosti, které vznikly už při zápisu do matriky.

Nástroj nazvaný rodokmen-skill zveřejnil Šaršon 16. října na GitHubu. Uživatelům umožňuje procházet matriky a vytvořit web s rodinným stromem, mapou i přepisy a překlady původních záznamů. Nástroj je zdarma, k jeho používání je ale potřeba placené předplatné Claude. Tarif za 20 dolarů měsíčně, tedy zhruba 440 korun, je podle autora „na hraně”, s dražším předplatným lze podle něj dohledat předky až do počátku 18. století. AI podle Šaršona zároveň není vždy dokonalá. Nejčastěji chybuje při čtení jmen, zejména v poškozených nebo vybledlých matrikách.

Před digitalizací a nástupem umělé inteligence stálo sestavení rodokmenu klidně desetitisíce korun, a to hlavně ve spolupráci s profesionály. Doba se změnila, podle Šaršona ale umělá inteligence profesionální genealogy nenahradí. „Genealogové mohou v současné době přenechat každodenní práci AI nástrojům a své schopnosti využít třeba na bádání v cechovních písemnostech nebo dalších nedigitalizovaných matrikách, kam se umělá inteligence sama nedostane,” řekl Radiu Wave.

„Umělá inteligence může být užitečným pomocníkem, její spolehlivé využití v genealogii však vyžaduje znalosti, které umožňují kriticky posoudit a ověřit její výsledky. Může nesprávně přečíst jméno či místní název, zaměnit osoby stejného jména nebo propojit rodiny, které spolu nesouvisejí. Jediná chybně určená osoba může odvést celé další bádání k předkům jiné rodiny,” říká genealožka Lenka Peremská. Genealogové jsou obecně k použití AI v sestavování rodokmenů kritičtí.

NBC News píše, že v nejvíce zasažených oblastech je voda přibližně o deset procent modřejší a o dvě až čtyři procenta zelenější. Podle autorů studie, zveřejněné v časopise Communications Earth & Environment, mikroplasty v horních vrstvách oceánu mění způsob, jakým se světlo ve vodě rozptyluje a odráží. Jde o první výzkum, který rozpoznává mikroplasty v oceánu pomocí satelitů.

Vědci připouštějí, že změnu barvy mohou částečně způsobovat i jiné ekologické procesy. Stovky počítačových simulací ale ukázaly, že pouze tři procenta z nich dokázala podobnou změnu vysvětlit bez přítomnosti mikroplastů.

Výzkumníci chtějí závěry ověřit odběrem vzorků mořské vody a rozšířit analýzu do dalších částí oceánu. Odborníci zároveň varují, že změny v množství světla mohou narušovat fotosyntézu mořských organismů, potravní řetězce i schopnost oceánu pohlcovat oxid uhličitý. To by mohlo mít dopady na celé ekosystémy a přispívat ke globálnímu oteplování.

The New York Times ale píše, že rozhodnutí soudu vyvolalo kritiku ekologických aktivistů. Podle nich jde o kompromis, který v praxi nepřinesl výrazné zlepšení, mimo jiné i kvůli obecně nedostatečnému vymáhání zákazů ve městě. Indický soud při svém rozhodování zdůraznil náboženský i společenský význam svátku Diwali, který podle něj symbolizuje naději, blahobyt a prosperitu. Připomněl také dlouhou tradici oslav, při kterých hinduisté zapalovali světla – nejprve olejové lampy a později, po vynálezu střelného prachu, také ohňostroje.

Kvalita ovzduší v Dillí, které je pravidelně řazeno mezi nejznečištěnější města světa, se zhoršila právě i před svátkem Diwali. Index kvality ovzduší dosahoval přibližně 400 bodů, přičemž při hodnotě nad 200 bodů je vzduch velmi nezdravý. Indické úřady proto mimo jiné zastavily demoliční práce a nařídily zaměstnavatelům, aby až do 20. listopadu umožnili polovině zaměstnanců pracovat z domova. Ovzduší mimo jiné zhoršily i nepříznivé povětrnostní podmínky. Vítr v Indii foukal příliš slabě na to, aby smog z města rozptýlil, a navíc přicházel ze severozápadu. Do Dillí se tak i podle ABC News dostal kouř z požárů, které zakládají farmáři při vypalování zbytků slámy po sklizni.

Část obyvatel Nového Dillí naopak zákaz pyrotechniky považuje za nepřiměřené omezení náboženských tradic a upozorňuje, že několik hodin odpalování ohňostrojů představuje jen malou část celkového znečištění, které podle nich způsobuje například doprava ve městě.