Assassin's Creed Mirage představuje bezkrevný návrat ke kořenům vyčerpané série

13. říjen 2023

Herní sága Assassin's Creed stihla od roku 2007 přijít s dvanácti velkými tituly i bezpočtem odboček, prodat přes 200 milionů kopií a také z přímočarých lineárních příběhů z historických měst narůst v gigantická otevřená RPG na mapách celých států. V třináctém díle série se s podtitulem Mirage vrací na začátek - metaforicky i doslovně.

Assassin's Creed Mirage se totiž, stejně jako první díl, odehrává na Blízkém východě, konkrétně v Bagdádu a jeho bezprostředním okolí. S mnohem menší mapou, než jakou disponují předchozí tři díly, se vrací i přímočařejší hratelnost, která minimálně teoreticky klade mnohem větší důraz na plížení. V praxi se hlavní hrdina Basim sice dokáže dostat i z poměrně vyhrocených situací, bojová složka hry je nicméně výrazně upozaděná a zjednodušená.

Ani skrývání a tichému postupu se ale nevyhnula určitá dekonstrukce a nezřídka pro svou jednoduchost sklouzávají k rutinní nudě. Vrací se také ikonický parkour, který slibuje fenomenální výhledy na památky z 9. století, bohužel ale šplhání a skákání po střechách není ani zdaleka tak plynulé, jak umělo být v některých z předchozích dílů.

Mirage cílí především na nostalgiky, nikoliv na nově příchozí. Ti si ho teoreticky sice mohou dopřát také –⁠ Basimův příběh předchází dění v Assassin's Creed Valhalla, i bez jeho dohrání je nicméně snadno pochopitelný. Ideálním vstupním bodem do série ale rozhodně není a ani s růžovými vzpomínkami na první díly nejde o titul, bez kterého by se v letošní našlapané herní sezóně nedalo obejít.

Co dělá Assassin's Creed Mirage lépe než ostatní díly? Kde začíná asasínský řád a kde končí Skrytí? Poslechněte si celý Quest o hašašínských hrách.

Spustit audio

Více z pořadu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.