Během vysílání 13 Reasons Why stouplo vyhledávání hesel o sebevraždě o 19 %

V Londýně usazeného hudebníka Davida Žbirku a jeho kapelu sunnbrella na festival Eurosonic doprovodí i tým Radia Wave, aby zmapoval jeho cestu pro své posluchačstvo. V lednu navíc sunnbrella vydúa nový videosingl, který vznikl při příležitosti výhry v Czechingu. Další budoucí plány kapely zahrnují tour po Velké Británii s texaskými shoegazeovými kolegy Glare nebo vystoupení na americkém showcaseovém festivalu South by Southwest.

V nabitém lineupu složeném z těch nejambicióznějších hudebních projektů napříč Evropou tentokrát nebude chybět ani zpěvačka Maella, která se účastnila Czechingu 2023, a nyní po boku 14 dalších nominovaných soutěží na cenách Music Moves Europe. Prestižní hudební ocenění si dávají za cíl akcelerovat slibné kariéry vycházejících hudebních hvězd, seznam předešlých vítězů zahrnuje jména jako Dua Lipa, Alyona Alyona, Stromae nebo Rosalía. V rámci fanouškovské sekce Music Moves Europe můžete pro Maellu hlasovat tady.

Propagandistické video vydané vládou ukazuje rozlehlou restauraci v západním stylu v Hwasongu, předměstí východně od Pchjongjangu, která byla postavena v posledních dvou letech v rámci obnoveného pokusu o zahájení obřích stavebních projektů rozšiřujících hlavní město. O projektu informuju server Euronews.

Zákazníci si tady mohou koupit pivo od hlavní státní pivovarnické společnosti Taedonggang, pojmenované podle řeky protékající centrem Pchjongjangu. Historie pivovaru Taedonggang sahá do roku 2000, kdy pivovar Ushers v anglickém městě Trowbridge zavřel kohoutky. Po 175 letech výroby tak šel podnik do dražby a vítězem aukce se stal dnes již zesnulý severokorejský vůdce Kim Čong-il. Celý pivovar pak převezli do Severní Koreje a tam s pomocí německých odborníků znovu sestavili. Tehdy, stejně jako dnes, vztahy se Západem prakticky neexistovaly. V roce 2002 začala pivovarská společnost Taedonggang fungovat a v roce 2016 dokonce začala vyvážet své výrobky do Číny.

Pivo Taedonggang se dnes vyrábí v několika různých verzích. Nejoblíbenější je Taedonggang číslo 2, což je světlý ležák s velkým množstvím bublinek. Zatímco Severní Korea se snaží okolní svět upoutat bohatou pivní kulturou, realita je pro většinu jejích obyvatel zcela jiná. Většina Severokorejců žije na venkově a denně bojuje s chudobou a nedostatkem jídla. Aby si mohli koupit pivo, museli by utrácet potravinové poukázky. A to je luxus, který si většina z nich nemůže dovolit.

Pivní bary jako je restaurace Hwasong Taedonggang nejsou navíc mimo Pchjongjang dostupné a lidé většinou pijí nekvalitní domácí pivo. Pouze v hlavním městě dostávají výhradně muži malé množství speciálních pivních poukázek. Za ty mohou pořídit zhruba jeden až dva litry piva měsíčně. Kvůli těmto omezením bude luxusní pivnici pravděpodobně navštěvovat pouze pchjongjangská elita a malý počet zahraničních turistů.

Trond Larsen z organizace Conservation International, který průzkum vedl,řekl, že bylo vzrušující být jeho součástí. „V krajině Alto Mayo žije skoro 300 tisíc lidí ve městech, obcích a komunitách. Vzhledem k dlouhé historii změn ve využívání půdy a zhoršování životního prostředí nás velmi překvapilo, že jsme tu objevili tak vysoké druhové bohatství“, zdůraznil. Udivil ho hlavně výskyt tolika nových, vzácných a ohrožených druhů, z nichž mnohé se pravděpodobně nikde jinde nevyskytují. O úspěšné expedici píše server Euronews a The Guardian.

Mezi „nové objevy“ patří také čtyři savci: myš ostnatá, netopýr krátkoocasý, veverka zakrslá a obojživelná myš. Objev nového druhu obojživelné myši byl podle Larsena obzvlášť šokující, protože patří do skupiny hlodavců, z nichž je většina druhů mimořádně vzácná. To jim mezi odborníky na savce dává téměř mýtický status.

„Nejzajímavějším nálezem ale byla „kapkovitá ryba, která vypadá podobně jako příbuzné druhy sumečků, ale na konci hlavy má skutečně bizarní skvrnitý nástavec připomínající kapku“, uvedl Larsen. Funkce této 'kapky' prý zůstává naprostou záhadou. Možná by mohla mít něco společného se smyslovými orgány v hlavě, nebo by mohla pomáhat při kontrole tlaku, poskytovat tukové zásoby nebo pomáhat při i hledání potravy.

Vědci v oblasti Alto Mayo zdokumentovali také sedm nových druhů ryb, nový druh žáby úzkoústé, deset nových motýlů a dva nové bouky. Expedice rovněž zdokumentovala 49 „ohrožených“ druhů z červeného seznamu IUCN, včetně dvou kriticky ohrožených opic, dvou ohrožených druhů ptáků a ohrožené žáby harlekýnky.

Už víc než sto let se ví, že některé části pravěkého monumentu pocházejí z více než 20 kilometrů vzdáleného místa a jeho tzv. „modré kameny“ mají původ ve Walesu. Ovšem objev, že oltářní kámen má skotský původ, způsobil archeologickou senzaci a zaujal novinové titulky po celém světě. Píše o něm například The Guardian nebo CNN.

Megalitické památky postavili lidé, kteří po sobě nezanechali žádné písemnosti. Proto se o účelu těchto gigantických staveb můžeme jen dohadovat. Vznikly už stovky teorií, protože přemisťovat několikatunové balvany na vzdálenost desítek nebo i stovek kilometrů v podmínkách doby kamenné a bronzové se zdá téměř nemožné.

Mike Parker Pearson, jeden z předních archeologů a odborníků na Stonehenge, teď přišel s překvapivým vysvětlením, proč byly kameny přepravovány na tak ohromující vzdálenosti. Tvrdí, že důvodem pro stavbu pravěkého monumentu mohla být snaha o sjednocení rané zemědělské komunity na celém ostrově Británie v době kulturního napětí. Oltářní kámen mohli pravěcí lidé dopravit ze vzdálené skotské památky jako dar nebo znamení politického spojenectví.

„Proto bychom měli Stonehenge považovat za politickou i náboženskou památku“, řká Pearson. „Není to chrám - to byl po staletí hlavní omyl. Není to ani kalendář, ani observatoř,“ dodal. Slavná orientace prehistorické stavby na zimní a letní slunovrat je podle něj jen ozvěnou dřívějších staveb, jako je Newgrange v údolí Boyne v Irsku a nemusí být jejím hlavním účelem.

Ačkoli je tato stavba jedinečná z mnoha důvodů, součástí žádné jiné památky v Británii nebo Irsku nejsou kameny z tak vzdálených destinací, říká Pearson. „Stonehenge vyniká tím, že je materiálovým mikrokosmem celých Britských ostrovů,“ doplňuje.

Na celém světě už se prý prodalo celkem 64 miliard karet Pokémonů. Podle japonského média Shunkan Gendai je ale teď využívají i zločinci, aby mohli prát peníze a přesouvat velké množství hotovosti přes hranice. Bývalý člen vedení zločineckého syndikátu vysvětlil: „Mnoho zločinců, kteří se dopouštějí podvodů s bankovními převody, převádí ukradené peníze na karty Pokémon. Podezřelé peníze nelze uložit v bance, a pokud je držíte v hotovosti, existuje vysoké riziko, že vám je někdo ukradne. Karty Pokémon se dají snadno ukrýt, a pokud je odvezete do zahraničí a tam je zpeněžíte, nelze vás vystopovat.“

Zločinci pochopitelně obchodují hlavně s vzácnými kartičkami. Je ale těžké je rozpoznat, protože kartičky se prodávají vždy v balení po pěti kartách. Existuje ale prý důmyslný způsob, jak zjistit, jestli je v balení najdete. Vzácné karty nad určitou hodnotou jsou totiž potaženy hliníkem, takže pokud celé balení projdete detektorem kovů, můžete je rozpoznat.

Pokémonní karty fungují lépe než umělecká díla, starožitnosti nebo vzácné kameny, nepodléhají totiž celním kontrolám a neobjeví se na skeneru. Jde přitom o obrovské peníze. Třeba karta s názvem Pikachu Illustrator CoroCoro Comics Promo se prodala za přepočtu 122 milionů korun. Nejdražší karta, která se aktuálně prodává, je Pikachu s šedou čepicí a jedná se o speciální Van Gogh edici. Ta stojí zhruba 23 milionů korun.

Fukušima v loňském roce zaznamenala víc než 9 tisíc případů nevyhovujících odpadků. V současné době, pokud popeláři odhalí nějaké pochybení, na pytel s odpadky nalepí samolepky, které informují o porušení pravidel. Majitel odpadků pak musí odnést pytel zpět dovnitř a znovu ho roztřídit. Informuje o tom server BBC.

Teď, podle nových pravidel, pokud zůstanou odpadky déle než týden nevytříděné, můžou pracovníci města pytle projít a podle zbytků se pokusit identifikovat pachatele. Tito lidé pak budou ústně varováni, následovat bude písemné upozornění, a pokud ani to nezabere, jejich jména zveřejní vládní internetové stránky.

Nové pravidlo přichází v rámci dlouhodobého úsilí Japonska o zlepšení systému nakládání s odpady. Fukušima není jediná, která v souladu s tímto cílem zavedla vlastní iniciativy. Obyvatelé japonského města Kamikatsu třeba třídí odpad do 45 kategorií. Prefektura Kagošima zavedla pro obyvatele povinnost psát na pytle s odpadky svá jména. A v loňském roce město Čiba pilotně zavedlo asistenta s umělou inteligencí, který obyvatelům pomáhá správně likvidovat odpadky.

Výzkum je součástí projektu Long-Term Behavioral Ecology of California Ground Squirrels v Briones Regional Park v okrese Contra Costa. Zkoumal, jak kalifornské veverky přizpůsobují své chování v reakci na změny prostředí. Studijní tým shromáždil podrobné údaje o každé veverce, včetně jejího pohlaví, reprodukčního stavu a tělesné hmotnosti. Každé zvíře označil dvěma identifikačními značkami a jedinečnou značkou na srsti pomocí barviva. Informuje o tom server CNN.

Výzkumníci rozdělili veverky do tří skupin a pozorovali jejich chování. Tým zaznamenal 74 interakcí mezi veverkami a hraboši. Ve 42 % veverky (a to i samice a mláďata) hraboše aktivně lovily. „Už jsme věděli, že (kalifornské veverky) mohou žít v různých nadmořských výškách a živit se různými rostlinami, ale nejpozoruhodnější a nejneuvěřitelnější je rychlost, s jakou změnily své chování v závislosti na místním nárůstu počtu hrabošů,“ uvedla hlavní autorka studie Jennifer Smith, docentka biologie na University of Wisconsin-Eau Claire.

Výsledky studie naznačují, že veverky by bylo nejlépe klasifikovat jako oportunistické všežravce na základě jejich ochoty lovit a konzumovat živou kořist, zejména pokud je jí dostatek. Bílkoviny jsou pro veverky omezeným, ale nezbytným zdrojem, aby se jim dařilo. Lov hrabošů jim pravděpodobně poskytuje rychlejší a dostupnější přísun potravy než semena.

Ačkoli se tento objev může někomu zpočátku zdát znepokojivý, ale podle odborníků je taková změna stravy pro zvířata zcela normální. Hraboši často zažívají prudký nárůst populace a jsou považováni za škůdce, takže přítomnost nových predátorů, jako jsou kalifornské veverky, pomůže udržet počet hrabošů pod kontrolou.

Společnost Aylo, mateřská firma Pornhubu, potvrdila, že zablokuje přístup všem uživatelům ve státě na protest proti nové legislativě, která v roce 2025 zavádí povinnost ověřování věku pro přístup na pornografické stránky.

 „Bohužel způsob, jakým mnoho oblastí, včetně Floridy, implementuje ověřování věku, je neefektivní, chaotický a nebezpečný,“ uvedla společnost Aylo v e-mailu podle webu Florida Politics. „Povinnost shromažďovat velké množství citlivých osobních údajů stovkami tisíc stránek ohrožuje bezpečnost uživatelů. Navíc, jak ukazují zkušenosti, lidé se jednoduše obrátí na stránky, které zákon neplní, nebo najdou způsoby, jak tyto zákony obejít.“ 

Nový floridský zákon vyžaduje ověřování věku nejen na pornografických stránkách, ale i na všech dalších platformách nabízejících obsah potenciálně „škodlivý pro nezletilé.“ Zákonodárci rozhodnutí webu kritizují. „Fakt, že se rozhodli stránku zavřít místo toho, aby zajistili, že se k ní nedostanou děti, ukazuje, kdo je jejich skutečným cílovým publikem,“ uvedl poslanec Chase Tramont, hlavní autor návrhu zákona.

Aylo však argumentuje, že ověřování věku podporuje, současný návrh zákona ale dostatečně nezohledňuje bezpečnost a soukromí uživatelů. Podobné zákony vedly v minulosti k protestům a omezení přístupu i v dalších amerických státech. Například v Louisianě, kde Pornhub zákon o ověřování věku dodržel, došlo k poklesu návštěvnosti webu o 80 %. Uživatelé se ale podle společnosti Aylo pouze přesunuli se na nelegální a nebezpečné platformy bez jakékoliv regulace, píše The Palm Beach Post. 

Společnost proto navrhuje, aby se ověřování věku provádělo na úrovni zařízení, například prostřednictvím výrobců chytrých telefonů. „Nejlepší řešení pro zajištění bezpečnosti internetu a ochranu dětí je ověřování věku přímo na zařízení,“ uvedla společnost. Dodává, že moderní technologie a rodičovské kontroly dnes umožňují snadné způsoby, jak zabránit dětem v přístupu k nevhodnému obsahu bez nutnosti shromažďování citlivých údajů.

Před 600 miliony lety, během evolučního výbuchu, který planetě přinesl první živočišné formy, zjistili někteří tvorové, že pobyt na teplejším místě přináší úlevu při nemoci. Zvýšení teploty totiž zlepšuje metabolismus, optimalizuje imunitní funkce a potlačuje růst patogenů. Tento obranný mechanismus si studenokrevná zvířata, jako jsou ryby či ještěrky, uchovala dodnes – jedna hledají teplé vody, druhá tráví více času na slunci. U teplokrevných zvířat, včetně lidí, se tento proces během evoluce objevil znovu. Díky schopnosti regulovat si vlastní tělesnou teplotu ale lidé, savci a ptáci už nemusí zdroj tepla hledat. 

Studie publikovaná v pondělí v časopise PNAS ukazuje, že strategie využívání horečky vznikla dávno před příchodem teplokrevných zvířat. Tým výzkumníků z Východočínské University v Šanghaji (ECNU) a Centra mořských věd a technologií v Čching-tao použil k pochopení, proč horečka pomáhá při infekcích tlamounovi nilskému, běžné sladkovodní rybě vyskytující se v Africe, na Blízkém východě, nebo v Jižní Americe.

V laboratorním experimentu vědci podle španělského webu El País pozorovali, že tlamoun infikovaný bakterií Edwardiella piscicida se na pět dní přesunul do teplejší části nádrže. Tento „horečnatý“ proces spustil v těle ryby řadu změn, které jí pomohly bojovat s infekcí. Produkce enzymů ničících T-buňky, klíčové prvky adaptivní imunity, se zpomalila, což umožnilo jejich větší aktivitu. Rybám současně klesla chuť k jídlu, byly letargické a spustily v organismu proces autofágie – recyklaci buněk, která poskytuje energii pro boj s infekcí.

Autoři zdůrazňují, že schopnost zvýšit tělesnou teplotu, ať už automaticky, nebo přesunem do teplejšího prostředí, je zásadní pro přežití během infekčního onemocnění u většiny živočichů. Experimenty ukázaly, že potlačení horečky léky nebo omezením pohybu zásadně zvyšuje úmrtnost infikovaných organismů. Horečka tedy není jen nepříjemný příznak, ale základní evoluční nástroj v boji proti nemocem.