Bílí Ukrajinci měli zařízené hotely, Romové spí na nádraží a v ubytovnách. Pomáháme selektivně?
Ke konci května se naplno projevilo to, co bylo dobrovolníkům a sociálním pracovníkům jasné už delší dobu. Lex Ukrajina a pomoc uprchlíkům před válkou není pro všechny. Za válku nemůže nikdo, kdo z postižené země utíká, stejně tak se nemůžeme morálně týrat za to, že ne všechny čeká okamžitě po vstupu do Česka dokonalý život. I přesto se dá ze vzorku lidí, kteří na několik týdnů uvízli na pražském hlavním nádraží, vyčíst něco o implicitním rasismu.
Podle antropologa Filipa Pospíšila, který se kromě dalších zúčastnil protestního setkání před Ministerstvem vnitra 19. května, dochází k selekci uprchlíků ze strany bezpečnostního sboru České republiky na základě barvy pleti podle vládního usnesení z 6. dubna o poskytnutí pomoci zvlášť zranitelným osobám a skupinám osob z důvodu odlišného sociokulturního prostředí. Znamená to lustraci lidí romského etnika a zdržování jejich přijetí.
„Je potřeba se vrátit k původnímu účelu na hlavním nádraží, což je info point. Proto jsou tam skupiny příslušníků cizinecké policie v civilu spolu se zástupci neziskovek a vysvětlují lidem jejich aktuální situaci. Pokud jim v Česku nejsme schopni pomoct, snaží se je přesvědčit k návratu do vlasti,“ popisuje postup čistění nouzové noclehárny na hlavním nádraží primátor hlavního města Zdeněk Hřib, který ohlásil konec humanitární pomoci na hlavní železniční stanici ke konci května. Tímto způsobem se řeší například problém s lidmi, kteří mají kromě ukrajinského i maďarské občanství. Tito lidé podle ministra vnitra Víta Rakušana nemají právo na podporu jako ostatní uprchlíci před válkou.
„Ti lidé třeba bydlí někde u maďarských hranic a dostali maďarské občanství. Někteří z těch lidí jsou ale negramotní a ani nevědí, co to je,“ popisuje přímou zkušenost s romskými rodinami na útěku sociální pracovnice Růžena Ďorďová. Romů je zhruba 0,5% všech uprchlíků – odhadem jednotky tisíc a stejně jako u ostatních uprchlíků jde hlavně o ženy a děti.
Maďarské pasy rozdával Viktor Orbán lidem z více či méně „maďarských“ komunit v sousedních státech, aby získal větší počet voličských hlasů. „Když bylo zabydlování bílých Ukrajinců, připravovali jsme jim hotely, kde bylo povlečení, lednice, mikrovlnky, jídlo. S Romy je to úplně jinak. Nejenže spí na nádraží, pak mají stanové městečko v Troji a máme pro ně špinavé ubytovny,“ popisuje rozdílný přístup v míře vybavení a typu ubytování pro uprchlíky Ďurďová.
Jak se na pražském hlavním nádraží snižují počty nocujících uprchlíků? Proti čemu protestovali lidé před Ministerstvem vnitra? Jak vypadá práce s ukrajinskými Romy? Pusťte si celou reportáž.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.