Bohnický hřbitov z vás vysaje energii. Duchy i úklidem
Chodit v noci na hřbitov je velká romantika – pokud to zrovna není ten bohnický. Rozbil se nám blesk u foťáku, vybil telefon, chytla nás bolest v kříži a protrpěli jsme nevysvětlitelné záchvaty zimy. Bohnický hřbitov bláznů je totiž údajně místo s nejnegativnější energií v Česku. Provedl nás po něm Jiří Vítek, autor webu Tajemná místa, který se stará o rekultivaci šedesát let chátrajícího místa odpočinku pro pacienty bohnické léčebny.
„Všechny ty zprávy o nejnegativnějším místě – to je moje práce,“ přiznává nám Jiří Vítek, zatímco někde v hluboké tmě hřbitova se ozývá podezřelé ťukání: „Potřeboval jsem, aby sem tolik lidí nechodilo. Ty rány, to se teď buď někdo snaží dostat do mohyly, nebo něco ukrást, vzít, rozhodně to nejsou žádní duchové.“ Naoko se tváříme, že Jiřímu Vítkovi věříme, a posloucháme stručnou historii hřbitova, který byl založen v roce 1906, tři roky po otevření bohnické léčebny, a fungovat přestal okolo roku 1960. Za tu dobu se tu pohřbilo přes čtyři tisíce šest set pacientů, mezi nimi i údajně atentátník Gavrilo Princip nebo domnělý vrah Otýlie Vranské. V 80. letech tu probíhaly sofistikované satanské rituály, se kterými se pokračovalo i v roce 2008: „Z fotopasti máme obrázky kluků a holek v tričkách AC/DC, Wasp, Thor, kteří sem přišli vyvolávat a mysleli si, že se jim tu zjeví já nevím co – to už je takové trapné.“
Ne všichni sem chodili mluvit s bezvěrci a blázny. Někdo si přišel vzít materiál zdarma: „Kříže šly do sběrny železa, pomníky lidi použili na schody, na stavby, a tak dále,“ vysvětluje Jiří Vítek. Ostatní na bohnický hřbitov v rámci rovnováhy věci spíš vozili. Když se blížíme k rozpadlé, dodnes neuvěřitelně fotogenické kapli, Vítek nám ukazuje, kde se nacházelo smetiště: „Tady byly sedačky, kabely, třicet tun odpadu.“ Místo skládky je teď na místě štěrkové podložení, které nejspíš dlouho nevydrží, protože jím velmi brzy opět proroste všudypřítomný břečťan. Samozvaný pečovatel o spočinutí bláznů si z toho ale nic nedělá: „Nechci tomu měnit tvář, protože ani ten hřbitov to nechce. Nechce nové chodníčky, lavičky, to určitě ne, ale potřebuje vyčistit, provzdušnit. Prostě to nemá být smetiště.“
Spolu s partou dobrovolníků Jiří Vítek dál čistí bohnický hřbitov a pořádá i noční prohlídky pro zájemce. Nikdo se moc nepozastavuje nad tím, proč si autor webu Tajemná místa našel tak zvláštní koníček: „Čtrnáct let jsem dělal profesionálního hasiče. Zachraňoval jsem živé z bouraček. V druhé polovině života se snažím zachraňovat mrtvé.“
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
