Boj o Šumavu – kdo s koho!

Zatímco jedni chtějí na Šumavu přivést život, druzí oponují, že v Národním parku bychom měli ctít hlavně zákony přírody.O nutnosti zákona, který by vymezoval pravidla pro existenci Národního parku se začalo intenzivně mluvit před dvěma lety během „kůrovcových“ blokád v šumavské lokalitě Na Ztraceném. Už tehdy tvrdili ekologové i odborníci na ochranu přírody, že Šumava žádný zákon nepotřebuje. A tvrdí to dodnes: „Co Šumava potřebuje opravdu je důkladný dialog a postupné hledání vzájemného konsenzu. K ničemu takovému ale během přípravy současného zákona nedošlo,“ konstatuje ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek. Nejen v jeho hlase je slyšet rozhořčení z toho, že k současné podobě zákona se sice ochránci přírody a vědci mohli vyjádřit, jejich připomínky ale zůstaly nevyslyšeny. „Rozvoj obcí je v podání ministra Chalupy kladen na úroveň ochrany přírody, což je v Národním parku naprostý nesmysl,“ dodává Zdeněk Vermouzek.

Jedním z hlavních bodů šumavského sváru je takzvaná zonace, tedy zákonem definovaná území, která budou, buďto zcela bezzásahová, nebo se v nich třeba proti kůrovci bude moct zasahovat, nebo se v nich bude moct i stavět. Ministerstvo životního prostředí hájí svou pozici ochránce přírody tím, že v novém zákoně rozšiřuje území prvních, tedy nejcennějších zón. Je to ale trochu jinak, říká Zdeněk Vermouzek: „Ona se skutečně rozšiřuje první zóna, ale současně se zmenšuje bezzásahové území. Doposud byla totiž ta bezzásahová území výrazně větší než současná první zóna. Takže rozšíření na 22 procent, je vlastně menší, než je tomu současných 30 procent.“

Kromě definice prvních zón, přichází zákon i s novou úpravou těch třetích. Podle odborníků je účelově přesunuje do lukrativních lokalit, tedy tam, kde se dá teoreticky začít masivně stavět. Pomyslnou třešničkou, nebo chcete-li šiškou na šumavském dortu, je podle Jaroslava Vrby z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity zákonem plánovaná výstavba lanovky na Hraničník. „Jestliže postavíte v nejcennějších smíšených porostech kolem Smrčiny a Hraničníku lanovku a zcela účelově tam ten park přerušíte, tak to přírodě rozhodně neprospěje.“

Národní Park Šumava|foto: ČTK

A jak vnímá protiargumenty ochránců přírody a vědců ředitel Národního parku Šumava a spoluautor nového zákona o Šumavě Jiří Mánek? „Výstavba v Národním parku Šumava je hypoteticky možná pouze ve třetích zónách a ty se mírně zmenšují oproti současnému stavu. V původním vládní návrhu zákona bylo hypotetické lano na Hraničník vyňato z území národního parku Šumava, nicméně podařilo se nám v posledních měsících vyjednat, že toto území zůstane součástí Národního parku.“

Podle aktuálních informací tiskového odboru Ministerstva životního prostředí se ale stane z první, bezzásahové zóny, oblast, která umožňuje výstavbu. Podle odborníků je tento krok účelový a umožňuje postavit na Šumavě lanovku na Hraničník.