Boris vs. Ian Astbury - kombo na půl plynu
U jednoho ze zásadních labelů pro tvrdou hudbu, Southern Lord, před nedávnem vyšlo nenápadné EP se strohým nápisem BXI. Za touto zkratkou se skrývá kolaborace japonských doomových legend Boris a zpěváka slavných britských The Cult (a obnovených The Doors) Iana Astburyho. Takováhle kombinace vžene slinu na jazyk nejednoho rockového fanouška. Jak výsledek dopadl, vám poví Robert Candra.
Zní to skutečně slibně. Majitel jednoho z impozantních rockových hlasů Ian Astbury zkříží paprsky s japonskými metalovými průkopníky Boris. K téhle kolaboraci už se ostatně nějakou dobu schylovalo, podle bubeníka Boris Atsua už ze strany anglických romantiků přišlo několik nabídek na nějakou tu společnou fušku, ale nikdy ji nedovolily plné diáře obou kapel. Nakonec Astbury skutečně sednul do letadla směr Tokio a výsledkem je dvacetiminutové cédéčko (respektive dvanáctipalcový vinyl) o čtyřech skladbách s designem od koho jiného než Stephena O´Malleyho ze Sunn o))).
První dvě pecky vychází podle očekávání: mohutný doomový sound v kombinaci s rozervaným, lehce post-punkovým vokálem šlapou, jak mají. Obzvlášť valivá dvojka We Are Witches rozkýve hlavu i nedoslýchavému. Pak Boris nabídnou překvápko, coververzi písně Rain z alba Love Astburyho domovských The Cult. Ovšem tentokrát se mikrofonu chopila křehká kytaristka Wata, což skladbě rozhodně přidalo na šarmu, jakkoli má po japonském způsobu trošičku problémy s výslovností l a r.
Škoda ale, že EP uzavírá pomalá a pateticky rozmáchlá Magickal (sic!) Child, která zní jako nepříliš zdařilá balada od Marka Lanegana s unaveným (a únavným) sólováním a la Dinosaur Jr. a zanechává na jazyku mírnou pachuť. Jako celek BXI v žádném případě neurazí, ale člověk by tak nějak čekal, že tenhle souboj titánů bude poněkud větší odvaz.
Nejposlouchanější
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
