Bourání se starostou Litomyšle, díl druhý: Společný cíl je víc než politika

Ve druhé části rozhovoru s Adamem Gebrianem vyprávěl Miroslav Brýdl ale i o tom, co se ve městě nepodařilo.

Zatímco jiná česká města se dodnes nepoprala s předimenzovanými autobusáky z dob socialismu, bývalý starosta Litomyšle se s ním rozhodl dramaticky pohnout. „Výtvarník Váchal kdysi napsal, že Litomyšl je lázeňské město bez lázní. Dali jsme tedy do usnesení zastupitelstva v roce 1997, že tam vyvrtáme prameny a bude tam kolonáda. Pak jsme ale zjistili, že prameny jsou hluboko, takže jsme museli přijít s jiným řešením,“ vysvětluje Brýdl. On sám chtěl mít na místě obchodní dům, kino i centrální budovu úřadů, to všechno za běžného chodu autobusového nádraží. Jeho přestavbu nakonec dostala na starost kancelář Rusín a Wahla. Dnes na místě sice není kino, ale obchodní dům, park a parkoviště se postavit podařilo. Autobusové nádraží v Litomyšli je jedním z nejzajímavěji řešených v Česku. „Lázně nakonec máme – festival Lázně ducha,“ doplňuje s úsměvem Brýdl.

Věc, která Brýdla v současnosti pálí, je průtah, který rozděluje město. „Pracuje se na tom. Generace mých dětí a vnuků to vnímá silně – zajímají se o to, jak jejich město vypadá. Můj syn je v zastupitelstvu a podařilo se mu prosadit přepracování návrhu úpravy řeky Loučné. Dnes je tam veřejný prostor,“ říká Brýdl. „Když se něco začíná, lidi vždycky nadávají. Kamarádi mi často vytýkají, že jsme třeba pokáceli dva stromy. Někdy se ale kácet musí, i když se pak musí taky sázet. Vždycky se pak lidí ptám, proč nepřišli na některou ze schůzek ohledně plánování. Někdy to skutečně vysvětlit nejde, mluvit o tom, jak se upravuje veřejný prostor, se ale musí.“

Bourání se starostou Litomyšle: Že má být město pro lidi, jsem si přečetl od Chalupeckého

• Upravit

Když se řekne Litomyšl, všichni, kdo se zajímají o architekturu a veřejný prostor, moc dobře vědí, o čem je řeč. V osmdesátých letech ale Litomyšl vypadala úplně jinak než dnes. Rozsáhlé budování panelových domů, stavba průtahu, který do podoby města nešetrně zasáhl, a záplavy v roce 1984 z ní udělaly nudné a šedivé město. Velkou zásluhu na tom, jak Litomyšl vypadá dnes, má její bývalý starosta Miroslav Brýdl, který byl hostem pořadu Bourání.

Bývalí starostové Litomyšle o zdejším veřejném prostoru diskutují, i když už jsou ve výslužbě, na české poměry je to neobvyklé. „Máme to naše město rádi. Obecný cíl je víc než politika. Máme rádi kulturu a sport, to nás docela spojuje. Těším se na obědy emeritů, střídáme se v placení, sedíme tam a bavíme se o rodinách, politice a hlavně o městech,“ směje se Brýdl.

Vedle mnoha pozitivních změn ve městě existují i záležitosti, které Brýdl hodnotí jako prohry. „Měl jsem tři takové. První z nich byla ta, že se mi nepodařilo do života města vtáhnout zámek. Je to tam zakleté. Další je nikdy nepostavený dům s pečovatelskou službou. Třetí prohrou je malý gotický kostelík na takzvaném Špitálku. Chtěl jsem, aby tam byl nádherný obraz. Koupili jsme jej, ale umělci se pak zdálo, že by měl dostat více peněz. Museli jsme mu ho pak vrátit.“

Poslechněte si celý rozhovor!