Britská Národní portrétní galerie odmítla peníze od majitelů firmy těžící z opiátové krize

předávkování - drogy
předávkování - drogy

Národní portrétní galerie v Londýně se rozhodla s díky odmítnout sponzorský dar 1,3 milionu dolarů od majitelů nechvalně proslulé farmaceutické firmy Purdue Pharma, rodiny Sacklerových. Úspěchem tak skončila iniciativa umělkyně a fotografky Nan Goldin, která pohrozila, že pokud galerie peníze přijme, zruší s ní dohodu o své retrospektivní výstavě.

Více se dočtete na webu Huffington Post. Goldin, která z vlastní zkušenosti ví, co je to závislost na opiátech, neprotestovala proti sponzorským darům Sacklerových poprvé. V loňském roce bojovala v New Yorku za stejnou věc v Metropolitním muzeu umění (MET) a Guggenheimově muzeu. Fakt, že peníze od jedné z nejbohatších rodin přestávají některým institucím vonět, souvisí se soudním stíháním, kterému Sacklerovi čelí v USA. 36 amerických států a 1 600 měst je zažalovalo za to, že profitují na opiátovém byznysu. Jejich klamavé marketingové praktiky měly v konečném důsledku vést k opiátové epidemii. Na předávkování léky či drogami v USA denně umírá 130 lidí, což je pětkrát víc než v kokainových 80. letech. Počátky této krize najdeme v druhé polovině 90. let, kdy zmíněná společnost Purdue Pharma uvedla na trh prášek proti bolesti Oxycontin. Tyto tablety, vydávané na předpis, tlumí bolest, ale neřeší příčiny nemocí a jsou návykové. Právě proto se v USA dramaticky zvýšil počet drogově závislých lidí.

Spustit audio
  • 88 % Čechů bere změnu klimatu jako problém. Pročtěte si, jak se mění přístup k životnímu prostředí

    20. červen 2019
    sucho

    Jak Češi vnímají změny klimatu? Kolik peněz Česko investuje do ochrany životního prostředí? Jak se v republice hospodaří s vodou? Tím vším se zabývá nová publikace organizace CENIA – české informační agentury životního prostředí, která je zdarma k dispozici na internetu. Dokument ukazuje, ve kterých oblastech se prostředí v Česku mezi lety 1993 a 2017 zlepšilo, kde vývoj stagnuje a kde se situace horší.

    Publikace je rozdělená do jedenácti kapitol, které se věnují krajině, vodě, zemědělství, odpadům, lesům, ale také chráněným územím. Kromě historických a ekonomických dat se v nich zájemci můžou dozvědět i o statistických informacích o přístupu Čechů k životnímu prostředí. Například 88 % obyvatel České republiky považuje změnu klimatu za závažný problém. Pouze 38 % obyvatel uvádí, že za posledních šest měsíců vykonali nějakou aktivitu, aby zmírnili změnu klimatu. 66 % obyvatel České republiky považuje sucho nebo nadměrnou spotřebu vody za závažný problém. Přitom 34 % obyvatel České republiky uvádí, že v posledním měsíci snižovalo svou spotřebu vody. Dokument dále uvádí, že 8 z 10 obyvatel České republiky je spokojeno s životním prostředím v místě svého bydliště. 7 z 10 obyvatel České republiky se domnívá, že v ČR nejsou při výstavbě dostatečně chráněny přírodní plochy. Publikace se věnuje i odpadům – 9 z 10 obyvatel České republiky uvádí, že se snaží omezovat množství odpadu ve svých domácnostech. 30 % domácností v České republice pak považuje objem odpadu, který produkují, za příliš velký.

  • Aby se projevil pozitivní vliv zaměstnání na duševní zdraví, nemusí se pracovat 8 hodin denně

    20. červen 2019
    Workoholismus - práce - kancelář

    Výhody, které lidem plynou z toho, že jsou zaměstnaní, se na jejich duševním zdraví projeví už při jednodenním pracovním týdnu. Po provedení rozsáhlého výzkumu to zjistili vědci z Cambridgeské univerzity.

    Vycházeli z dřívějších zjištění, že nezaměstnanost má určitou spojitost se zhoršením psychického rozpoložení. Důvodem je, že práce přináší interakci s ostatními, time management, ale také uvědomění si vlastní identity. Autoři současné studie teď přišli na to, kolik času je vlastně potřeba, aby se pozitivní dopad přechodu z nezaměstnanosti na placenou práci projevil. Zjistili, že k tomu stačí osm hodin, respektive jeden pracovní den týdně. Navíc podle nich platí, že vyšší počet odpracovaných hodin už duševní zdraví nijak výrazně nezlepšuje. 

    Britská studie zkoumala každý rok od roku 2009 více než 71 000 osob ve věku od 16 do 64 let, kteří odpovídali na otázky po dobu dvou a více let. Měli například popsat svou pracovní pozici, pracovní dobu a také ohodnotit svou duševní pohodu i životní spokojenost. Tým vědců bral v potaz také jejich příjem, věk, počet dětí, choroby a další faktory. Ukázalo se, že změna statusu z nezaměstnaného na zaměstnaného člověka zmírnila riziko propadu lidí do kategorie, kde respondenti vnímali svůj psychický stav nejhůře, o 30 %. Tento údaj byl stejný bez ohledu na to, jestli odpracovali jeden nebo více dnů v týdnu. Výhody toho být zaměstnaný se podle studie projevily i u žen a mužů, kteří nepracovali například kvůli nějakému postižení, rodičovské dovolené, důchodu nebo proto, že se starali o své blízké. Hlubší analýza výsledků prý zároveň nepotvrdila, že by standardní 36- až 40hodinový pracovní týden měl za následek zhoršení duševního zdraví nebo blahobytu. 

    Server Guardian ale zároveň upozorňuje na limity studie – ta se například nezabývala tím, jakou práci respondenti mají nebo jakými dalšími aktivitami se vedle zaměstnání baví – zda například fungují někde jako dobrovolníci. „Je to opravdu významná studie, která ukazuje společenský význam toho, když je člověk zaměstnaný. Zároveň se ale musíme vyhnout přehnaně zjednodušujícím vysvětlením závěrů průzkumu. Protože paušální snížení pracovní doby by mohlo neúmyslně zvýšit nerovnost ve společnosti a přivést více lidí do chudoby,“ myslí si Mike Slade z Univerzity v Nottinghamu, který se zabývá sociálním začleňováním a také duševním zdravím. 

    O úpravě pracovní doby jsme před časem psali například zde.

  • Himálajské ledovce tají v posledních letech dvakrát rychleji než dříve, ukázaly satelitní snímky

    20. červen 2019
    Himálajský ledovec Baltoro

    Ledovce v Himálaji mizí od roku 2000 téměř dvakrát rychlejším tempem, než tomu bylo v letech 1975 až 2000. Ukazuje to studie, při jejímž zpracování vědci používali moderní satelitní snímky a odtajněné špionážní záběry z poloviny 70. let. Vytvořili tak první detailní záznam toho, jak se měnil povrch 650 ledovců ve zhruba 2 400 kilometrů dlouhém pohoří.

    Vědci přišli na to, že se tamní ledovce od roku 1975 zmenšily o více než čtvrtinu. Podle studie ubývá každý rok osm miliard tun ledu, které sníh ani led nenahradí. „Je to zatím nejjasnější obrázek toho, jak rychle a proč himálajské ledovce tají,“ cituje server Guardian Joshuu Maurera z observatoře Kolumbijské univerzity, který výzkum vedl. Ve studii se píše, že se dá výrazné odtávání vysvětlit jedině globálním oteplováním způsobeným lidskými aktivitami. „Je to zničující a podle mého názoru není ani trochu pochyb, že to, co vidíme, je dopad klimatické krize,“ doplňuje ho spoluautor výzkumu Joerg Schaefer.

    National Geographic poukazuje také na to, že Himálaj je po Antarktidě a Arktidě třetí největší zásobárnou ledu a sněhu na světě. Zmenšování ledovců bude mít podle vědců dopad i na zhruba miliardu lidí, kteří jsou závislí na vodě odtékající velkými řekami například do Indie, Pákistánu nebo Číny. V posledních dnech se objevila ještě jedna zpráva týkající se změny krajiny – tým vědců z aljašské univerzity ohromilo podle agentury Reuters zjištění, jak rychle se rozpouští svrchní vrstvy permafrostu v kanadské Arktidě. Děje se to prý o 70 let dříve, než se předpokládalo.

  • Umělecká instalace lidem přibližuje, jak se dýchá v Pekingu, Novém Dillí nebo na ostrově Tautra

    19. červen 2019
    Umělecká instalace Michaela Pinskyho lidem přibližuje, jak se dýchá v Pekingu, Novém Dillí. Nebo na ostrově Tautra

    Na chronicky špatnou kvalitu ovzduší v milionových velkoměstech se rozhodl upozornit britský umělec Michael Pinsky. V rámci jeho nevšedního projektu Pollution Pods si lidé můžou vyzkoušet, jak se dýchá obyvatelům smogem zamořených oblastí.

    Pinskyho instalace sestává z pěti propojených stanových kopulí. V nich autor pomocí přístrojů přesně replikuje, v jakém ovzduší žijí obyvatelé Pekingu nebo Nového Dillí. Umělec nevšední dílo vystavuje v Manchesteru v rámci právě probíhající akce Clear Air Week 2019. Kromě zmíněných metropolí v Číně a v Indii jsou v dalších stanech simulována i zamořená ovzduší v Sao Paolu a v Londýně. Pinsky do projektu vybral záměrně taková města, která návštěvníkům umožní vyzkoušet si na vlastní kůži různé podoby smogu. Znázorní jim i to, jak smog člověk snáší v klimaticky sušších a chladnějších a naopak vlhčích a teplejších podmínkách. V pátém netradičním dómu je pak pro srovnání napodobený vzduch z norského ostrova Tautra na Trondheimském fjordu – kusu téměř neobydlené divoké krajiny.

    Směs znečištění vzduchu v jednotlivých stanech odpovídá realitě ve vybraných velkoměstech. Ovzduší obsahuje stejné poměry prachových částic, oxidu dusičitého, oxidu siřičitého a oxidu uhelnatého. Podle autora by totiž umění mělo veřejnost přivést k přemýšlení. I proto při svém projektu Pinsky zašel i do takových detailů, že ve stanu se simulovaným vzduchem z Nového Dillí návštěvníci cítí typický štiplavý zápach spálených odpadků. Ve stanu, který je věrnou kopií londýnského ovzduší, zase převládá pach výfukových plynů.

  • Hauntologie z mechu a kapradí. Wabi Experience premiéruje svůj první klip

    19. červen 2019
    Wabi Experience

    Na albu vzdávajícím hold českému country bardovi s příznačným pojmenováním Wabi Experience pracoval Tomáš Procházka aka Federsel téměř osmnáct let, výsledek jeho titěrné práce vyšel letos začátkem dubna na labelu Mikroton.

    Věčný elektrický táborák k dekonstrukcím skladeb Wabiho Daňka (1947–2017) mu nakonec, po třech smazaných verzích alba, pomohl zažehnout zvukový aranžér a jeho spoluhráč z Gurun Gurun Jára Tarnovski, známý například ještě pro své terénní nahrávky Prosoxi Skylos. Duo přetavilo jeho první dvě desky ve zvukovou abstrakci za hojného využití metody tzv. mikrosamplingu. Všechny zvuky, které na nahrávce Wabi Experience slyšíme, jsou jen a pouze z obou zmíněných desek. Zároveň se pracuje se vzorky, které mají vteřinu i méně. Král všech mladých, kteří v osmdesátkovém normalizačním Československu měli touhu „vypadnout ven“ a uchýlit se do relativní svobody trampských osad, tak ožívá a dýchá v technologiemi normalizované současnosti. Ač sám nikdy nebyl tramp, lásku k trampování měl Federsel (známý též z divadelního souboru Handa Gote Research & Development) zprostředkovanou především díky starším sourozencům, nicméně chvíli si své „trampství“ i odžil díky tajnému skautskému oddílu nebo návštěvě Porty, jak uvedl v rozhovoru pro server ArtZóna.

    Nyní Wabi Experience představuje na Radiu Wave exkluzivně svůj vůbec první klip ke skladbě Brouk Bingo Bloud. Autorem videa je taktéž člen Gurun Gurun Tomáš Knoflíček. Nechte se vtáhnout do narkotických vzpomínek na čundry i uzeně chutnající čaj z kotlíku, vařený po ránu pod širým nebem.

    Poslechněte si taky CZEcho#5: Wabi Experience, Obelisk of Light, Alfred Czital, Tomáš Niesner a další.

  • Ve městě na Sibiři se objevila vysílená lední medvědice, změna klimatu poškodila její prostředí

    19. červen 2019
    méďa_o.jpg

    Viditelně slabá a hladová lední medvědice se tento týden zatoulala do průmyslové části sibiřského města Norilsk. Ze svého přirozeného prostředí v Arktidě musela samice urazit stovky kilometrů. Kvůli klimatické změně jsou přirozené biotopy ledních medvědů poškozené. Nutí je to hledat potravu i ve vzdálených oblastech, dokonce i v obydlených městských částech. 

    Medvědice se zablácenými končetinami včera několik hodin téměř nehybně ležela na předměstí Norilsku. Pouze se občas zvedla, čenichala kolem a snažila se najít nějakou potravu, napsala agentura Reuters s tím, že medvědice působí apaticky a je zřejmě nemocná. Podle místních ochránců přírody se lední medvěd v tomto městě v severní části Sibiře objevil naposledy před 40 lety. Médii už začínají kolovat záběry zmatené medvědice, které pořídili místní obyvatelé. Policie lidem zakázala se ke zvířeti přibližovat.

    Podle ruského odborníka na divoká zvířata Olega Krashevskyho v tuto chvíli není tak docela jasné, proč se šelma v Norilsku objevila. Podle něj je možné i to, že se zvíře ztratilo, protože zřejmě špatně vidí. V obydleném území severního Ruska byl ale vyhlášen nouzový stav už počátkem letošního roku, kdy se desítky hladových ledních medvědů potulovaly kolem domů a hledaly potravu. Podle Krashevskyho zatím nelze říct, co s šelmou bude dál. Její další osud by měl tým odborníků řešit dnes. Na to, aby se zvíře vrátilo do divoké přírody, je ale podle prvních odhadů příliš slabé.

  • Evolucí se psům změnily oční svaly. Díky tomu mají nejlepší nástroj k manipulaci lidí – psí oči

    19. červen 2019
    pes - psí oči

    Roztomilé psí oči, kterými se čtyřnozí společníci snaží upoutat pozornost člověka nebo ho přesvědčit o své lásce, jsou pravděpodobně evolučním nástrojem sloužícím k manipulaci s lidskými pocity.

    Už předchozí výzkumy ukázaly, že psi své výrazy používají pouze v momentech, kdy se na ně člověk dívá. To naznačuje, že se jedná o záměrné chování určené k ovlivnění lidských pocitů. Teď vědci přišli na to, že se během evoluce psům vyvinuly svaly kolem očí, které jim umožňují dělat různé výrazy. Díky malému obličejovému svalu mohou psi udělat takzvaný dětský výraz, který u člověka vyvolává pečující reakci. Psí oči díky pohybu svalů také mohou vypadat větší. Jejich výraz se tak podobá tomu, když jsou lidé smutní. Podle studie psí oči pomohly šelmám k úspěšné domestikaci. Už předchozí vědecké práce ukázaly, že psí výrazy mohou lidi oslovit. Až výzkum vědců z University of Portsmouth ale ukazuje, že oči psů se v průběhu let k tomuto účelu anatomicky vyvinuly. „Zdá se, že pohyby očních svalů vyvolávají psi u lidí silnou touhu se o ně postarat,“ řekla spoluautorka studie doktorka Juliane Kaminski pro BBC. Lidé mají podle vědkyně podvědomou tendenci ochraňovat psy, kteří se tváří smutně. Psům to dává evoluční výhodu a svalová změna se v následujících generacích posiluje. 

  • Dva zdravé vzrostlé stromy musí na Vinohradech ustoupit sportovišti. Obyvatelé sepisují petici

    18. červen 2019
    V zahradě školy v ulici Na Smetance na pražských Vinohradech začala firma najatá radnicí Prahy 2 kácet stromy

    V zahradě školy v ulici Na Smetance na pražských Vinohradech začala firma najatá radnicí Prahy 2 kácet stromy. Na místě chce postavit sportoviště a stromy stavbě překáží. S rozhodnutím radnice ale nesouhlasí někteří obyvatelé Prahy 2, kteří proti kácení vydali petici. Do dnešního dne ji podepsalo přes 2300 lidí. První ze stromů byl i přes protesty lidí v pondělí pokácen. Druhý má jít k zemi v nejbližších dnech.

    „Projekt nebyl zpracován architekty a jeho finální verze není zveřejněna. Podle nás je povinností občanů zachovat stromy, které jsou zdravé a žijí na Vinohradech už více než 60 let. Projekt rekonstrukce sportoviště bylo možné upravit tak, aby byly stromy zachovány. Jeden javor byl pokácen jen proto, že vadí novému plotu. Druhý by pouze zmenšil plochu jednoho ze 3 hřišť,“ řekl Českému rozhlasu autor petice Lukáš Teklý. Radnice Prahy 2 tvrdí, že by stromy byly pro děti nebezpečné a není možné je na novém multifunkčním sportovním hřišti pro míčové hry zachovat.

    „Je samozřejmé, že jsme zvažovali slučitelnost stromů se vznikajícím sportovištěm, ale nadřadili jsme bezpečnost dětí a kvalitu stavby,“ řekl místostarosta Prahy 2 Michael Grundler. Píše se o tom v tiskové zprávě vydané Úřadem městské části Prahy 2. Tam také stojí, že za poslední čtyři roky vysadila městská část přes 550 nových stromů do parků i ulic, což je v pražských poměrech ojediněle vysoký počet. K adekvátní náhradní výsadbě podle místostarosty dochází i v rámci stavby sportoviště.

    S tím, že by stromy byly pro děti na hřišti nebezpečné, nesouhlasí autoři petice. „Stromy by poskytovaly potřebný stín pro děti, které si na hřišti hrají, a nijak by je neohrožovaly,“ dodal Teklý. Hřiště bude sloužit jako sportovní zázemí při hodinách tělesné výchovy i mimoškolních aktivitách žáků základní školy Na Smetance. Postupně jej začnou využívat i děti z ostatních základních a mateřských škol v Praze 2. Na hřiště bude mít dovolen vstup i veřejnost, zejména o víkendech a ve večerních hodinách. Píše o tom server Ekolist
    O zahradu školy Na Smetance se obyvatelé nepřou s radnicí poprvé. V areálu byla od roku 2013 komunitní zahrada, kde místní pěstovali zeleninu a pořádali společenské akce. Na jejím chodu se podílely asi tři stovky občanů a za pronájem pozemku platili 24.000 korun ročně. Před třemi lety jim ale radnice pronájem zrušila. Proti vypovězení z pozemku v roce 2016 lidé sepisovali petici. Od ukončení provozu zahrady byl pozemek nevyužitý.

  • Svět přišel o další zprávy v latině. Latinské vysílání finského rozhlasu po 30 letech končí

    18. červen 2019
    Radiophonia Finnica Generalis

    14. června 2019 se z finského éteru naposledy ozvalo Carissimi auditores. Pořad Nuntii Latini (Zprávy v latině), který veřejnoprávní rozhlas Yle vysílal od 1. září 1989, zazněl naposledy, informovala BBC.

    Pětiminutový bulletin přinášel hlavně zprávy ze světa. „Co začalo jako experiment, stalo se mezinárodním fenoménem moderních latinských studií,“ prohlásil jeden z tvůrců pořadu Reijo Pitkäranta z oddělení klasických studií Helsinské univerzity. Posluchači si mohli v latině vyslechnout například zprávu o pádu newyorských dvojčat nebo o velké tsunami v roce 2004. Pořad si oblíbili latiníci po celém světě a během své historie měl řadu mezinárodních přispěvatelů, především z řad akademiků. Latinské zpravodajství poslouchalo pravidelně 600 až 800 posluchačů týdně. S nástupem internetu a podcastů se ale objevila konkurence, například podcast rádia Bremen Zwei nebo podcast latinského ústavu Western Washington University. Veřejnoprávní rozhlas se tak rozhodl vysílání Nuntii Latini ukončit. BBC ale upozorňuje, že ve stejném týdnu, kdy skončilo finské vysílání, objevil se nový latinský zpravodajský pořad ve Vatikánu. Hebdomada Papae, čili Papežův týden, se ale bude zabývat spíš životem Svatého otce než mezinárodním zpravodajstvím. Odborníci také poukazují, že vatikánská latina je poznamenaná italským přízvukem moderátorů.