Budoucnost je v minimalismu, říká „bezodpadová guru“ Bea Johnson

03646133.png
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03646133.png

Nekupovat potraviny zabalené v plastových obalech ani čisticí prostředky na každý kousek domácnosti – „zero waste“ je ale mnohem víc než jen životní styl, při kterém neprodukujete odpadky. Podle americké autorky Bey Johnson je klíčem ke štěstí, rovnováze a ekologické udržitelnosti minimalismus a odklon od prvoplánového konzumu.

„Sleduji Beu Johnson už docela dlouho, čtu si její blog a už dva roky se snažím žít s co nejmíň odpadem, ale pořád je co zlepšovat,“ říká dvaadvacetiletá studentka Magdalena, která se přišla podívat osobně na přednášku světoznámé propagátorky životního stylu „zero waste“ v úterý do pražské Národní technické knihovny. Pořádala ji česká organizace Bez obalu. „Největší změna byla, že jsem přestala nakupovat jídlo v obalech a začala jsem nakupovat na trzích a v obchodě, který prodává bez obalu.“

Bea Johnson žije se svou rodinou v Kalifornii. Z fotografií jejího domu vyzařuje klid a pořádek – všechno je v něm totiž bílé a všeho je tam opravdu málo. Kompletní garderoba se 41leté Američance francouzského původu, jejímu manželovi i dvěma náctiletým dětem vejde do příručních zavazadel. Johnsonovi lpí pouze na produktech, které mají doživotní záruku. Neschovávají si předměty jako upomínky na životní události, a co už nevyužijí, pošlou dál – děti například samy prodaly svoje lego na internetu a za peníze si koupily jinou „hračku“, samozřejmě ze second handu. Jídlo nakupují klidně i v supermarketech, ale nosí si vlastní nádoby. Celou domácnost čistí octovou vodou, perou v marseillském mýdle. Johnson je ovšem perfekcionistka a skladuje například i svíčky v mrazáku – vydrží potom totiž déle hořet. Úplná askeze ale Johnsonovým nehrozí, minimalismus spotřeby si vynahrazují společnými zážitky a častým cestováním.

Čtěte také

„Moje děti žijí úplně normální život. Nikdo nemusí vědět, že jsou oblečeny celé ze second handu. Jsou to teenageři, takže se snažím poslouchat, jaké značky se jim líbí, a ty jim potom kupuji, ale z druhé ruky. Do všeho je zapojuji, když jsme šli nakupovat do obchodu, který prodává věci bez obalu, tak jsem jim dala vybrat jakékoliv sušenky nebo sladkosti. Vědí takhle, jak chutnají ‚opravdové‘ potraviny. Doma pijí například jen čerstvě vymačkaný džus, a když jim u kamarádů nabídnou kartonový, nechtějí ho, protože vědí, že nechutná ani trošku jako ten originál,“ popisuje populární autorka, která svoje zkušenosti s bezobalovým životním stylem začala dokumentovat na blogu po roce 2008. „Zero waste“ se i díky aktivismu Johnson stává stále vyhledávanějším způsobem života pro lidi na celém světě. Její brazilský vydavatel o něm řekl, že to není trend, ale budoucnost. Po blogu Johnson napsala knihu, vydala aplikaci, která mapuje bezobalové obchody po celém světě, a svoje výrobky s ní konzultují nadnárodní společnosti, zatím ale hlavně takové, které vyrábí nábytek a domácí potřeby.

03646113.jpeg

Peeling je největší zlo

„Největší ekologickou katastrofou jsou plastové abrazivní miničástečky v peelingu nebo antibakteriálních přípravcích, o kterých nikdo nepřemýšlí a které nejdou zachytit odpadními cestami a zamořují oceány,“ vysvětluje žena, která na kosmetické přípravky nezanevřela, ale vyrábí si většinou vlastní. „Oční linky, které vidíte nyní na mých očích, jsou ze spálených mandlí. Na konci je ‚zero waste‘ časově úspornější – nemusím chodit do obchodu, hledat svoji značku, sledovat, z čeho je produkt vyrobený. Vím také přesně, co moje kůže absorbuje. Všechno, co používám, můžete sníst.“

Právě zapojení kosmetických značek do bezobalového hnutí je jedním z jejích velkých cílů. „Splnil by se mi sen, kdyby kosmetické firmy začaly prodávat bez obalu. Už nyní si takto můžete pořídit třeba mýdlo nebo čisticí produkty. Kupuji si tak i krém na opalování. Mám ráda jen jeden zabalený kosmetický produkt, a to organický zabarvený krém s ochranným faktorem, který prodává jedna lokální firma. Vždycky je poprosím, ať mi na něj nic nelepí ani nedávají pumpičku. Až ho spotřebuji, tak mi zbyde jen skleněná lahvička, kterou znovu použiji.“

Když se vám obal nelíbí, pošlete ho firmě zpátky

Jedním z hesel, které Bea Johnson ve své knize nebo v projevech, se kterými jezdí po celém světě, často používá, je, že nakupování je volba, a pokud nejsme spokojeni s produkty a jejich obaly, máme se jako zákazníci ozvat. „Vyplatí se zaslat firmě zpět celý produkt. Bude to mít mnohem větší účinek. E-mail zapadne, dopis také, ale balíček s krémem těžko a opravdu to může něco změnit. Mám příklad. Je tu obrovská kosmetická firma, jejíž produkty jsem kdysi používala. Měla jsem ráda jedno sérum, ale jeho obal mi přišel naprosto nesmyslný. Poslala jsem jim tu lahvičku, byla celá plastová na takovém skoro piedestalu. Napsala jim a poslala jim jednu zpět. O nějakou dobu později jsem se šla podívat, jak ten produkt vypadá, a opravdu ho změnili.“

Kosmetika je pro mladé lidi jedním z kamenů úrazu, když zkouší žít bez obalu. „Snažím se jí používat méně, abych doma neměla milion lahviček. Svoji si ještě nevyrábím, ale i proto jsem přišla, chci se inspirovat,“ přiznává studentka Magdalena.