Budoucnost v šatech z mléka
V Praze už tři roky funguje knihovna materiálů, do které se chodí inspirovat architekti, designéři, módní návrháři i umělci. Nabízí výběr nejzajímavějších novinek, které posouvají současné možnosti novými směry. Průsvitný beton, omlazující textilie, samočisticí materiály a další speciality vybírá mezinárodní tým se základnou v Paříži.
Praha má svou pobočku knihovny materiálů od dubna 2011. Funguje na Praze 6 aje přístupná nejen odborníkům, ale i široké veřejnosti. Každodenní provoz mi popsala materiálová konzultantka Helena Pánková: „Celkově je v matério databázi asi pět tisíc vzorků, z toho asi pětina je textil. Měsíčně k nám chodí tak padesát architektů a designérů, velká část z nich jsou studenti. Přichází pro rešerše a konzultace, nebo se jen inspirovat, protože při probírání vzorky vás mohou napadnout věci, které by vás jinak nenapadly.“ Kromě fyzických vzorků v prostoru pražské pobočky můžete listovat online mezinárodní databází. Knihovna zájemcům zprostředkuje technické informace a kontakt na výrobce, ale obchodní stránka věci už jde mimo ni.
K hlavním tendencím ve vývoji nových materiálů patří zájem o trvalou udržitelnost. Výrobci hledají šetrnější způsoby nakládání se surovinami. Jak říká Helena Pánková, vznikají látky, které se dají vyrobit s nižší spotřebou vody a s menší uhlíkovou stopou: „Materiál, který je v tomto směru velmi zajímavý je vlákno Qmilk vyráběné v Německu. To totiž využívá jako vstupní surovinu mléčnou bílkovinu kasein. Bere se na to odpadní mléko nepoužitelné pro potravinářský průmysl. Na výrobu jednoho kilogramu vlákna Qmilk se spotřebují asi dva litry vody, což když srovnáte s bavlnou, tak na produkci jednoho kilogramu padne pět až dvacet tisíc litrů vody.“
Zatímco levné továrny v rozvojových zemích chrlí tuny oděvů pro řetězce ze starých, ekologicky náročných materiálů, laboratoře v Evropě a Americe hledají šetrnější alternativy. Jedním z tahounů vývoje progresivních textilií je přitom i Česká republika. Tradice textilního průmyslu se u nás totiž pružně přeorientovala z módy na technické materiály. Podle Heleny Pánkové patří Česko v produkci a vývoji nanotextilií k nejlepším: „V tomhle jsme světová špička, jak co se týče strojního zázemí k výrobě i v samotné produkci nanotextilií. To jsou třeba bariérové textilie proti roztočům, bakteriím a virům, větru, vodě a tak dál. Jsou to spíš funkční textilie než módní, ale jsou nesporně zajímavé. První impulsy v tomto směru vycházely z prostředí liberecké Technické univerzity. Právě v severních Čechách je lokalizovaná i řada továren."
Kromě mapování a zprostředkování materiálových novinek knihovna pořádá semináře pro veřejnost a vysoké školy. Na pražské UMPRUM zajišťuje už třetím rokem předmět materiologie zaměřený na materiály a na 26. září chystá sympozium o pokročilých textiliích a technologiích pro jejich výrobu. "Budou tam přednášet materiáloví experti z knihoven materiálů v Londýně a Paříži a také Liběna Rochová z UMPRUM a kostýmní výtvarnice Simona Rybáková. Bude to na Fakultě architektury ČVUT. V tuto chvíli jsme ve fázi hledání partnerů z textilního průmyslu v České republice," říká Pánková. Více informací o nových materiálech a průmyslu s ním spjatém u nás i ve světě hledejte v knihovně matério, ať už přímou návštěvou nebo online. Pobočka v Dejvicích je otevřena ve všední dny od devíti do pěti a internetová adresa je www.materio.cz. Zajímavou kolekci fotek najdete i na Facebooku matériO.
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
