Být dnes mladý je masakr, protože planeta skoro hoří a hypotéky jsou nedostupné

Petr nejprve popisoval první rok svého studia na vysoké škole, který úplně neproběhl podle jeho očekávání – v pandemii totiž místo bujarých večírků chodil na přednášky v županu a online.

Zuzana s Ivanou se pak snažily rozpomenout na to, jaké to bylo za jejich mladých let. A Petr jim pak diktoval, jak je tomu dnes: už vás nedefinují třeba dredy a můžete být ve více sociálních skupinách najednou. Kdekdo v jeho okolí je heteroflexibilní a žije komunitně. Mlaďasové si údajně více váží svého volného času a už ztratili naději na to, že by dosáhli na hypotéku nebo že se planeta přestane oteplovat.

Pak Petr promluvil na téma udržitelného růstu, který není možný, doporučil snižování spotřeby, uskromňování se a jízdu vlakem a mohlo se jít zpět do pronajatých bytečků. Současně byl shovívavý k občasnému létání a jezení živočišných produktů, takže se marnivé Zuzaně, která miluje eurovíkendy a sýry, ulevilo.

Pusťte si do uší a hlavně do duše Buchty a třeba přijdete na to, že za ničích mladých let nebejval svět jako květ.