Můj mozek se třikrát zamotá do sebe a už se nerozmotá. Jak lidé na spektru prožívají emoce?
Představa, že lidé na spektru nejsou schopni hlubokých emocí a empatie, je jeden z nejběžnějších a zároveň velmi zraňujících mýtů. Jak ale emoce skutečně vnímají? S jakými výzvami se v této oblasti potýkají – a proč je důležité pochopit, že jiný způsob prožívání neznamená, že je méně intenzivní? O své zkušenosti se podělí 26letá Markéta a 23letý Lukáš. Odborný pohled dodá ředitel střediska terapie a sociální intervence v NAUTIS Štěpán Hejzlar.
„Častým mýtem je, že lidé s autismem emoce nemají, že jsou takový chladný stroj. To samozřejmě není pravda. Lidé s autismem mohou mít problém emoce rozumově zachytit, pojmenovat nebo přečíst. Mohou mít potíže s vyjádřením konkrétní emoce nebo její regulací, ale neznamená to, že emoce nemají,“ vysvětluje psychoterapeut Štěpán Hejzlar.
Lidé s PAS naopak často zmiňují, že vše prožívají velmi intenzivně. Nejenže své emoce cítí, ale mnohdy je zažívají silněji než neurotypičtí lidé. „Můj mozek je občas tak strašně unavený a přestimulovaný, že nedokáže najít východisko a situaci efektivně ukončit. Během hádky se mi často stává, že už jsem natolik vyčerpaná a zahlcená svými pocity, že mi hlasy kolem připadají nesnesitelné a jakýkoliv dotek je v tu chvíli extrémně nepříjemný,“ popisuje Markéta.
Jednou z velmi častých komorbidit autismu, tedy přidružených onemocnění, bývá úzkostná porucha nebo deprese. Podle výzkumů je pravděpodobnost výskytu těchto psychických obtíží u lidí s PAS až čtyřikrát vyšší než u neurotypické populace. „Dost často padám nějakým mentálním vyčerpáním – občas stačí, když člověk jede autobusem třeba do školy. Během cesty se mi mozek třikrát zamotá do sebe a už se nerozmotá. Pak si mentálně připadám, jako kdybych byl na konci dne, on ale teprve začíná,“ říká Lukáš.
Jak rozeznat PAS od úzkostné poruchy nebo deprese? Co je to hyperempatie? A jak Lukáš a Markéta pracují s neustálým tlakem z vnějšku? Poslechněte si třetí epizodu podcastové série Spektrum.
Spektrum je šestidílná podcastová série, která přináší příběhy mladých lidí s diagnózou autismu – těch, kteří se vymykají stereotypním představám. Jak prožívají emoce? S jakými výzvami se potýkají ve škole, v práci nebo ve vztazích? Zkušenosti lidí na spektru doplňují komentáře odbornictva z Národního ústavu pro autismus. Tématem provází novinářka a redaktorka Radia Wave Sarah Abulkasim. Série startuje 27. března a nové epizody vycházejí každý čtvrtek. Poslouchej na webu Radia Wave, v aplikaci můjRozhlas a dalších podcastových aplikacích.
Slovník základních pojmů:
PAS (porucha autistického spektra) – neurovývojová porucha, která ovlivňuje vnímání světa, komunikaci a sociální interakce. Nejde o „nemoc“, ale o neurodivergenci. Spektrum je široké – někteří lidé s PAS mluví, jiní ne, někteří potřebují hodně podpory, jiní méně.
Neurodiverzita – koncept, který uznává, že lidský mozek funguje různými způsoby a že žádná varianta není „chybná“. Zahrnuje například autismus, ADHD, dyslexii, ale i neurotypické jedince.
Neurodivergentní – označení pro lidi, jejichž mozek funguje jinak než ten „běžný“ (neurotypický). Patří sem lidé s PAS, ADHD nebo jinými neurologickými odlišnostmi.
Neurotypický – označení pro lidi, jejichž mozek funguje tak, jak to společnost považuje za „standardní“. Jinými slovy není neurodivergentní.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
