Byznys od 16 let. Mladí ajťáci vydělávají miliony

26. listopad 2013

Od ledna 2014 začne v Česku platit nový občanský zákoník, který provází všechny občany od narození až do smrti. Kromě práv seniorů a zdravotně postižených posílí také výrazně práva dospívajících. Se souhlasem rodičů a soudu se tak dítě v 16 letech může stát svéprávné a začít třeba podnikat samo na sebe. Výrazně mladých podnikatelů, kteří by nový zákoník mohli začít využívat, je nejvíc na internetu. Stačí vám počítač, připojení a můžete začít.

„První s. r. o. jsem zakládal v 16 letech a bylo psané na mého strejdu. Jinak v účetnictví a podobných věcech jsem se už ze začátku docela pohyboval, ale měl jsem externí účetní, která za mě všechno řešila,“ popisuje své podnikatelské začátky dnes 20letý Jakub Rož, který stojí za projektem skolnisesit.cz. Aplikace, kterou dnes využívá víc než 250 000 studentů z celého světa, si všimnul i švýcarský investor a Jakubovi zaplatil za 15% podíl několik milionů korun.

Podobný příběh zažívá dnes 25letý Lukáš Stibor, který s internetovým podnikáním začal už ve 14 letech. „Mojí první aktivitou byl prodej odkazů na stránkách. Oslovilo mě americké kasino s tím, že mi dají tisícovku za měsíc za odkaz na mém webu. Sehnal jsem dvacet kamarádů a začal jsem kasinu fakturovat 20 000 za měsíc. Každýmu kamarádovi jsem dal pětistovku a můj měsíční profit byl 10 000.“ Lukáš tehdy fakturoval na živnosťák svého kamaráda. Hned po 18. narozeninách založil s kamarády první eseróčko a velké podnikání se začalo roztáčet. Mladý vývojář se stal dokonce v roce 2008 živnostníkem roku v Libereckém kraji.

„Od začátku jsme si našli právníka, který nám to celé založil. My jsme jen podepsali notářský zápis, schválili společenskou smlouvu, udělali pár formalit, ale de facto všechno za nás udělal právník. Na nic jsme si netroufali a netroufáme si ani dnes. Od té doby kupujeme prakticky jen ready-made eseróčka, protože si stále netroufáme na založení nové firmy a hlavně je to rychlejší,“ říká Lukáš Stibor, který přes svůj mladý věk působí dojmem zkušeného internetového podnikatele. Se svým hlavním společníkem se seznámil díky internetové hře.
Lukáš už dneska plánuje se svými dvěma společníky založit firmu v Americe nebo v Asii, aby to bylo více transparentní pro zahraniční klienty, pro které dnes už výhradně vyvíjí různé mobilní aplikace.

02024900.jpeg

I u Jakuba Rože člověk pozná, že se podnikání věnuje už několik let. Přestože on i tisíce dalších kluků v jeho věku touží po tom dostat se do světového centra ajťáků Silicon Valley, Jakub je s podmínkami v Česku docela spokojen. „Já jsem v tomto docela neutrální. Nemyslím si, že by ty podmínky v Čechách byly dobré ani špatné. Prostě jsem se s nima vypořádal. Ten, kdo chce a maká, tak mu zdejší podmínky nepřekážejí.“ Jakub tvrdí, že se na podnikání nijak zvlášť nepřipravoval a všechno se učil za pochodu. Dneska o podnikání pro mladé lidi sám přednáší. „Nikdy jsem se nic neučil. I na školu jsem celkem kašlal. Nečetl jsem žádné knížky, nechodil jsem na žádná školení. Všechno probíhalo formou pokus omyl.“

Úspěšní ajťáci Jakub Rož i Lukáš Stibor se shodnou, že zlegalizování podnikání od 16 let je ze strany státu dobrým krokem. „Klidně bych to dal už od 15. Jakékoliv zjednodušení administrativy kolem zakládání firem a živnostenských listů je ku prospěchu. Určitě je to i dobré pro to, aby něco zajímavého vznikalo a aby mladí lidé něco dělali,“ říká Lukáš Stibor.

A jaká byla hlavní motivace mladých ajťáků k tomu, že začali podnikat už v takhle raném věku? „Ze začátku jsem vůbec netušil, že bych na projektu skolnisesit.cz mohl vydělat nějaké peníze. Řešil jsem vlastní problém ve škole. Byl jsem línej si zapisovat poznámky, tak jsem vytvořil nástroj, kterej se pak začal šířit mezi studenty, školy, země, kontinenty, až je z toho dneska globální aplikace. Hlavní podnět musí být v tom, že jste pro něco zapálený a chcete změnit svět. Pokud by motivací hned od začátku byly peníze, tak je velká pravděpodobnost, že neuspějete,“ říká Jakub Rož. Podobně mluví i Lukáš Stibor. Chce nadále dělat to, co ho baví, a zároveň přitom aspoň malým dílem měnit svět. Sám tvrdí, že peníze jsou pro něj druhořadé. „Všechny peníze, co jsme za posledních pět let vydělali, jsme reinvestovali zpátky. Takže motivace určitě není vydělat. Zatím nikdo z nás nemá potřebu vydělávat peníze. Nemáme děti, hypotéky a podobné starosti. Náš hlavní fokus je něco změnit.“

autor: Martin Melichar
Spustit audio