Camp Cope jsou vedoucími na táboře pro léčbu smutku
Slovíčko cope z názvu australského tria Camp Cope má v angličtině celkem jasný význam – poradit si, zvládnout. O překonávání svých pocitů a o tom, kolik síly stojí probuzení se do dalšího dne, je i jejich stejnojmenná debutová deska.
Sama zpěvačka Georgia Maq otevřeně přiznává, že trpí depresemi. V případě Camp Cope jsou ale podobná přiznání spíše jen formalitou, protože odér beznaděje a ztracenosti z debutu čpí od začátku až do úplného konce. Každá malá křivda, která se na ulicích světa pravidelně odehrává, má na desce své místo.
Ať už jde o potkávání bezdomovců, kteří jsou třeba už dávno mrtví, ale kolemjdoucí si jich zkrátka nevšímají, nebo příběh o tom, jak Maq hraje na ulici a nestojí spolužákům ze střední ani za pozdrav. Maq s dojemnou citlivostí bojuje s lidským ignorantstvím a s ním spojenou nespravedlnost uzavírá hluboko v sobě a snaží se hledat odpovědi proč. Deska je zároveň otočeným kohoutkem pro vypuštění nahromaděného vnitřního hněvu ze samoty a nesmyslnosti často proti logice jdoucí životní rutiny. Důkazem za všechny je nihilistická pasáž: „Vše spěje k tomu, že jednou stejně umřeme. Užívej si to, anebo měj strach do konce života.“
Když je ale Maq v rozhovorech konfrontována se svými texty, roztomile se stydí a tvrdí, že jsou až příliš emotivní. Indie emo vlna a alternativní rock 90. let však mají na tvorbu Camp Cope zásadní vliv. V songu West Side Story Camp Cope nápadně připomenou Sunny Day Real Estate, ve Flesh and Electricity zase nemohou zapřít inspiraci Pavement. Deska se neodehrává podle klasického klíče sloka–refrén–sloka, ale Camp Cope mají tendenci songy gradovat a nabalovat jednotlivé vrstvy ústící v epické závěry, které jsou završeny naléhavým vokálem. Formule, která obyčejnému tříakordovému rocku kompenzuje nedostatek inovací silou emocí a upřímnosti.
Když se ke slovíčku cope přidá výraz camp, vznikne něco, co lze parafrázovat jako tábor pro ty, kteří se snaží něco překonávat. Ať už jsou vaše vnitřní problémy jakékoliv, deska je pozvánkou pro všechny, kteří svému okolí nerozumí a potřebují nalézt místo, kde uslyší, že v tom nejsou sami. Camp Cope se takové místo vytvořit podařilo a třeba bude debut prvním krokem k nalezení odpovědí nejen pro samotnou Maq, ale i pro některé z nás.
Hodnocení: 75 %
Camp Cope – Camp Cope
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
