Čelisti: Drápy, žíravina, cesta ven

Návrat Bryana Singera ke kultu, který sám stavěl, není velkolepý, ale po všech stránkách solidní a zábavný. Když je potřeba, tak ty drápy prostě má. O extrémní žíravosti nesvědčil ani první vstup věnovaný návratu Petra Václava po dlouhých dvanácti letech. Jeho Cesta ven má celou řadu sporných pasáží a jasných limitů, přesto vám nakonec do duše nemilosrdně chrstne kyselinu sociální apatie a bezmoci.

Příběh romského páru, který zápolí se sociálními i psychologickými bariérami, je zřejmě první český porevoluční film splácející naplno dluh evropskému art filmu. Závažné téma a přes zřetelné poklesky i nekompromisní vrcholy pozorovatelství a schopnosti zachytit postavy ve skličující životní situaci – na něco takového čekáme už roky. Zapomeňte na upocené formanovské mimikry a okázalé mladické experimenty, Petr Václav našel optimální složení výpovědi, přesahu a formy. Příště si dáme nějakou quality TV. Takže Farmár hĺadá ženu, Extrémné rodiny a podobně. Na nic jiného už nekoukáme.

Čelisti: vůně venkova