Češi a Slováci mají „mobilní bič na palmový olej“

Už vás nebaví luštit složení na obalech výrobků, napsaná mravenčím písmem, ve snaze ochránit pralesy a jíst zdravěji? Koalice proti palmovému oleji nabízí řešení.

Vyvinula mobilní aplikaci, která vám po naskenování čárového kódu vmžiku prozradí, zda výrobek obsahuje palmový olej, či nikoliv, popř. vám navrhne „bezpalmové“ alternativy. Aplikaci, jejíž vývoj sponzorovala nevládní organizace LAUDATO SI, je ke stažení zdarma.

Z průzkumu pro Český rozhlas z roku 2016 vyplývá, že potravinám s obsahem palmového oleje se vyhýbá až třetina Čechů. Palmový olej se přitom přidává nejen do potravin, ale i do drogérie nebo biopaliv. Za rok se ho na celém světě spotřebují desítky milionů tun, přestože jeho výroba ohrožuje životní prostředí. Palmovým plantážím ustupují hlavně v jihovýchodní Asii stovky tisíc hektarů tropického pralesa, pro výrobce je ale rozhodující hlavně nízká cena oleje. Některé státy se jeho používání už snaží omezovat. Třeba Francie zavedla loni na jeho dovoz vyšší daň.

Spustit audio
autor: kult
  • Nigerijská babička jela do Kalifornie k lékaři a obsadili ji do alba zpěvačky Beyoncé Black Is King

    7. srpen 2020
    Nigerijská babička z klipu Beyoncé

    Devětašedesátiletá nigerijská babička Mojisola Odegbami se objevila ve dvou videoklipech k dlouho očekávanému vizuálnímu albu Black Is King od Beyoncé, které mělo v pátek premiéru na Disney+.

    Cílem projektu bylo podle Beyoncé ukázat, že být černý znamená být vznešený a nádherný a mít bohatou historii. Na albu se podílelo také několik afrických umělců, například nigerijská zpěvačka Yemi Alade. Odegbami se objevila v klipu k písni Bigger, kde ztvárnila africkou královnu, a v písni Mood 4 Eva. A jak se k rolím dostala? Vše začalo cestou do Kalifornie v červenci 2019, kam se vydala kvůli návštěvě lékaře. „Během pobytu v Kalifornii jsem bydlela u kamarádky své dcery. Její sedmiletý syn FJ hraje v Black Is King hlavní roli, kdykoliv šel na zkoušku, vezla jsem ho tam, protože jeho máma byla v práci. Celý tým Beyoncé mě už znal jako babičku Moji,“ vysvětlila Odegbami CNN.

    Dceřina kamarádka ji pak zaregistrovala do agentury, která všechny klipy obsazovala. „Byla jsem zrovna na nákupu a ona mi najednou volá, ať hned přijedu domů. Měla jsem strach, jestli se něco neděje. Přiznala se mi, že mě zapsala do agentury. Pak už jsem jela do Los Angeles na konkurz, nejdřív jsem nechtěla, ale přemluvila mě,“ vypráví Odegbami. Mojisola Odegbami byla po krátkém konkurzu do klipu obsazena. „Vybrali mi outfit, nalíčili mě a pak mi ukázali, kde na pódiu mám stát,“ popisuje Odegbami. Potkat se s Beyoncé prý pro ni byl zážitek.

    „Musím přiznat, že před natáčením jsem sice věděla, že nějaká Beyoncé existuje, ale moc jsem ji neznala. Moje děti jsou ale velcí fanoušci,“ řekla Odegbami. Pak ale dodala, že dnes už je fanynkou zpěvačky i ona. Odegbami žije v jihozápadní Nigérii. CNN se svěřila, že je šťastná, že mohla v albu Nigérii zastupovat. Byla to pro ni příležitost ukázat světu nigerijskou kulturu prostřednictvím svého vzhledu.

  • Italská studie hodnotící atraktivitu žen s endometriózou byla po sedmi letech stažena

    6. srpen 2020
    Žena

    Italská studie Atraktivita žen s rektovaginální endometriózou: případová kontrolní studie byla v časopise Fertility and Sterility publikována v roce 2013. V následujících letech pak byla neustále obhajována nejen autory, ale i lékařským časopisem, který ji zveřejnil, a to i přes značnou kritiku lékařů, výzkumníků a lidí s endometriózou. Napadána byla hlavně etická stránka studie a pochybná odůvodnění jejího vytvoření jako takového.

    „Ženy s rektovaginální endometriózou byly hodnoceny jako atraktivnější než ženy ve dvou zbylých kontrolních skupinách. Měly štíhlejší postavu, větší prsa a dříve přišly o panenství,“ zněl závěr studie. Rektovaginální endometrióza je závažné onemocnění, při kterém tkáň podobná výstelce dělohy roste mimo dělohu, často se váže na jiné orgány a způsobuje bolest, zjizvení a někdy i neplodnost. Onemocnění má jedna z 10 žen v reprodukčním věku.

    Ženy účastnící se studie nedaly souhlas k posuzování své atraktivity a nevěděly, že k něčemu takovému během jejich lékařských konzultací dochází. Autoři se žen ptali na jejich sexuální anamnézu, měřili jim index tělesné hmotnosti a poměr prsou a hrudníku a pasu a boků. Tvůrci se hájili tím, že je užitečné vědět, zda je určitý fenotyp náchylnější k těžké endometrióze. „Někteří vědci se domnívají, že existuje obecný fenotyp spojený s touto chorobou,“ řekl vedoucí výzkumu Dr. Paolo Vercellini. Kritici ale poukázali na to, že charakteristiky, jako je index tělesné hmotnosti, které mohou být relevantní pro závažnost endometriózy, rozhodně nebyly hlavním zaměřením studie.

    „Nechápu, jak by mohlo posouzení atraktivity žen s různými stadii endometriózy přispět vědě. Objektifikace žen nemá v medicíně místo,“ řekla americká gynekoložka Jennifer Gunter. Časopis nezveřejnil omluvu, ale v úterý otiskl dopis autorů, ve kterém požadují stažení článku. „Studii jsme provedli v dobré víře a podle správné metodiky. Naše zjištění byla zřejmě nesprávně vyložena, ale zároveň si uvědomujeme, že se článek mohl některých lidí dotknout. Respektování žen je pro nás prioritou,“ uvedli autoři.

  • Cena bez vítěze. Letošní finalisté Ceny Jindřicha Chalupeckého nechtějí soutěž, ale spolupráci

    6. srpen 2020
    Finalisté Ceny Jindřicha Chalupeckého 2020

    Na současné české výtvarné scéně se dějí zajímavé věci, jejichž hybatelem je sdružení kulturních subjektů pod hlavičkou Feministická instituce. Tyto spolky a kolektivy se zavázaly řídit kodexem, který podporuje širší inkluzi, solidaritu a princip péče nad soutěží. K Feministické instituci se hlásí i Společnost Jindřicha Chalupeckého. Letošní finalisté stejnojmenné ceny přišli s přelomovým požadavkem. Do finální výstavy se nejdou poprat o první místo.

    Něco podobného se stalo na loňské Turner Prize. Běžný chod předávání britských cen narušil požadavek čtyř finalistů vystoupit jako kolektiv. Cenu si odnesli všichni. Stejně tak slovenská obdoba Chalupeckého – Cena Oskára Čepana – v roce 2017 dopadla „plichtou“. Umělci vytvořili kolektivní výstavu a cenu převzali dohromady. Kritika principu soutěže se objevuje v uměleckých kruzích už delší dobu. Před rokem se laureát CJCH Andreas Gajdošík o výhru s kolegy rozdělil. Současné finalistky a finalisté ceny za výtvarné umění do pětatřiceti let jsou důslednější a princip soutěžení obchází hned na začátku. „V našich očích není Cena Jindřicha Chalupeckého trofejí jediného laureáta či laureátky, jediného pomyslného vítěze, nýbrž společným oceněním pestré směsice umělkyň a umělců a jejich odlišných uměleckých východisek, jejichž porovnávání nemá smysl,“ píší ve společném prohlášení finalisté.

    Gesto není namířeno proti organizaci ceny samé, spíš zapadá do logiky dílčích proměn, kterými svět umění bojuje proti zajetým pořádkům, jako je patriarchát, ekonomická soutěž nebo nerovnost ve společnosti. Vedení ceny rozhodnutí respektuje a přijímá jako výzvu k reflexi pozice Ceny Jindřicha Chalupeckého na scéně a jejího smyslu do budoucna.

    Podívejte se taky na rozhovory s letošními finalisty - „Netvořím angažované umění, má práce nabízí reflexi a interpretaci,“ říká finalista CJCH Žák a Pohyb na hraně iracionality. Pracovní skupina pro výzkum mimosmyslové estetiky je ve finále CJCH.

  • Méně světel v noci. Německo chce kvůli ochraně hmyzu zavést regulaci osvětlení i užívání insekticidů

    6. srpen 2020
    Hmyz v noci

    Ministerstvo životního prostředí vypracovalo návrh zákona, který zahrnuje řadu nových opatření na ochranu hmyzu. Jedním z nich je částečný zákaz bodových světel, např. reflektorů, které nasvěcují budovy, aby nedocházelo k narušování přirozených míst výskytu různých druhů hmyzu.

    „Hmyz hraje důležitou roli v ekosystému, ale v Německu se v posledních letech jeho počet a různorodost výrazně snížily,“ stojí v návrhu zákona. Ministerstvo doufá, že do října přesvědčí vládu o schválení zákona. Změny uvedené v zákoně zahrnují přísnější kontroly osvětlení i používání insekticidů. Světelné pasti na hmyz by měly být venku zcela zakázány a hledací reflektory zase vypnuty od soumraku do svítání deset měsíců v roce. Návrh rovněž požaduje, aby se všechna nová pouliční světla a další venkovní osvětlení instalovaly tak, aby se minimalizoval jejich vliv na rostliny, hmyz a jiná zvířata. Používání herbicidů a insekticidů by se zcela zakázalo v národních parcích a do pěti až deseti metrů od velkých vodních ploch. Sady a přírodní kamenné zídky by byly chráněny jako přirozená místa výskytu hmyzu. Navrhované reformy jsou součástí obecnějšího „plánu ochrany hmyzu“ německé vlády, který byl představen loni v září vzhledem k rostoucímu tlaku ze strany ochránců přírody. Pozornost se nyní obrátí na ministerstvo zemědělství, které musí splnit sliby týkající se snížení používání pesticidů. Německá asociace na ochranu přírody (DNR) oslovila ministryni zemědělství Julii Klöckner, aby „splnila své domácí úkoly“ a dodržela slib, že do roku 2023 bude postupně ukončeno užívání glyfosátu (širokospektrálního herbicidu na hubení plevele). Téma ochrany hmyzu je v Německu velmi aktuální již více než rok, minulý rok v dubnu se prostřednictvím petice požadovala větší ochrana včel, na počátku tohoto roku zase výrobce elektrických automobilů Tesla musel zpozdit výstavbu nové továrny na okraji Berlína, protože docházelo k přesouvání mravenčích kolonií z místa stavby.

    Přečtěte si taky Ze světa zmizela za uplynulých 30 let skoro čtvrtina hmyzu. Pro přírodu je přitom nepostradatelný a Ve světě nezadržitelně ubývá hmyzu, může to vést ke katastrofickému kolapsu ekosystémů.

  • Novináři seřadili 35 zemí podle toho, jestli jsou vhodné pro výchovu dětí, Česko skončilo desáté

    5. srpen 2020
    Výchova dítěte

    Na novinářském webu manželského páru byl zveřejněn nový průzkum seřazující 35 zemí podle toho, které jsou nejlepší a nejhorší pro založení rodiny a výchovu dětí. Nejhůře skončilo Mexiko a předposlední jsou Spojené státy americké. Nejlepším místem pro založení rodiny je Island. Česká republika skončila desátá.

    „Studie mi otevřela oči. Snažila jsem se nedostatky své země přehlížet, ignorovala jsem osobní zkušenost a chtěla se nechat ukolébat hezkými řečmi, které se o naší zemi tvrdí,“ říká novinářka Lyric Fergusson, matka dvou dětí a autorka webu, jako reakci na umístění Spojených států v žebříčku.

    Novinářský pár na základě ověřených údajů většinou sestavuje žebříčky a dělá průzkumy související s cestováním, jako třeba nejnebezpečnější místa pro ženy cestovatelky. Nyní vytvořili Raising a Family Index a podle něj seřadili země, které jsou součástí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, mají totiž spolehlivá data z klíčových oblastí potřebných ke studii.

    Při seřazování se novináři zaměřili na 30 rozhodujících statistik z důvěryhodných mezinárodních zdrojů, které rozdělili do šesti kategorií určujících příznivé podmínky pro výchovu dětí – bezpečnost, štěstí, náklady, zdraví, vzdělání a čas.

    První příčku obsadil Island, který byl první v kategorii bezpečí a čtvrtý v kategorii nákladů. Země je také světovým lídrem v oblasti lidských práv. Mexiko, které skončilo poslední, mělo velmi špatné hodnocení v kategoriích bezpečnost, zdraví, vzdělání i štěstí.

    Novináře ale šokoval hlavně výsledek vlastní země. Ta má špatný bezpečnostní index a čtvrtá nejhorší skončila i v kategorii lidských práv. V kategorii čas je pak úplně poslední. „Pracujeme mnoho hodin ročně a nemáme placenou ani mateřskou, ani běžnou dovolenou. Žádná jiná země ve studii to tak nemá,“ komentuje Fergusson výsledky.

    Česká republika je desátá, což je vcelku dobré umístění. Ve většině kategorií má pozitivní výsledky, jen v kategorii štěstí se umístila podstatně níž než zbylé země, které jsou v první desítce, což stojí za zamyšlení.

    Podívejte se také na Hygge, lagom, sisu. Opravdu existuje recept na štěstí, nebo si Seveřany zase moc romantizujeme?.

  • Kočka ztracená na rodinné dovolené se po dvanácti letech našla

    5. srpen 2020
    Kočka

    Kočka Georgie trávila v říjnu roku 2008 se svými majiteli dovolenou ve skotském kempu Rowardennan, v den návratu do Velkého Manchesteru se však ztratila.

    Poté co rodina Daviesových prohledala kemp i přilehlé okolí, musela odjet i bez svého mazlíčka. Stále ale doufala, že se jejich tříletá očipovaná kočka najde. Následujících dvanáct let žila Georgie v blízkosti lesoparku Queen Elizabeth. Starali se o ni zaměstnanci kempu a turisté, kteří sem přijeli na dovolenou.

    V průběhu pandemie koronaviru byla všude zavedena restriktivní opatření a kemp se uzavřel. Jeden ze zaměstnanců se obával, že během nepřítomnosti pracovníků i návštěvníků kočka uhyne, vzal tedy Georgie do spolku pro ochranu zvířat, kde byl naskenován její čip a zjistilo se, že pochází z anglického města Rochdale.

    „Byli jsme zdrceni, když se tenkrát Georgie ztratila. Jsem šťastná, že se celou tu dobu měla dobře,“ řekla majitelka kočky Amy Davies. U Daviesových se však změnila v průběhu let situace a nemohou si ji vzít zpátky. Georgie zůstane v adopčním centru Cats Protection Glasgow, dokud se pro ni nenajde vhodný domov.

    „Když jsem se dozvěděla, že se Georgie našla, chtěla jsem skočit do auta a jet pro ni. Po poradě s lidmi z adopčního centra mi však bylo jasné, že Georgie by už život u nás nevyhovoval. Nemá ráda jiné mazlíčky a my máme devítiletou kočku, navíc potřebuje prostor, aby mohla kdykoliv svobodně odejít a zase se vrátit. Je mi líto, že se nemůžeme znovu shledat, ale musíme udělat to, co je nejlepší pro Georgie,“ řekla Davies.

    „Hledáme pro ni klidný domov, kde bude jedinou kočkou, s velkou zahradou k prozkoumávání. Má ráda lidskou společnost, je přítulná a určitě bude skvělou společnicí,“ řekla Lynsey Anderson, zaměstnankyně Cats Protection Glasgow. Zdůraznila také, jak je důležité aktualizovat kontaktní údaje v čipech domácích mazlíčků, aby mohl být majitel vždy kontaktován.

  • V Bombaji nahradí na mnoha semaforech siluetu panáčka panenka, symbolizuje posílení postavení žen

    5. srpen 2020
    Panenky na semaforu v Bombaji

    Bombaj se stala prvním indickým městem, které na svých semaforech představilo místo klasické siluety panáčka panenku. Změnu uvítali hlavně aktivisté za rovná práva žen a mužů, kteří ji považují za krok k větší inkluzi.

    Zelené a červené ženské figurky nahradí ty mužské na více než sto přechodech pro chodce. Změna dle úřadů probíhá v rámci širšího plánu, který má učinit silnice příjemnější pro chodce. „Značení odráží charakter města, které věří v rovnost žen a mužů a podporuje posílení postavení žen. Tohle je jen začátek,“ říká Kiran Dighavkar z bombajské státní správy.

    Aktivisté bojující za rovnost pohlaví uvedli, že změna se sice může zdát malá, ale je významná. V mnoha indických městech totiž tvoří ženy jen malé procento lidí na ulicích. „Pokud bude dnešní generace malých holčiček vyrůstat s ženskou siluetou na semaforech, ukotví v nich tento nenápadný, ale významný symbol myšlenku, že ženy na veřejnost patří,“ uvedla socioložka Shilpa Phadke.

    Byly uvolněny peníze také na zavedení vagonů pro ženy v příměstských vlacích a místa vyhrazená ženám v autobusech, Bombaj je tak považována za jedno z nejbezpečnějších měst pro ženy v celé Indii. Ty se zde totiž ale i tak musí potýkat s mnoha problémy, které zhoršují bezpečnostní situaci, ať už jde o špatně osvětlené ulice, nebo přeplněnou veřejnou dopravu. V průzkumu Thomson Reuters Foundation z roku 2018 byla Indie vyhodnocena jako nejnebezpečnější země světa. V posledních letech se však města i státy snaží podnikat kroky ke zpřístupnění veřejných prostor ženám.

    Minulý rok Dillí zavedlo bezplatnou veřejnou dopravu pro ženy, aby se zvýšila jejich mobilita. Několik indických států zase rozdává dívkám kola, aby se zajistilo, že neskončí se školou kvůli nedostatku bezpečné nebo dostupné veřejné dopravy.

  • Zemřel spolutvůrce počítačové myši. Na svém vynálezu nikdy nezbohatl

    4. srpen 2020
    První počítačová myš

    William English spolu se svým kolegou Dougem Engelbartem vymyslel a sestavil první počítačovou myš. V roce 1963 tak předběhli svou dobu. Před nedávnem zemřel ve věku 91 let.

    Oba vynálezci působili na Stanford Research Institute v americké Kalifornii. Jak píše britská veřejnoprávní BBC, Engelbart myš navrhl, English ji postavil. První byla ze dřeva s jedním jediným tlačítkem a dvěma kolečky, která jezdila po stole. „Pracovali jsme na editaci textu a cílem bylo vymyslet zařízení, kterým by se mohly vybírat znaky a slova,“ vysvětloval později English. Dobrovolníkům pak dali na výběr mezi myší, perem, joystickem a dalšími zařízeními. Myš se ukázala jako nejoblíbenější. O svém výzkumu napsali studii, na dlouhá léta ale zapadla. O pět let později, v roce 1968, myš představili veřejnosti. Na přednášce, z níž se zachoval videozáznam, mluvili a demonstrovali možnosti počítačů a začínajícího internetu. Když se vynálezců později zeptali, proč myš nazvali myší, nedokázali na to odpovědět. „V první zprávě jsme to museli nějak nazvat. ‚Hnědá krabička s tlačítky‘ nefungovala,“ řekl k tomu English. „Muselo to být krátké jméno,“ dodal. Když v roce 1971 odešel do Parc Research Centre firmy Xerox, v myši nahradil kolečka kuličkou. Na svém vynálezu English a Engelbart nezbohatli, práva vypršela v roce 1987, pár let předtím, než se z myši stala jedna z nejběžnějších věcí na Zemi.

  • Poznejte Olomouc jinýma očima. Univerzita Palackého zve k návštěvě svých budov i zahrad

    4. srpen 2020
    Parkán Uměleckého centra Univerzity Palackého

    Olomoucká univerzita představila netradičního průvodce po městě. Pobízí v něm k návštěvě svých vlastních budov, zahrad či kaváren. Mnoho z atrakcí je navíc zadarmo.

    Průvodce, který je dostupný na stránkách univerzity, se dělí do tří sekcí: indoor, outdoor a gastro & ubytování. Z vnitřních atrakcí je dobré zmínit například Foucaultovo kyvadlo ve vstupní hale Přírodovědecké fakulty. „Kyvadlo udržuje v pohybu elektromagnet za pomoci čtveřice laserů, které sledují jeho polohu; do budovy jej umístil jeden ze studentů optiky v rámci své diplomové práce,“ píše se v průvodci. V nabídce je i barokní kaple nebo bývalý muniční sklad. Z venkovních míst stojí za to vypíchnout „malou hmyzí zoo“ s geoparkem, a to opět před Přírodovědeckou fakultou. Zajímavá je i botanická zahrada nebo „nejlepší bezplatné panorama Olomouce“, které je k vidění z parkoviště Fakultní nemocnice Olomouc. Najíst a napít se pak můžete v bistru a baru Konvikt. Jak je z názvu patrné, je v bývalém jezuitském konviktu ze 17. století, kde je Umělecké centrum UP. Na konci dne je možné složit hlavu na kolejích univerzity, místa je prý dost.