Čína staví další velkou zeď. Tentokrát ze stromů

3. květen 2015

Nová velká čínská zeď bude mít 4500 kilometrů, stromy se speciálně v tomto projektu vysazují proto, aby zabránily dalšímu rozšiřování pouště Gobi. Čína produkuje ze všech států světa nejvíc skleníkových plynů, zároveň ale její program masového sázení stromů pomáhá vyvažovat úbytek tropických pralesů a nasávat z atmosféry oxid uhličitý způsobující globální oteplování. Podle akademického časopisu Nature Climate Change pomohlo zalesňování v kombinaci se zarůstáním dříve opuštěné orné půdy v Rusku vyvážit 81 % ztráty dané mizením tropických pralesů za poslední dekádu. Podle satelitních dat se absorpce oxidu od roku 2003 zvýšila o 4 miliardy tun, a to i přesto, že se v Indonésii a Brazílii tropické pralesy výrazně smrskly a zmenšily se i lesy v Kanadě nebo USA. Naopak v Jižní Africe, Austrálii a částech Ruska je ale vegetace víc, pomohlo tomu i víc dešťů a parodoxně i přítomnost oxidu v atmosféře, který rostliny posiluje. V Číně se zalesňuje hlavně na severu, kde se momentálně sází nová čínská zeď. Podle komentátorů jde o největší ekologický projekt. Kromě pásu stromů přilehajícího k poušti Gobi země vysázela od roku 2008 dalších 13 milionů hektarů lesů.

Spustit audio
  • Německo zřídilo federální centrum pro ochranu vlka a hospodářských zvířat

    13. květen 2021
    vlk, vlci

    V Česku je doloženo 22 vlčích teritorií hlavně v oblastech pohraničních hor, Německo má s novodobým šířením vlčí populace na svém území bohatší zkušenosti. Podle odhadů se po Německu pohybuje 1300 až 1800 jedinců vlka převážně severovýchodně podél řeky Labe. Ani u našich západních sousedů se návratu vlka nevyhnuly kontroverze. Vzniklo proto nové federální centrum pro ochranu vlka a hospodářských zvířat.

    Vlk je jako vrcholový predátor přirozenou součástí lesních ekosystémů Evropy, jeho rozšiřování ale pro farmáře znamená, že svá stáda už nemůžou pást jen tak bez ochrany ve volné krajině. Německá ministryně zemědělství Julia Klöcknerová proto nechala zřídit v jedné z brandenburgských vesnic státní centrum pro ochranu vlka a hospodářských zvířat.„Stejně jako jsou chráněni vlci, je třeba chránit i naše hospodářská zvířata,“ nechala se slyšet ministryně.

    V roce 2006 zaznamenali Němci asi 40 zvířat napadených vlkem, v roce 2019 už jich bylo 2900. Každé tři nebo čtyři roky se podle slov Klöcknerové vlčí populace zdvojnásobí, a to vyžaduje adekvátní reakci ze strany farmářů. Klíčem k ochraně stád jsou vysoké ploty a speciálně vycvičení psi.

    Německá vláda věří, že se podaří najít rovnováhu mezi ochranou vlka i stád pasoucího se dobytka a pracuje na informační platformě, kde budou lidé sdílet své zkušenosti, dozví se ceny za náhradu stržených kusů dobytka, možnosti finanční podpory při ochraně stád a všechny dostupné informace o vlkovi.

    Stejně jako v Česku se kolem odporu proti šelmě organizují i některé skupiny farmářů v Německu. Vyhrocené emoce zachycuje například dokumentární film Martina Páva Vlci na hranicích, kde je vidět, jak návrat vlka štěpí vesnické komunity na Broumovsku.

    Přečtěte si také Vlk jako modla ekologů a postrach farmářů? Konflikt o šelmu je pobídkou k vzájemnému pochopení.

  • Nenechávejte na Mount Everestu kyslíkové lahve, prosí Nepál. Mají pomoct pacientům s covidem

    12. květen 2021
    Velké množství odpadu za sebou člověk nechává i ve velehorách (základní tábor, Mount Everest)

    Nepál žádá horolezce, aby na nejvyšším vrcholu světa nenechávali prázdné kyslíkové lahve. Potřebují je pro covid pozitivní pacienty, kteří leží v tamních nemocnicích. Situace v zemi je v tomto ohledu kritická. V nemocnicích dochází kyslík i lůžka a někteří pacienti musí ležet na chodbách.

    Vláda v Nepálu tvrdí, že naléhavě potřebuje 25 tisíc kyslíkových lahví. A pomoct by mohli právě lidé, kteří zdolávají Mount Everest. Pravidlo sice zakazuje, aby na hoře cokoliv nechávali, lahve ale přesto často končí pohřbené pod vrstvou sněhu.

    „Očekáváme, že by se po současné expedici mohlo vrátit asi dva a půl tisíce kyslíkových lahví,“ řekl magazínu Vice Kul Bahadur z tamní horolezecké asociace. „Horolezci potřebují použít kyslík, když dosáhnou výšky 7300 metrů nad mořem. Nést prázdné lahve dolů je ale poměrně těžký úkol,“ vysvětluje Shiva Bahadur Sapkota, horolezec a generální tajemník Everest Summiteers Association. Informuje o tom na svém webu časopis Vice.

    Nepál v současné době hlásí denně asi 9 tisíc nově nakažených, což je zhruba 30krát víc než denní přírůstek minulý měsíc. Země má teď pro necelých 30 milionů obyvatel jen asi 1600 jednotek intenzivní péče a méně než 600 plicních ventilátorů.

  • Anglický přílivový ostrov hledá nového správce. Nesmí se bát moře

    12. květen 2021
    St Michael's Mount

    Přílivový ostrov St Michael's Mount v britském hrabství Cornwall hledá nového správce. Panství shání někoho, kdo bude moci na hradě zůstávat alespoň pět nocí v týdnu a provádět údržbu farnosti. Práce ale není vhodná pro ty, kteří trpí mořskou nemocí – za přílivu je totiž jedinou možností cesta lodí, píše britská BBC.

    „Nejlepší na životě tady je výhled na moře ze všech oken. Nejhorší je, že si sem nemůžete objednat pizzu,“ říká současný hradní správce Duncan Murdoch. Ostrov spravuje britská organizace na ochranu památek National Trust, hrad a kaple jsou od roku 1650 domovem rodiny St Aubyn. Panství prý hledá někoho „diskrétního a taktního“.

    Hrad pochází z 12. století a nachází se asi 500 metrů od pobřeží, na ostrov jezdí trajekt z města Marazion. Hráz, která je při přílivu ponořena, je jedinou pozemní cestou mezi ostrovem a pevninou.

    St Michael's Mount
  • Lesy se vrací. Za dvacet let jich po celém světě opětovně narostlo téměř 59 milionů hektarů

    12. květen 2021
    les, stromy

    Za posledních dvacet let se na světě znovu obnovily lesy v celkové ploše velké jako Francie. Podle nové studie od roku 2000 takto přibylo téměř 59 milionů hektarů lesa. Jde o důkaz toho, že regenerace krajiny se na některých místech vyplácí. Zpráva zaujala britský Guardian.

    Dvouletá studie, která zkoumala údaje ze satelitního zobrazování a pozemních průzkumů v desítkách zemí, identifikovala největší oblasti opětovného růstu v Brazílii, dále taky v Mongolsku, lesy se ale navrátily i v částech střední Afriky anebo Kanady. Vědci ale zároveň varují, že jde sice o dobrou zprávu, porosty ale přesto v celkovém měřítku ubývají. Odlesňování totiž probíhá mnohem rychleji než obnovovací programy.

    Předchozí studie odhadují, že svět každý rok ztratí plochu lesů o velikosti Velké Británie. V Amazonii jen od začátku letošního roku ubylo už 430 tisíc akrů lesního porostu.

  • Rapper Slowthai bude mít v létě vlastní festival. Pozval si IDLES nebo Easy Life

    11. květen 2021
    Slowthai

    Britský rapper Slowthai zorganizoval jeden z prvních festivalů, který se v Británii odehraje po pandemii koronaviru. Na festivalu Happyland v anglickém Northamptonu si vedle něj v září zahraje třeba kapela IDLES nebo rappeři Pa Salieu a Shygirl. Informuje o tom web Fader.

    Pro Happyland, který se uskuteční v rapperově rodném městě, kurátoroval složení kapel sám britský hudebník. Obklopil se proto spřízněnými muzikanty, jako je třeba zpěvačka Greentea Peng, písničkářka Beabadoobee nebo indie kapela Easy Life.

    „Happyland je místo, kde můžeš být sám sebou, aniž by tě někdo soudil, něco od tebe očekával nebo ses musel přetvařovat,“ láká na svou akci rapper. Festival začne 25. září a vstupenky budou v prodeji od tohoto týdne.

    Slowthai vydal svoje poslední album Tyron letos v únoru. Jeho první deska Nothing Great About Britain, která ho vynesla mezi rapové celebrity, získala v roce 2019 nominaci na Mercury Prize.

  • Producent Flying Lotus napsal pro Netflix anime o prvním samurajovi z Afriky

    11. květen 2021
    Flying Lotus

    Hudební producent Steven Ellison známý jako Flying Lotus se díky svému poslednímu projektu ocitl ve světě anime. Pro nový seriál Yusuke, který produkoval pro Netflix a podílel se na něm i jako scenárista, napsal také hudbu. V nečekané spolupráci se podle svých slov vrátil do let puberty, kdy byl japonskými seriály posedlý.

    V současnosti je podle něj důležité otevírat svět anime i lidem jiné barvy pleti. Tvrdí to v rozhovoru pro deník Independent. „Fanouškem anime jsem byl celý život, ale nikdy by mě nenapadlo, že jednou budu součástí tohohle světa,“ říká o novém seriálu sedmatřicetiletý hudební producent. V dětství totiž sledoval hodně japonských anime seriálů, v žádném z nich ale nebyly postavy, které by se mu podobaly. „Myslím, že je skvělé, že i do tak exkluzivního prostoru spjatého s Japonskem přichází nové myšlenky a způsoby, jak vyprávět příběhy,“ říká.

    Anime seriál Yusuke, který je k dispozici na Netflixu, je volně inspirovaný příběhem černošského samuraje, který sloužil v 16. století v Japonsku. Historické prameny o jeho životě nejsou příliš rozsáhlé, ale jsou zachované jeho zásluhy v několika bitvách a skutečnost, že byl vůbec prvním africkým samurajem v historii. Tvůrci nového anime jeho příběh zasadili do pozdější doby, kdy se postarší hrdina vrací zpátky k boji.

    Steven Ellison alias Flying Lotus se jako scenárista podílel na prvních šesti dílech. Při tvorbě soundtracku k seriálu, kterého se také zhostil, se ale držel oproti svým standardům zpátky a hudební motivy postavil jen na prolínání syntetizátorů a perkusí. „Hudebně jsem nechtěl dělat nic, co by ode mě někdo mohl čekat, a zároveň jsem se chtěl vyhnout tomu, abych složil něco, co jsem už v anime někdy slyšel,“ uvádí. V budoucnosti chce soundtrack k seriálu vydat i jako samostatné album.

  • Lidé cítí stejný vztah ke svému mobilu jako ke svému domovu, tvrdí antropologická studie

    11. květen 2021
    mobil - mobily - smartphone

    Podle nové antropologické studie mají v současnosti chytré telefony pro většinu uživatelů stejný význam jako jejich domov. Výzkum britských vědců přirovnává uživatele chytrých telefonů k hlemýžďům, kteří si s sebou nosí svůj dům a příslušnost k domovu.

    „Smartphone už není jenom přístrojem, který používáme, stal se místem, kde žijeme,“říká profesor Daniel Miller z University College London, který výzkum vedl. Tým antropologů londýnské univerzity jeden rok dokumentoval používání a vztah uživatelů k chytrým telefonům v devíti zemích světa od Irska po Kamerun. Podle studie lidé svůj vztah k přístrojům nejčastěji popisovali stejně jako vztah ke svému domovu.

    Důsledek způsobený posunem vztahů lidí k objektům, které nosí v kapse, pak antropologická studie popisuje jako „smrt blízkosti“. Podle nich tento termín zastřešuje neustálé ohrožení, že i přesto, že jsou lidé fyzicky spolu, jsou kvůli svému smartphonu emocionálně a sociálně sami, kdykoliv chtějí. Pro většinu uživatelů pak jsou „srdcem smartphonu“ aplikace jako WhatsApp nebo Messenger, které pro ně symbolizují spojení s nejbližšími.

    Celá studie se původně zaměřovala na starší populaci, u které vědci nepředpokládali tak přirozený vztah k chytrým telefonům jako u mladší generace. I tak je ale podle vědců u většiny populace ve zkoumaných zemích smartphone na pozici základní lidské potřeby. Jejich význam označují jako „přenosný domov“.

    „Smartphone je asi prvním objektem, který konkuruje samotnému domovu (a současně i pracovišti). A to hlavně tím, kolik času s ním trávíme, když jsme vzhůru,“ říká Daniel Miller a dodává: „Nevýhoda jejich významu pro lidské vztahy je ta, že kdykoliv, při jakékoliv aktivitě můžeme pro toho druhého zmizet. Vezmeme si svůj telefon a vrátíme se k sobě domů,“ uzavírá Miller. Informuje o tom deník Guardian.

    Poslechněte si rozhovor Utrhněte se z online řetězu, tolik informací nepotřebujeme, glosu Komplikovanost digitálního světa svádí k fetišizaci banalit a vyzkoušejte si náš test Jste závislí na internetu?, který jsme udělali k projektu Digitální detox.

  • Drákulův hrad v Transylvánii se změnil na vakcinační centrum. Turisti se v něm mohou nechat očkovat

    10. květen 2021
    Drákulův hrad Bran v rumunské Transylvánii

    Návštěvníci hradu Bran ve středním Rumunsku se mohou kromě běžné prohlídky nechat naočkovat vakcínou Pfizer. Rumunská vláda zřídila v populární památce spjaté s mýtickým hrabětem Drákulou vakcinační centrum, kterým chce podpořit malý zájem o očkování v zemi.

    Každý návštěvník transylvánského hradu může být naočkován bez předchozí registrace a zároveň dostane volnou vstupenku na expozici středověkých mučících zbraní. Lékaři na místě si podle televize CBS se symbolikou mýtického upířího místa sami pohrávají – očkovaným rozdávají samolepky s logem vyceněných tesáků a lákají tak příchozí k očkování.

    Zapojení hradu, který údajně inspiroval příběhy o Drákulovi, je součástí rumunské vládní strategie na podporu očkování. V Rumunsku je totiž místní populace k očkování velmi skeptická. Cílem vlády je naočkovat do začátku září 10 milionů obyvatel (Rumunsko má celkem 19 milionů obyvatel). Na Covid-19 dosud v Rumunsku zemřelo více než 29 000 lidí. Od spojení očkování a turistického místa si také místní slibují zvýšení návštěvnosti slavného hradu v Karpatech. Počet turistů v Rumunsku totiž během pandemie drasticky poklesl. Informuje o tom web BBC.

  • Švédský Göteborg chce být nejlepším městem, kde pořád prší. Častému dešti přizpůsobuje infrastrukturu

    10. květen 2021
    déšť, pláštěnka, dívka v dešti

    Přestože je švédské město Göteborg jedním z nejdeštivějších měst v Evropě, místní architekti se z této skutečnosti snaží udělat přednost. Nová iniciativa Rain Gothenburg (Deštivý Göteborg) prosazuje, aby se častým přeháňkám přizpůsobovala infrastruktura města, jako například dětská hřiště. Informuje o tom deník Guardian.

    „Cestovní kanceláře prodávají zájezdy s fotografiemi prosluněného Göteborgu, ale tady prší 40 % času z celého roku,“ vysvětluje Jens Thoms Ivarsson, který vymyslel a navrhl dětské hřiště vhodné i pro deštivé dny. Právě jeho Regnlekplatsen (Deštivé hřiště) je jedním z již provedených návrhů podle myšlenky, že město by se nemělo před častým deštěm schovávat, ale naopak ho využít. Hřiště je plné hrbolů a prohlubní, které si děti mohou upravovat, a stavět si vlastní přehrady a je z velké části zakryté přístřešky ve tvaru leknínů.

    „Pracuji s architekty, kteří říkají, že vždy uvažovali jen o tom, jak by se zbavili deště, a teď říkají, že se jim otevřel svět nových možností. Déšť nám padal na hlavu vždycky, tak to aspoň můžeme využít,“ doplňuje Ivarsson, který se díky novému spolku snaží prosazovat stavby s ohledem na déšť i na úrovni městského plánování – od nových škol až po sídliště nebo přístřešky pro bezdomovce.

    Iniciativa Rain Gothenburg vznikla v rámci oslav 400 let od založení města. Thoms Ivarsson a další teď ale chtějí zmíněnou strategii aplikovat i do běžného provozu Göteborgu. „Potřebujeme se s deštěm vypořádat chytrým způsobem tak, abychom vytvořili udržitelná a odolná města,“ dodává.

    Posledním příkladem úspěšné stavby vhodné do deště je vítězný návrh na stavbu školy Torslandaskolan, která využívá důmyslný systém potrubí, jež odvádí déšť ze střechy a vede ho kreativně přes koryta po školním pozemku.