Členství v politické straně je mladým Čechům podezřelé, mládežnické organizace ukazují, že to může být zábava
Zatímco mladí Němci nebo Skandinávci jsou členy politických stran často od puberty, v Česku se stranictví příliš nenosí. Členství ve straně nebo mládežnické politické organizaci je tu podle výzkumu Masarykovy univerzity z roku 2018 nejméně častým způsobem občanské participace mladých lidí. Čím to je, že aktivní politika mladé Čechy netáhne? Jak se k ní dostali předsedové čtyř českých mládežnických organizací? A berou je starší kolegové vůbec vážně?
„Moje sestra jednou přijela z mládežnické akce a byla nadšená, tehdy jsem si řekla, že bych se mohla zapojit taky. Navíc pocházím z lidoveckého prostředí, takže to bylo tak nějak přirozené,“ říká současná předsedkyně Mladých lidovců, třiadvacetiletá Helena Martinková.
Předsedkyni Mladého pirátstva, o rok starší Kateřinu Stojanovou, k politice přivedl zase muzikál Vlasy. Předsedu Mladých sociálních demokratů, devětadvacetiletého Lukáše Ulrycha nepříjemný zážitek ze střední školy. Předsedu Mladých konzervativců, jedenatřicetiletého Davida Vančíka, zase do politiky vtáhl zájem o veřejné dění.
Zájem o politiku se u české mládeže rodí především v rodinách. Školy nemají na politickou aktivizaci mladých lidí zas tak velký vliv, školský zákon zakazuje jakoukoliv činnost a propagaci politických stran a hnutí na školní půdě, což v důsledku často bohužel znamená úplnou absenci politických debat. Z celosvětových průzkumů pak česká mládež vychází jako dost občansky pasivní, v roce 2016 v průzkumu OECD dokonce ovládla první místo.
Podle psychologa Jana Šereka z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity za to ale může nízké sebevědomí i špatné zkušenosti, které si odnáší z interakcí se staršími lidmi: „Když se mladí lidé pokusí něco ve světě kolem sebe změnit a narazí na neochotu nebo nezájem starších, sebevědomí potom prudce klesá,“ říká.
Jak se Češi staví ke členství v politických stranách? A co může mladým lidem angažmá v politice přinést? Poslechněte si celý příspěvek.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
