Co číst, když prší? Pilátovou, Reinera a Hakla

03119716.jpeg
03119716.jpeg

V tomto období jakoby literatura zázračně nabrala na důležitosti. Po předávání cen Magnesia Litera následoval Den knih bez DPH, kdy česká knihkupectví hromadně zlevnila všechny tituly o 15 %, a za chvíli pražské Výstaviště zaplaví veletrh Svět knihy. Literatura teď prostě frčí. Protože u nás ale frčí pořád, zase servírujeme novinky, které by vám v knihovně neměly chybět.

Karolína Demelová doporučuje:

Markéta Pilátová: Tsunami blues (Torst, 2014)
Nový román Markéty Pilátové smete hned na začátku čtenáře vlnou tsunami, která o Vánocích 2004 zabíjela na thajském pobřeží. Bílými plážemi plnými trosek a mrtvol bloudí mladá trumpetistka Karla, kterou připravila přírodní katastrofa nejen o rodiče, ale i o schopnost hrát a skládat hudbu. Její učitel, kubánský jazzman Lázaro Milo, ji vedle blues naučil i španělsky, díky čemuž se Karla dostane ke studiu španělštiny a seznámí se s profesorkou Jenůfou, se kterou se vydává na Kubu. Napínavé party se střídají s vlnami lyrických pasáží, jedna vypravěčská perspektiva s druhou. Stejně jako v předchozích románech Markéty Pilátové Žluté oči vedou domů a Má nejmilejší kniha se i zde odráží její pestré životní zkušenosti – konkrétně cesta na Kubu, kde pomáhala ženám disidentů.

Martin Reiner: Básník (román o Ivanu Blatném) (Torst, 2014)
První republika, protektorát, heydrichiáda, emigrace do Anglie, izolace v blázincích. Osudy básníka Ivana Blatného (1919–1990) se spisovatel a nakladatel Martin Reiner zabývá už 30 let, během nichž o něm napsal mnoho článků, scénář k televiznímu dokumentu a zajistil převoz Blatného pozůstalosti z Londýna do Česka i uložení jeho ostatků v Brně. Strhující románový životopis Blatného nabízí i pohled do literárního dění první republiky, oživuje Blatného přátelství s Ortenem, Kainarem, Nezvalem či Chalupeckým a také strach ze zahraničních komunistických agentů. Reiner ve své knize přináší mnoho dosud neznámých informací i emotivní výpověď o životě polozapomenutého velikána české literatury 20. století.

Klára Fleyberková doporučuje:

Emil Hakl: Hovězí kostky (Argo, 2014)
Ačkoli to evidentně opravdu nečekal, dostal Emil Hakl za svou novelu Skutečná událost Magnesii Literu. Během předávání už se kdesi vázala jeho další knížka Hovězí kostky, která se nedávno objevila na pultech. A tak se o něm zřejmě jen tak mluvit nepřestane. Jestli bude Hakl i tentokrát sbírat ceny, není jisté, ve Skutečné události totiž ohromil nečekaným společenskokritickým nádechem. Svou novou knihou se ale spíš vrací do vyjetých kolejí, kde se ovšem pohybuje naprosto suverénně. Povídky odehrávající se od roku 1986 do současnosti zase přinášejí silně autobiografického hrdinu Honzu, který bloumá světem, pozoruje ho, chvíli dumá, jak s ním naložit, většinu času se ale jen oddává proudu, který ho unáší dál. A protože Hakl nejlíp ze všeho dovede vtipně a trefně popsat situace a pocity, které známe všichni, možná ty ceny přece jen posbírá i tentokrát.

03098838.jpeg