Co může za alkoholová „okna“?

Lidé tento termín často používají k vysvětlení toho, proč to někdo přehání s alkoholem nebo jinými látkami, ale také s nakupováním nebo hraním hazardních her. Stejně tak si ho ale přisvojili i samotní závislí, aby ospravedlnili, že mohou bez omezení popíjet, hrát nebo užívat drogy, píše server The Times.

Odborníci ale tvrdí, že ve skutečnosti neexistuje nic jako konkrétní „sklon k závislostem“. „Myšlenka, že lidé mohou mít specifický typ osobnosti, který je činí náchylnými k závislosti, existuje již dlouho, ale není vědecky podložena,“ říká Ryan Carpenter, výzkumník užívání návykových látek a docent psychologie na University of Notre Dame.

Podle terapeutky Niloufar Esmaeilpou se pod označením „osoba se sklonem k závislosti“ rozumí soubor charakteristik, jako je impulzivita, hledání novosti, neuroticismus a podobně. Ty mohou zvyšovat náchylnost člověka k nadměrnému užívání drog nebo alkoholu, rozvoji kompulzí nebo formování jiného návykového chování.

Navzdory desetiletím výzkumu této problematiky se vědcům nepodařilo identifikovat typ osobnosti, který by spolehlivě předpovídal, zda bude mít někdo problémy s nadměrnou konzumací alkoholu nebo jiných látek.

Ačkoli koncept „osoby se sklonem k závislosti“ není podložen vědeckými důkazy, některé výzkumy naznačují, že určité individuální rysy, ale ne jeden konkrétní „typ“ osobnosti, jsou spojené s vyšším rizikem vzniku závislosti. Výzkum například zjistil, že impulzivita hraje roli u všech typů návykových poruch a problémy s užíváním drog a alkoholu bývají častější u lidí, kteří dosahují nižšího skóre v měřítku příjemnosti a extraverze. Lidé, kteří vyhledávají senzace nebo novinky, mají také vyšší riziko vzniku závislosti, uvádí výzkum.

6-7, No cap, Rizz, Mog, Larper, Sigma, Crash out, Aura, Bop a Chud. To je výčet deseti nejčastěji googlených slangových výrazů, které používá generace Alfa. Nic vám to neříká?

Trend „6-7“ nemá žádný hlubší význam. Podle Euronews se objevil v loňském roce. Vznikl díky písni Doot Doot (6 7) od rappera Skrilla a stal se virálním také díky použití vtipu na basketbalovém zápase. Slangový výraz obvykle doprovází přehnané pohyby rukou nahoru a dolů.

Další hláškou je odkaz na horor CHUD z roku 1984. Dnes teenageři toto slovo používají jako urážku pro někoho hloupého, ošklivého nebo obecně odpudivého.

Zkrácenou formu slova „charisma“, „rizz“, pak zpopularizoval youtuber Kai Cenat. Výraz popisuje přirozené charisma nebo také schopnost flirtovat. „No cap“ zase můžeme slyšet na konci věty jako potvrzení toho, že daná informace je pravdivá.

Server Unscrambler analyzoval vyhledávání na Googlu do srpna 2026, aby zjistil, které slangové výrazy generace Alfa lidé nejčastěji vyhledávali. Randoh Sallihal, mluvčí Unscrambleru, řekl serveru Mental Floss, že slang funguje jako „sociální signál“, který lidem dává způsob, jak se zapojit do všeho, co se děje v jejich koutě internetu.

Vzhledem k poklesu spotřeby alkoholu v Evropě stále více vinařství sází na rychle se rozvíjející trh s nealkoholickými víny. Zdravotní problémy, tvrdé tresty za řízení pod vlivem alkoholu a měnící se návyky mladší generace jsou podle Světové zdravotnické organizace (WHO) důvody, proč spotřeba alkoholu na obyvatele v Evropě mezi lety 2000 a 2019 klesla o 20 %.

V rakouském regionu Burgenland se tak podařilo proměnit jednomu rodinnému vinařství experimentální nápad v globální podnik, který nyní vyváží do desítek zemí a produkuje více nealkoholického vína než tradičních odrůd, uvádí německý server DW.

Společnost Associated Beverage Solutions, která se nachází poblíž města Charleroi, vyrábí od roku 2018 nealkoholické víno pomocí vakuové destilace. Jde o proces, který podle výrobce lépe než jiné metody zachovává chutě a vůně. Technika spočívá v zahřívání vína ve vakuu, čímž se sníží teplota varu alkoholu na 35 °C místo přibližně 90 °C.

Experti varují, že v nadcházejících letech by mohla zmizet téměř třetina německých vinic. Nejohroženější jsou strmé svahy s vysokými náklady na pracovní sílu. Tyto vinice přitom produkují charakteristická vína, utvářejí kulturní krajinu a přitahují turisty.

Měnící se spotřebitelské návyky tak přetvářejí vinařský průmysl. Pokroky v technologii dealkoholizace a rostoucí poptávka ze strany konzumentů, kteří hledají zdravější a flexibilnější alternativy k alkoholu, pohánějí růst na trzích od Severní Ameriky po Evropu.

Úspěchu si všímá taky americká CNN. Nene Royal totiž bude předskokankou metalové skupině Avenged Sevenfold na koncertě v Singapuru. Promotéři to oznámili na svém Instagramu. Fanoušky si přitom Nene získala svým vítězstvím v show Amerika má talent.

Tiktokové video jejích mistrně zvládnutých kytarových sól nasbíralo už přes 165 milionů shlédnutí. Vítězstvím v soutěži si taky zajistila milion dolarů, tedy v přepočtu přes 21 milionů korun a stala se hvězdou Thajska a pýchou celé země. Fanoušci jí posílali desítky podpůrných vzkazů, které se objevily i na billboardu na newyorském náměstí Times square.

Porota ocenila její finálové vystoupení, kdy předvedla rockovou klasiku Seven Nation Army od The White Stripes. Zlaté finále pak Nene završila vystoupením skladby Emptiness Machine společně s Linkin Park.

Zpěvačka se teď chce soustředit na tvorbu vlastní hudby. Její sen, tedy že by chtěla vystupovat na stejné stage jako metalové legendy Metallica nebo Avenged Sevenfold, už se jí splnil. Fanoušci rocku a metalu se na ní můžou těšit jako na předskokanku Avenged Sevenfolds už 13. října.

Statistice se věnuje britský The Economist. Za rok 2024 zemřeli na předávkování fentanylem v Itálii jen dva lidé. V Německu měla smrtelně nebezpečná droga za stejný rok 95 obětí, ve Spojených státech skoro 42 tisíc. Italové přitom v užívání drog nejsou svatější než jiné národy. 2,1 procento Italů nejméně jednou ročně mělo kokain, srovnatelně s 2,2 procenty Němců.

Fentanyl se v roce 2024 začal v Evropě objevovat čím dál častěji a italská vláda, podobně jako jiné evropské vlády, vytvořila plán na udržení drogy mimo zemi. Podle spisovatele a experta na organizovaný zločin Roberta Saviana ale za „fentanylovým neúspěchem“ u Italů nemůžou politici ani policie, ale právě mafie. Organizované skupiny zločinců se společně dohodly na vetu.

Drogy, které jsou pro uživatele život ohrožující, jsou navíc pro organizované zločince dlouhodobě méně vynášející. Mafiáni tak raději zůstávají u prodeje kokainu a heroinu, nová droga by mohla „narušit už tak fungující a výdělečné trhy a navíc vyvolat silnější reakci italské policie a úřadů,“ shoduje se Saviano s italským státním zástupcem v boji proti mafii Nicolou Gratterim.

Tak jako tak je ochranná ruka, kterou italská mafie nad Italy drží, dost možná dlouhodobě neudržitelná, uzavírá The Economist. Před několika měsíci totiž v italských médiích vyšla zpráva, že neznámí zloději ukradli 80 ampulek s fentanylem přímo z jedné z nemocnic v centru Říma. Podle agentury Reuters množství odcizené drogy vystačí asi na 20 tisíc dávek, uvádí to s odvoláním na vládní úřady.

Fenoménu nepo-inflace se věnuje americký Wall Street Journal. Popisuje třeba životní příběh americké písničkáčky Stelly Lefty, která se letos prosadila svým country-popovým singlem Boston a debutovým albem Long Way Home. Lefty, pravým jménem Lefkofsky, je totiž dcerou amerického miliardáře Erica Lefkofskyho.

Fans jí proto označili za nepo-baby. Spolu s mnoha dalšími umělci měla nezpochybnitelná privilegia a mohla těžit z všemožných kontaktů na svět amerického šoubyznysu. Negativní reakce, které zjištění, že Lefty je zkratka pro Lefkofsky vyvolaly, popisují širší plejádu ekonomických frustrací mladé generace.

Ať už jde o rozšiřování nůžek mezi bohatými a chudými, čím dál složitější situaci na pracovním trhu nebo zdražující se základní lidské potřeby, mezi mladými Američany roste nevraživost vůči miliardářům, píše WSJ. Podle serveru se tento fenomén propisuje taky do kritického zkoumání původu každého nového umělce a argumentuje proti nim z tvůrčího hlediska.

Nepo-babies přitom původně byli potomky hollywoodských hvězd první velikosti. Dnes je kvůli této „inflaci pojmu“ takto označován kdokoli, kdo má v rodině vzdáleného příbuzného z oboru, úspěšného spisovatele nebo jen nadprůměrně bohatého rodiče.

Označení „nepo-baby“ se nevyhnula ani největší vyrůstající hvězda československého prostředí Adéla. Popisuje to třeba zástupce šéfredaktorky digitálního Cosmopolitanu Jan Houška v příspěvku na Instagramu. Baddest bitches podle něj „ví, že každý máme jinou startovní pozici,“ parafrázuje Houška slogan jedné z nejznámějších písní Adély A'int in LA.

Wall Street Journal kauzu uzavírá s tím, že kdo dostatečně dlouho hledá děti zvýhodněné úspěchem svých rodičů, začne takzvané nepo-babies nacházet úplně všude.

Rádi slyšíme o skandálech známých nebo o rozchodech celebrit, přesto jsou drby odsuzovány. Německá novinářka a spisovatelka Gizem Çelik ve své knize „More than Gossip“ upozorňuje, že za banálními příběhy se skrývá víc, než se zdá. „Drby a klepy bych popsala jako výměnu informací o osobě, která není přítomna, ať už jde o někoho z našeho reálného života, nebo o celebritu. Tyto informace mohou být hodnotící, ale nejsou hanlivé. Při pomlouvání se naopak někdo jiný haní…,“ vysvětluje autorka pro rakouský deník Der Standard rozdíl mezi drbem a pomluvou.

Pomlouvání je podle ní problematické, ať se týká kohokoliv. Když mluvíme hanlivě třeba o celebritách, víme, že jim to bude jedno, může to ale snížit naše zábrany mluvit bez empatie i o lidech v našem okolí. Algoritmy sociálních sítí to podle autorky ještě více podněcují, protože odměňují polarizaci.

Matthew Feinberg z Torontské univerzity, který se zabývá drby ve skupinové dynamice, zdůrazňuje, že řeč se u našich předků vyvinula i pro usnadnění sdílení informací o druhých. Ve skupinách příliš velkých na osobní sledování byly drby jediným zdrojem takových zpráv. „Vyloučení ze skupiny bylo v podstatě rozsudkem smrti,“ uvedl Feinberg pro server Time.

Výměna informací podle Çelik navíc vytváří blízkost a pocit sounáležitosti. Negativní konotace neškodných klepů se podle ní vyvinula historicky a souvisí s patriarchátem. Ženy byly dříve považovány za „strážkyně tajemství“ a často se jim svěřovaly citlivé informace.

Muži ze strachu z této ženské moci začali výměnu informací démonizovat. I bulvární zájem o hvězdy a popkulturu bývá dnes vnímán jako typicky ženský, a proto není brán vážně. Podle Çelik se přitom společenské změny projevují nejprve v popkultuře, než se objeví v politických debatách.

Z témat drbů lze také odvodit sociální hodnoty společnosti nebo konkrétní skupiny lidí. Chuť někoho pomlouvat může navíc sloužit k sebereflexi. Když nás někdo rozčílí, můžeme se sami sebe zeptat, proč je to pro nás citlivé místo. Podle Çelik tak rychle zjistíme, že ve skutečnosti nejde o danou osobu, ale rozčilujeme se nad společenskými strukturami, které za tím stojí. Když se v úzce propojených skupinách probírají drby, Çelik radí nabídnout ostatním změnu úhlu pohledu a podívat se na věc s odstupem. Nejdůležitější je pak zachovat si empatii v každé situaci.

V roce 2011 uvedlo 23,1 % studentů středních škol ve Spojených státech, že v uplynulých 30 dnech užili konopí. Server Marijuana Moment poukazuje na to, že v roce 2025 šlo už jen o 12,9 % středoškoláků, což představuje pokles o 44 %. Vyplývá to z výsledků dvouletého celostátního průzkumu.

Změna přitom časově souvisela s legalizací konopí pro dospělé. Rekreační užívání legalizovaly dvě desítky států a Washington, D.C. Skupina Marijuana Policy Project, která se zasazuje o reformu konopné politiky, uvedla, že užívání mezi středoškoláky po legalizaci kleslo téměř o 30 % v Nevadě, o necelých 50 % v Michiganu, o více než 50 % v Massachusetts a skoro o 60 % v Arizoně.

Výkonný ředitel skupiny Adam Smith poukazuje na to, že zákaz konopí v minulosti nedokázal odstranit poptávku, zatímco regulovaná legalizace může omezit přístup mladistvých. Podle něj ve Spojených státech existoval prosperující trh s konopím dlouho předtím, než ho jednotlivé státy začaly legalizovat. Otázkou tedy není, jestli by trh s konopím měl existovat. „Otázkou je, zda by měl být regulován, kontrolován a omezen věkovým limitem, nebo zda by měl zůstat neregulovaný, nekontrolovaný a dostupný komukoli bez ohledu na věk,“ cituje Smitha časopis Forbes.

Nová data přicházejí před listopadovým hlasováním v Massachusetts o návrhu, který by zrušil některá ustanovení legalizace, včetně prodeje konopí pro rekreační účely a domácího pěstování. Smith připomíná, že užívání konopí mezi mládeží v Massachusetts za deset let od legalizace kleslo na polovinu. „Voliči v Massachusetts mají v den voleb na výběr,“ uvádí.

„Vrátit se ke starým časům nelegálních trhů, snadného přístupu pro děti a raketově rostoucího užívání konopí mezi mládeží, nebo pokračovat cestou regulace a kontroly, kde mají dospělí bezpečný přístup ke konopí a děti k němu nemají přístup vůbec.“ Podle Smitha by proto voliči před svým rozhodnutím měli důkladně zvážit přínosy legalizace.

Mnoho tatérů se při tvorbě detailních a realistických motivů opírá o referenční materiály. Znepokojuje je ale, že zákazníci stále častěji požadují návrhy vytvořené umělou inteligencí, které podle nich mohou obsahovat chyby, působit repetitivně a vytvářet nerealistická očekávání. Podle serveru ABC News si někteří klienti těchto nedostatků nejsou vědomi.

Debata přichází v době, kdy se tetování v Evropě stává stále běžnější záležitostí. Například podle letošní studie má alespoň jedno tetování 29 procent lidí ve Švédsku ve věku 20 až 68 let, zatímco francouzská studie z minulého roku zjistila, že tetování mělo 11,5 procent ze zapojených 111 000 lidí.

Viceprezident Australské asociace profesionálních tatérů Brenton Eldridge považuje umělou inteligenci za užitečnou při vývoji návrhu: „AI může být pro umělce fantastickým nástrojem, který mohou využít k vytváření prototypů, zkoušení různých efektů a rychlému sestavení návrhu,“ uvedl pro ABC News.

Podle serveru Euronews může AI také vylepšovat staré či rozmazané fotografie, například snímky zesnulých příbuzných určené k tetování. Problémem ale zůstává, že zákazníci nedokážou odhadnout, co lze skutečně na kůži vytvořit a jak se tetování časem zahojí, vyroste či změní barvu.

Eldridge upozorňuje, že AI návrhy zároveň vytvářejí tlak na umělce. Zákazník podle něj často přijde do studia s obrázkem od umělé inteligence a chce rovnou cenovou nabídku. „Zákazník není zrovna v náladě, aby mu někdo říkal, že to není proveditelné, nebo že to zabere sto hodin, když umělá inteligence ten obrázek vygeneruje za jednu minutu. Vytváří to určitý konflikt,“ řekl.

Maďarská tatérka Brigi Fuzes uvádí, že asi 70 procent jejích zákazníků za ní nyní přichází s AI obrázky. Ty však podle ní nemusí správně pracovat se světlem a stíny a jejich extrémně jemné detaily nemusí zůstat zřetelné při stárnutí tetování. „Nechápejte mě špatně, miluji detaily a moje práce je jimi známá, ale zároveň to chcete provést správně, aby to vydrželo navždy,“ vysvětlila pro Euronews.

Podle australského tatéra Paula Briskeho není rolí AI nahrazovat naši tvořivost. „Největší škoda na celé té počítačové záležitosti je, že měla nahradit všechny podřadné práce, abychom měli čas věnovat se umění a sebevyjádření.“ Řada tatérů tak nyní své zákazníky vyzývá, aby se na AI příliš nespoléhali a dali místo toho prostor vlastní kreativitě.