Co se stane s železničním mostem u pražské Výtoně?
O rekonstrukci Libeňského mostu, která začne koncem roku, je už rozhodnuto. A to i přesto, že s projektem zděděným z dob Pavla Béma nesouhlasí starosta Prahy 7, kritizuje jej náměstek pro územní rozvoj a na Facebooku lidé s frustrací sdílí vizualizace nové podoby mostu, který podle kritiků zbytečným rozšířením o pět metrů kompletně ztratí svoji dnešní podobu. Kromě Libeňského mostu zřejmě za nějakou dobu zmizí i bezejmenný železniční most u Výtoně, bez jehož siluety se těžko představuje nejznámější část oblíbené pražské náplavky. Po trase, jejíž součástí je i přes sto čtyřicet let starý železniční most, by mělo v budoucnu jezdit mnohem víc vlaků, na které most ve své současné podobě nebude stačit.
„Pro mě je neobyčejný, je to nádherná součást Výtoně a pohledu na Vyšehrad,“ říká o nýtovaném mostu architekt Jaroslav Zima, který se snaží na jeho plánovanou rekonstrukci upozorňovat. „Doporučil bych, dokud se ještě nestaví a jsou zatím jenom pokreslené papíry, aby se o tom mluvilo. Mezi odborníky, politiky i mezi lidmi, aby se lidi dozvěděli, co se na ně chystá, a aby se zjistilo, jestli s tou věcí souhlasí, jestli je to většinový názor, že se Výtoň má takto změnit.“
Rekonstrukce mostu je součástí plánu Správy železniční a dopravní cesty na přestavbu smíchovského nádraží a rozšíření trasy mezi ním a hlavní nádražím. „Projektanti předpokládají, že by se vedle postavil další most, na dnešním by zůstala jen jedna kolej a na tom druhém by se objevily dvě. Mně to nepřijde jako dobrý nápad, znamená to likvidaci toho mostu, jak ho známe dnes. I kdyby se někdo vedle pokoušel udělat repliku, když tam přidáte další mostní těleso, tak najednou lehkost těch obloukových nosníků zmizí. Je to taková pazgřivá varianta – ‚máme starej most a vedle budeme mít novej most, jakože podobnej‘,“ vysvětluje Zima. Požadavek zavěsit vedle železničního mostu jeho repliku pochází od památkářů. Na Institutu plánování a rozvoje hl. města Prahy z případného kopírování současného mostu taky nejsou nadšeni. Víc kolejí je ale podle nich rozhodně třeba.
„Na Výtoni je velmi starý dvoukolejný most a existuje objektivní potřeba mít tam koleje tři, abychom tamtudy mohli provážet víc vlaků, už teď jsme ve špičce na hranici kapacity. Pokud by tam byly tři, může tam jezdit víc vlaků příměstských linek,“ říká Marek Zděradička ze sekce infrastruktury Institutu. Připomíná, že větší zapojení železnice do obsluhy Prahy je potřebné. Město má v plánu lépe provázat trasy příměstských vlaků s linkami hromadné dopravy a mimo jiné tak bránit navyšování počtu aut, která Prahou projíždí.
„Jasně, všichni máme vlaky rádi, kdyby se je podařilo v Praze víc vtáhnout do systému veřejné dopravy, bylo by to fantastické, zatím je vlaková doprava taková spící Šípková Růženka,“ souhlasí Jaroslav Zima. Kritizuje ale plán vést vlaky přímo touto trasou, a to i s ohledem na plánovanou výstavbu nové železniční zastávky na Výtoni, která je podle něho dalším destruktivním prvkem celého plánu, a s ohledem na záměr vztyčit podél trasy vedoucí od Výtoně Nuslemi protihlukové stěny. „To jsou věci, které mají být vysoké asi 2 metry, když jedete vlakem třeba na Benešov, můžete si to vyzkoušet. Jedete vlastně vlakem mezi betonovými stěnami a nic okolo trati nevidíte.“ IPR v tomto ohledu souhlasí, protihlukové stěny v Nuslích podle odborníků na rozvoj města nemají co dělat. Tento bod plánu je ale předmětem diskuze mezi Správou železniční a dopravní cesty a hygienickou správou.
Nebylo možné vlaky posílat po jiné pražské trase? „Už dneska při omezeních využíváme odklonovou trasu po jižní železniční spojce, přes Braník. Smíchovské nádraží je ale v hierarchii nádražím sekundárním, je velmi významné z hlediska regionální i dálkové dopravy. Pokud odvedete vlaky na druhou stranu, tak je dovedete jenom na hlavní nádraží a pro část cestujících službu zkrátka zrušíte,“ odpovídá Zděradička. Podle údajů Institutu poptávka po příměstských a dálkových linkách stoupá.
„Počty vlaků budou v budoucnu tak vysoké, že kdyby tady zůstal dvoukolejný most, museli bychom některé linky obětovat,“ vrací se Zděradička k Výtoni. „Nicméně projekt rekonstrukce mostu naráží na obrovské těžkosti a existuje varianta, že SŽDC železniční most po nějakou dobu nechá na svém místě. S dvěma kolejemi bude mít ovšem omezenou životnost, asi 30 let. Potom se ta otázka opět objeví na pořadu dne.“ Podle Zděradičky je nejpravděpodobnější, že se kvůli nesouhlasu veřejnosti s projektem rekonstrukce mostu opravdu odloží a dojde jenom k opravě smíchovského nádraží a úpravám kolejové trasy. Železniční zastávku chce ale IPR na Výtoni stavět co nejdříve.
„To prostředí to zničí, dnes jsou na výtoňské straně dva krásné kamenné viadukty, stavby, které dnes už nikdo nepostaví, stavební firmy by se na tom utrápily. My to ale prostě rozmetáme. Opravdu bych se snažil mluvit o tom, jestli si tohohle místa nemáme vážit takového, jaké je,“ říká Jaroslav Zima. Architekt upozorňuje taky na to, že most je dnes ve znatelně zanedbaném stavu. „Po boku mostu jsou pěší lávky a ta podlaha, po které chodíte, fakt nevypadá nejlíp. Neúdržba možná k něčemu cíleně směřuje. Například v Brandýse zjistili, že tamní soumostí po rocích zanedbávání už moc nevydrží, a poslali ho prostě do sběru.“
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
