Čtyřdenní pracovní týden pomůže lépe skloubit pracovní a osobní život. Zjistila novozélandská firma

19. červenec 2018
odpočinek - čtení - pláž - na pláži

Novozélandská úvěrová společnost Perpetual Guardian v březnu a dubnu vyzkoušela čtyřdenní pracovní týden. Její zaměstnanci tak za stejný plat získali jeden den volna navíc. A pokus se setkal s úspěchem. Počet pracovníků, kteří cítí, že jejich pracovní a osobní život je v rovnováze, stoupl o 24 procent.

Zatímco před zahájením čtyřdenního pracovního týdne v listopadu loňského roku považovalo svůj pracovní a osobní život za vybalancovaný 54 procent zaměstnanců společnosti, po skončení experimentu to bylo 78 procent. Zaměstnanci během kratšího pracovního týdne odváděli lepší práci a také se do zaměstnání více těšili. S tímto zjištěním přišli vědci z novozélandské Auckland University of Technology, kteří celý experiment sledovali. O 7 procent se také mezi zaměstnanci snížila úroveň stresu a o 5 procent vzrostla jejich celková životní spokojenost. Informuje o tom web The Guardian. Do plánování experimentu byli zahrnuti i sami pracovníci. Tím stoupla i jejich motivace. „Zaměstnanci sami vymysleli mnoho inovací a nápadů, které umožnily efektivnější a produktivnější práci, od automatizace různých pracovních postupů až po omezení používání internetu v pracovní době,“ říká Helen Delaney, lektorka z University of Auckland Business School, která se na experimentu také podílela. Kromě výhod pro zaměstnance má čtyřdenní pracovní týden i další pozitivní dopady. „Možná když budeme mít v kanceláři méně zaměstnanců, budou nám stačit i menší kanceláře,“ říká ředitel společnosti Andrew Barnes. Nápad zaujal i novozélandského ministra pracovních vztahů Iaina Lees-Gallowaye, který výsledky experimentu označil za velmi zajímavé. Důvody, proč bychom měli pracovat jen čtyři dny v týdnu, nedávno sepsal také komentátor webu The Guardien Owen Jones

Spustit audio
autor: Vít Voltr
  • Odkud pramení deprese u Joy Division? Poslechněte si podcast Karla Veselého o dějinách smutku v popu

    16. srpen 2018
    03485439.jpeg

    Hudební publicista Karel Veselý vytvořil sérii podcastů Černé slunce, kde naslouchá úzkosti a smutku v dějinách popu. Zajímá vás, proč jsou dnešní rappeři tak beznadějně smutní nebo co udělala ekonomická krize v roce 2008 s populární hudbou? Odpovědi najdete při poslechu šestidílné série, kterou Veselý vytvořil pro Institut úzkosti.

    První díl Neznámé slasti stopuje kořeny deprese a temnoty v hudbě Joy Division, kteří vydali první album Unkown Pleasures v roce 1979, kdy zároveň nastoupila do premiérského křesla Margaret Thatcher. Možná na Iana Curtise neměla vliv jenom nešťastná láska, ale také společenská situace a započatá demontáž sociálního státu ve Velké Británii. V první epizodě Veselý probere linii britských kapel od post-punku přes Manic Street Preachers až po tajemného producenta Buriala a především jejich napojení na společensko-politický kontext země. Další díly budou mít premiéru vždy 14. dne každého měsíce. Zvukový design vytvořil Jiří Špičák a podcast je dostupný i v anglické verzi. Institut úzkosti, stejně jako Černé slunce, klade důraz na sociálně-politický rozměr úzkosti a depresí. Podle vlastních slov „vytváří prostor pro výzkum úzkosti, která se šíří napříč společností a projevuje se nespavostí, stresem, odcizením, ztrátou empatie, nerovnostmi a násilím“. Poslechněte si taky naši reportáž z prvního slyšení Institutu úzkosti.

  • Holanďané si staví umělé ostrovy. Lidi si na nich bytovky vybudují sami díky modelu baugrup

    16. srpen 2018
    byt - v bytě

    Před více než dvaceti lety se představitelé Amsterdamu rozhodli vyřešit nedostatek místa pro novou výstavbu bytů projektem na vybudování ostrovů na jezeře IJmeer. V roce 1997 město přišlo s velkolepým plánem na vybudování souostroví čítajícího deset ostrovů, na kterých by měl být prostor pro asi 18 tisíc domů.

    Jako sedmý z plánovaných ostrovů vyrostl v roce 2015 Centrumeiland neboli Centrální ostrov. Šest dalších je již obydleno. Centrální ostrov dosud sloužil jako kemp a otevřená galerie umění. Letos je konečně připraven pro stavbu domů. A plány pro výstavbu jsou téměř tak velkolepé jako samotné vytvoření ostrovů. Sedmdesát procent domů v nové čtvrti na Centrumeilandu si totiž její obyvatelé postaví sami. To jim umožní model výstavby zvaný baugrup nebo Building Group. Spočívá v tom, že si skupina rezidentů společně koupí pozemek a na něm si podle svých představ postaví bytový dům. Lidé tak ušetří peníze a také více ovlivní podobu svého domu. První pozemky na ostrově byly pro tento model uvolněny k prodeji v roce 2016, další letos v červenci. První stavební práce by měly začít teď v létě. Model baugrup funguje i v Německu, například v Berlíně. Domy na Centrumeilandu by i díky využití baugrupu měly být cenově dostupné a celá komunita by měla zanechávat jen minimální uhlíkovou stopu. Informuje o tom web CityLab. Centrumeiland má být také nejzelenějším z doposud dostavěných ostrovů. Všechny domy, kterých by mělo být dohromady 1 200, budou postaveny na nízkých umělých návrších, kterým se říká terpy. Díky tomu budou dobře chráněny proti povodním. Všemi parky ostrova se budou proplétat malé kanály. Jejich úkolem bude rozvádět dešťovou vodu rovnoměrně po ostrově a tím také pomáhat s ochranou proti povodním. Ostrov bude mít i vlastní systém vytápění pomocí tepelných čerpadel. Ta dokážou vést teplo přesně tam, kde je potřeba, a zamezí tak jeho ztrátám.
    Přečtěte si taky České analogie baugruppe vznikají i přes množství překážek.

  • Nový seriál od tvůrce Mad Men je plný známých tváří. Hrát budou dnešní potomky ruské dynastie Romanovců

    16. srpen 2018
    Z teaseru seriálu The Romanoffs

    „Všechny ty kecy o Romanovcích už mě unavují,“ říká jedna z postav chystané minisérie Matthewa Weinera The Romanoffs v novém teaseru. Slovo Romanov se totiž v předchozích pětadvaceti vteřinách upoutávky opakuje s nezdravě vysokou frekvencí. Tvůrce proslulého seriálu Mad Men se v připravovaném povídkovém cyklu chystá sledovat příběhy lidí, kteří se prohlašují za potomky slavné ruské dynastie Romanovců. 

    První epizodu The Romanoffs zveřejní VOD služba Amazon Prime 12. října a dalších sedm částí se tu pak bude objevovat v týdenních intervalech. Seriál, který z teaseru vyhlíží jako lehce absurdní dramedie, je plný hereckých hvězd včetně Isabelle Huppert, Aarona Eckharta, Diane Lane, Radhy Mitchell nebo Cley DuVall, ale vrací se v něm i Christina Hendricks nebo John Slattery z Mad Men. Většina producentského týmu The Romanoffs také s Weinerem spolupracovala na slavném cyklu o reklamní agentuře z šedesátých let. Romanovci jsou jedním z projektů, které Amazon Prime vytvořil ve spolupráci se společností Harveyho Weinsteina. Po sérii obvinění ze sexuálního obtěžování vznesených proti Weinsteinovi Amazon přerušil s Weinstein Company spolupráci, což znamenalo mimo jiné zastavení připravovaného seriálu režiséra Davida O. Russela. The Romanoffs byli nakonec dokončeni, ovšem bez účasti Weinsteinovy firmy. V loňském roce byl navíc ze sexuálního obtěžování nařčen i sám Weiner jednou ze scenáristek Mad Men Kater Gordon. Weiner obvinění popřel.

  • Přezdívají mu NASA Nose. George Aldrich už více než 40 let čichá k předmětům vysílaným do vesmíru

    15. srpen 2018
    03761793.jpeg

    Nostrildamus, NASA Nose, Master Sniffer nebo Nasalnaut. Takové přezdívky má George Aldrich, který pracuje jako chemický specialista v americké NASA. Už více než čtyřicet let je jeho úkolem používat vlastní nos k testování předmětů, které se posílají za astronauty do vesmíru.

    „Primárně provádím testy toxicity na objektech předtím, než jsou vyslány do vesmíru. Také jsem ale dobrovolníkem v panelu čichačů spadajícím pod NASA,“ říká Aldrich. Panel čichačů testuje odér všech předmětů, které jsou určeny do obytných částí mezinárodní vesmírné stanice ISS. „Nepříjemné pachy mohou astronauty zneklidnit, snížit produktivitu jejich práce a vystavit je riziku,“ dodává Aldrich pro web Science Alert. Samotné testování probíhá tak, že NASA vybere z panelu čichačů pět dobrovolníků, kteří hodnotí intenzitu pachu předmětu na škále od 0 do 4. Čtyřka znamená nejpronikavější zápach. Pokud předmět překročí hranici dvou a půl, testem neprojde. Systém funguje dobře, občas se v něm ale najdou trhliny. „Jednou jsme poslali do vesmíru pásky na suchý zip, které strašně smrděly. Testovaly se jen zvlášť jejich komponenty, které nezapáchaly. Když se ale potom daly dohromady, byl to hrozný zápach. Jedna měla na škále hodnotu 3,6, druhá 3,8,“ dodává Aldrich. Testovat pach předmětů vyvážených do vesmíru začala NASA už v roce 1967. Po tragické havárii Apola 1 byly mimo jiné zavedeny testy materiálu na odér a na toxicitu. Informuje o tom společnost Inverse na sociální síti Reddit. V současnosti NASA testy odéru provádí především u nových materiálů, které se do vesmíru dostávají. Z nich jsou vyráběny nejmodernější skafandry a jiné potřeby pro kosmonauty. I proto je práce George Aldriche a dalších čichačů nezastupitelná.

  • Sklidili jste moc jablek a nechcete, aby shnila? Zkuste web Sousedova zahrada

    15. srpen 2018
    jablko - jabloň

    Když Petr Skala loni na podzim přemýšlel, co udělat s přebytky ze své zahrady, rozhodl se založit web Sousedova zahrada. Na něm mohou zahrádkáři a drobní farmáři prodávat své produkty. K farmářským trhům, stánkům u silnice a dalším malým prodejnám tak letos na jaře přibyla nová možnost, kde sehnat lokální potraviny.

    „Tento způsob prodeje má spoustu výhod pro oba, pěstitel je oceněn za svoji dřinu na zahradě a zákazník získá maximálně čerstvé a zdravé produkty prakticky v biokvalitě. A obecný prospěch je, že se tyto produkty nemusí dovážet z druhého konce Evropy, nemusí se balit, nemusí se nechat dozrávat a nemusí se chemicky ošetřovat, aby tohle všechno vydržely,“ říká Skala. Na webu je nyní registrováno asi 430 uživatelů, kteří své produkty nabízejí ve více než 150 aktuálních inzerátech. Prodává se různé zboží, od medu přes čerstvé ovoce, různé marmelády nebo šťávy až po živé husy nebo kohouty. Počet uskutečněných obchodů se nedá přesně určit. Některé si mezi sebou uživatelé totiž domlouvají telefonicky. Skala ale odhaduje, že zatím proběhlo 130–150 transakcí. Píše o tom web Ekolist. Vyřešit se ještě musí financování obchodu. Na konci roku mu totiž končí licence na platformě Sharetribe, která umožňuje vytvořit si na internetu vlastní tržiště, půjčovnu a podobné weby. I o financování má už ale Skala svou představu. „Přemýšlím, že zkusím použít podobný systém, který funguje v lesních barech, kde se sami obsloužíte a do kasičky vložíte útratu. Na webu by to fungovalo tak, že když prodejce prodá zboží přes tržiště, tak mi pošle dobrovolný příspěvek ve výši několika procent tržby. Bude záležet na jeho ochotě a svědomí. Možná je to naivní, ale plánuji to zkusit,“ říká zakladatel webu.

  • This Is America spustilo vlnu politických coverů, nigerijskou verzi vláda zakázala

    15. srpen 2018
     z videa Falz - This Is Nigeria

    Virální videoklip This Is America letos v květnu zboural internet. Herec, scenárista a rapper Donald Glover, který vystupuje jako Childish Gambino, v původní verzi rapuje o každodenním rasismu a nerovnostech.

    Jak poukazuje server Popula, skladba spustila vlnu předělávek z různých zemí, od This Is Brazil po Irák, Španělsko, Malajsii a Nigérii – z videoklipu se najednou stal politický nástroj a koncept, jak mluvit o společenských problémech. Nigerijská verze od rappera Falze se dostala až na nejvyšší vládní místa a naštvala místní politiky, informuje o tom server Dazed. V This Is Nigeria poukazuje Falz na korupci mezi vládními představiteli, nezaměstnanost a výpadky elektřiny. Rada pro vysílání dokonce song zakázala, podle serveru Quartz členům instituce vadí především sloka: „Tohle je Nigérie, všichni tu jsou zločinci.“ Videoklip kritizovala i organizace hájící práva muslimů, zobrazení islámského kmene Fulbů je prý „negativní“ a „mohlo by spustit náboženské nepokoje nevídaných rozměrů“. Problematická je prý část, kde tancují ženy v hidžábech. Zákaz platí jenom v zemi vzniku klipu, ale ne mimo ni – video je stále online a ke dnešnímu dni nasbíralo od zveřejnění v květnu 13 milionů zhlédnutí.

  • V Amsterdamu je Beyoncé Boulevard. Holandské feministky přejmenovávají ulice po významných ženách

    15. srpen 2018
    Holandské feministky přejmenovávají ulice po významných ženách

    Podle průzkumu webu De Correspondent 88 % ulic ve velkých holandských městech nese jméno po mužích, mezi ženami objevujícími se na cedulích jsou nejčastěji zastoupené řecké bohyně nebo manželky slavných mužů. Ne zrovna lichotivá bilance, řekly si feministky ze skupiny De Bovengrondse.

    V 11 holandských městech proto „přejmenovaly“ 43 hlavních tříd po úspěšných ženách. V Amsterdamu, Utrechtu nebo Groningenu najdete nyní ulice honosící se názvem získaným po filozofce a spisovatelce May Wollstonecraft, britské matematičce Adě Lovelace, jihoafrické lidskoprávní aktivistce Tanie Leon nebo po první ženě zvolené do holandského parlamentu Suze Groeneweg. Členky De Bovengrondse umisťují své cedule s alternativními názvy ulic pod ty původní, aby tak upozornily na zjevný nepoměr v kvantitě i kvalitě zastoupení osobností. Kritérium výběru vhodných kandidátek do názvu se odvíjí od úspěšnosti a společenské prospěšnosti dané ženy, důležitá je i diverzita výběru. A stejně nahlížejí na problematiku pojmenovávání ulic obecně. „Co dělá názvy ulic tak zajímavými, je přesně to, že jsou vlastně až tak všední,“ vysvětluje Bregje Hofstede, zakládající členka feministické skupiny. „Vidíte je všude kolem sebe, slyšíte je v ohlášeních veřejné dopravy, když si je zapisujete, nikdy o nich pořádně nepřemýšlíte. Přesto je to jakýsi kánon „důležitých lidí“, těch, které kolektivně uctíváme. Jejich každodenním opakováním si je zvnitřňujeme. A teď si představte, že by 88 % ulic neslo ženská jména. Jaký vzkaz by to vysílalo k dívkám vyrůstajícím dneska?“ ptá se sebe sama i nás ostatních Hofstede.

  • V Seattlu se slaví den Sub Popu. Starostka pogratulovala k výročí labelu, který proslavil grunge

    15. srpen 2018
    Sub Pop

    Starostka amerického Seattlu Jenny A. Durkan prohlásila 11. srpen za den Sub Popu. Byl to její dárek k 30. výročí hudebního labelu, u kterého vydávala Nirvana, Soundgarden i Mudhoney.

    Informoval o tom server Pitchfork. Vydavatelství proslavilo grunge s flanelovými košilemi i město Seattle a udělalo z něj americké centrum nezávislé kytarové hudby. I za to Sub Popu děkovala starostka ve svém prohlášení. „Leží přímo v srdci našeho města,“ Durkan nešetřila silnými slovy a vyzdvihovala kulturní význam vydavatelství, které v roce 1988 založili Bruce Pavitt a Jonathan Ponemam jako nezávislou značku. „Každý den je skvělou příležitostí oslavovat hudbu a něco si poslechnout. Pocty si moc vážíme a jsme rádi, že je Seattle naším domovem,“ odpovědělo vedení Sub Popu. Label oslavil výročí festivalem, kde vystoupily kapely z jejího katalogu, jako Hot Snakes, LVL Up nebo Beach House, které znáte také z playlistu Radia Wave.

  • V New Jersey uniklo z jatek na 75 koz a ovcí. Chtěl jim pomoct kozí Spartakus, který utekl už vloni

    14. srpen 2018
    Koza - kozí Spartakus - kozí vlk

    V čele vzpoury přežvýkavců stojí kozí Spartakus, který se ve skutečnosti jmenuje Fred. Ten utekl z jatek v New Jersey před více než rokem a prý se dodnes nadále poflakuje po městě. Teď má 75 kozích a ovčích následovníků, kteří z týchž jatek utekli minulý týden.

    Není jisté, jestli letos pomohl smíšenému stádu právě Fred, nicméně místní obyvatelé vtipkují, že byl spatřen v době útěku v okolí jatek. Policii se většinu uprchlých zvířat podařilo pochytat během jedné hodiny. Poté, co je shromáždili v ohradě, zjevil se prý Fred a hlavou mlátil do branky, snad ve snaze zvířata opět vysvobodit. „Určitě to byl on. Myslím, že je viníkem. Zcela jistě mlátil hlavou do plotu a vypustil je tak i včera večer. Musel do toho vložit hodně síly,“ sdělil správce jatek Bouwe Postma plátku New York Post, který společně s místními televizními stanicemi o kozí rebelii informoval. Podle policejního mluvčího seržanta Darrena Tynana je 10 až 20 přežvýkavců stále na útěku. Jestli jim velí Fred, médiím neprozradil. „Mohlo se stát neštěstí, lidé do nich mohli nabourat. Člověk nikdy neví, co se zvířeti zrodí v hlavě a co může udělat,“ varoval Tynan.