Čundry jsou podvratné, protože jsou zadarmo. Až zmizí místa svobody, bude z čundrování luxus
Biochemik Jan Trnka se poslední rok v médiích vyjadřuje k pandemii covid-19, ale my ho tentokrát zpovídali kvůli jiné z jeho expertíz: čundrům. „Strašně mě baví chodit, ten pohyb je pro mě hrozně příjemný,” říká Jan, jinak také člen folkové kapely Severní nástupiště. Vydali jsme se spolu podél Sázavy a probrali třeba, proč je čundrování podvratná záležitost a proč by se mohlo stát věcí luxusu.
„Procházet se krajinou a užívat si ji bez nějaké komerční složky, to je vlastně trochu podvratné,” říká Jan, zatímco jdeme podél rozvodněného koryta Sázavy. „Rozdíl mezi krajinou a městem je, že město je vykalkulované. Nejen, že ti určuje, co kde můžeš dělat, ale také za většinu věcí chce prachy. Je to způsob vztahování se ke světu, který mi nevyhovuje. Nechci mít zprostředkované zážitky za peníze.“
Po cestě probíráme, jak se na čundr dobře sbalit, ale i to, jak člověk při chůzi krajinou zachytí o dost více věcí než třeba na kole. Řešíme taky, proč by se z trampingu mohla stát záležitost luxusu. Když se Jana Trnky ptám, jestli čundry učí skromnosti, tak se rozesměje. „Myslím, že je hrozně neskromné chtít mít hezkou krajinu, mít místa, kde tě nikdo nekontroluje. To je vrchol neskromnosti, protože to jsou věci, které mizí, mizí všude, v krajině. Tady nahoře bude dálnice,” ukazuje Jan někam nad údolí Sázavy. „Je luxusní věc tohle zažívat. Kromě toho, že je to luxusní taky z hlediska času.”
Čundr je série výletů českou krajinou s mladými a často překvapivými čundráky. Lidmi, které inspiruje kultura trampování nebo svobodný pobyt v přírodě.
Když říkám, že z čundrů budou novodobé lanýže, Jan se směje, ale nerozporuje mi to. „Ty si z toho děláš srandu, ale to se klidně může stát. Jsou země, kde by taková stezka podél Sázavy byla zpoplatněná.”
Jaké vjemy zažívá člověk na čundru a jak se liší od těch městských? A jaká nečekaná dobrodružství jsme zažili v jinak mírumilovné krajině Posázaví? Poslechněte si první díl letní série Čundr.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
