Damien Hirst - Život, smrt a láska
V pražské Galerii Rudolfinum do konce srpna vystavuje britský konceptuální umělec Damien Hirst. Jeho obdivovatelé ho řadí po bok Andyho Warhola mezi největší osobnosti výtvarného umění, zatímco jiní tvrdí, že jeho zvířata naložená ve formaldehydu uměním vůbec nejsou.
Tak či tak jde o jednu z nejvýraznějších postav mezi žijícími a tvořícími umělci. Hirstovu první výstavu u nás pojmenovanou Damien Hirst - Život, smrt a láska proto nelze jen tak přejít.
Damien Hirst, narozený roku 1965 v Bristolu, patří do umělecké skupiny Young British Artists. Je zřejmě nejznámějším žijícím výtvarníkem, a mimochodem také nejbohatším. Jaká jsou Hirstova umělecká východiska, na to jsem se ptal kurátora výstavy a ředitele Galerie Rudolfinum Petra Nedomy.
POSLECHNĚTE SI: Rozhovor s kurátorem výstavy Petrem Nedomou
Damien Hirst se souběžně věnuje instalacím, plastikám i malbě. Jeho zřejmě nejznámějšími díly jsou těla různých zvířat umístěná do nádrží s formaldehydem, někdy rozřezaná. Často využívá i chladnou estetiku lékařských nástrojů a prostředí. Jeho objekty nicméně přesahují běžné formální kontexty a vstupují do komplikovaných symbolických vztahů a rovin. To souvisí s Hirstovou obsesí smrtí jako tématem.
K tomu se ovšem podle Petra Nedomy u Hirsta připojují i další témata, která byla postulována začátkem devadesátých let - například výstavou Post Human Jeffreyho Ditche, který zkoumal fenomén vylepšování lidského těla a vůbec tendence směrem k tomu, že lidé si vystačí bez boha, pouze se svými medikamenty.
V Malé galerii Rudolfina ovšem nečekejte rozpůlené tele, žraloka nebo lebku posázenou diamanty. Ve spolupráci s norským The Astrup Fearnley Museum of Modern Art připravili pořadatelé koncentrovaný průřez Hirstovou tvorbou posledních 16 let, který představuje i přehled různých formálních a tematických aspektů jeho děl.
Výstavu Damien Hirst - Život, smrt a láska můžete v Galerii Rudolfinum vidět do 30. srpna.
Nejposlouchanější
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
