Diagnóza F: Jak se postavit noční můře?

Noční můry patří mezi parasomnie, což jsou nepřirozené stavy související se spánkem. Člověk postižený parasomnií bývá často pohybově aktivní, intenzivně prožívá různé pocity, může být zmatený, dezorientovaný. Přesto všechno pořád spí. Častěji se opakované noční můry vyskytují v dětství a souvisejí s vývojem dítěte, trpí jimi až 15 procent dětí. V období dospívání postupně odeznívají. V dospělosti se příležitostně noční můry objevují přibližně u poloviny dospělých.

Noční můry mohou mít podobnou tematiku. „Většinou jde o to, že nás někdo pronásleduje, někam padáme, tedy že jde o naši bezpečnost či náš život nebo se dostáváme do nějaké trapné situace, například jsme bez oblečení na nějakém veřejném místě,“ popisuje psycholožka Lucie Klůzová Kráčmarová, která se nočním můrám věnuje ve výzkumu. Noční můry mnohdy doprovází pocity úzkosti a strachu. Po probuzení se člověk rychle zorientuje, noční můru si dobře pamatuje a je schopen ji popsat.

Když člověka trápí noční můry a vyskytují se častěji, než je obvyklé, je možné s nimi bojovat. „Jednu ženu dlouho pronásledovala nějaká tajemná bytost, možná čarodějnice. V rámci terapie jsme pracovali na tom, aby se své noční můře postavila, aby se třeba zastavila, otočila se a zeptala se té postavy, proč ji honí,“ říká Lucie Klůzová Kráčmarová. Rozuzlení noční můry pak bylo překvapivé – čarodějnice ženu honila proto, aby jí sundala nějaký papírek, který měla nalepený na zádech.

Trápí vás noční můry? Chcete se jich zbavit? Nebo se chcete zapojit do výzkumu nočních můr? Poslechněte si rozhovor Diagnózy F o nočních můrách. Do výzkumu se můžete zapojit vyplněním formuláře na webu Institutu sociálního zdraví Univerzity Palackého v Olomouci www.hovoryozdravi.cz.

Literatura:
Alena Plháková, Spánek a snění (Portál, 2013)