Diagnóza F o krizové pomoci: S člověkem plánujícím sebevraždu hledáme jiné možnosti

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy deprese - smutek - úzkost - strach

Když je nám těžko na duši, máme různé možnosti, kam se obrátit. Jednou z možností jsou takzvané krizové linky. Nezisková organizace Cesta z krize spravuje dvě z nich – Linku první psychické pomoci a Linku pro rodinu a školu.

Krizových linek je v České republice k dispozici hned několik, ovšem jen některé jsou k dispozici bezplatně a nonstop. Jednou z nich je Linka pro rodinu a školu s telefonním číslem 116 000, na kterou se mohou obracet lidé, kteří mají dojem, že v jejich okolí se nachází ohrožené dítě. Může jít o dítě ohrožené týráním, zneužíváním nebo například šikanou.

„Většinou nám volají lidé v situaci, kdy šikana není ještě na úrovni fyzického bití v ten daný okamžik, a to je dobře, protože v tu chvíli je už na místě volat policii či jiné složky záchranného systému,“ popisuje ředitelka organizace Cesta z krize Jarmila Kubáňková. I v těch dřívějších fázích šikany je však třeba postupovat tak, aby se předešlo traumatizaci dítěte. „Je důležité, aby o šikaně věděl zákonný zástupce dítěte, aby postupoval ve spolupráci se školou či policií,“ popisuje možnosti, jak situaci řešit psycholožka. Jedním ze způsobů řešení situace může být i přeřazení dítěte na jinou školu, podle Kubáňkové by však nemělo jít o jediný krok. „Tomu dítěti se možná na nějaký čas uleví, ale zároveň se naučí, že když je mu ubližováno, tak útěk je jediné řešení, agresor si časem najde jinou oběť a celý příběh se může velmi brzy zopakovat.“

Druhou linkou, kterou provozuje Cesta z krize, je Linka první psychické pomoci (116 123). Jde o jedinou bezplatnou telefonickou linku, která je určena osobám mezi 26 a 65 lety v ČR, v provozu je každý den od 8 do 18 hodin. „Nejčastějšími tématy, které lidé řeší, jsou vztahové problémy, partnerské rozchody, ale i to, že třeba přišli o práci, o peníze, že v jejich životě nastal nějaký zásadní zlom,“ říká Kubáňková v Diagnóze F.

V telefonním sluchátku se čas od času ozve i hlas člověka, který chce spáchat sebevraždu. „Když volá, tak to znamená, že chce pomoc. My mu jeho plán nerozmlouváme, nehodnotíme ho, ale snažíme se mu pomoct najít ještě nějaké možnosti, které by mohl zkusit, než to udělá. Když se zabije, už je to fatální, ale předtím je možné přece jen ještě něco zkusit,“ popisuje psycholožka obsah takových hovorů.

Poslechněte si rozhovor o telefonické krizové pomoci v Diagnóze F!