Diagnóza F: Psychopat jako predátor i génius

Psychopati jsou zvláštní skupina lidí. Nejsou nemocní a nejsou ani zdraví. Jsou prostě jiní. V mozku jim chybí některá propojení, díky čemuž prakticky necítí strach. Často jim chybí základní morálka, protože i ta je zprvu přijímána na základě strachu (viz častá věta našich rodičů: „Nedělej to nebo dostaneš přes zadek.“) Nemají brzdu, která by jim zabraňovala brát si to, co chtějí. Ve společnosti se chovají jako predátoři. Psychopat, který má ve své osobnosti akcentovanou agresi, bývá nezřídka pachatelem násilných trestných činů včetně těch nejhorších. Vůči svým obětem necítí lítost ani zášť. Jsou to „jen objekty“. Když oplakává svého zemřelého psa, není to pro vztah, který k němu měl, ale proto, že přišel o majetek, o společenský doplněk či o symbol statusu.

Určité procento psychopatů ale zvládne zůstat na té „správné“ straně zákona (za předpokladu určitého vnitřního morálního korektivu) a mohou svůj dar života beze strachu využít pro dobrou věc. Stávají se geniálními vědci, lékaři, manažery i astronauty.

Agrese - ilustrační foto|foto:Fotobanka stock.xchng

Pokud přijmete jeho určitou citovou plochost, fakt, že jste spíš doplňkem než životním partnerem a je možné vás kdykoliv vyměnit, a nebudete doufat, že se díky vaší lásce psychopat změní, můžete s ním celkem spokojeně žít. Jinak to moc snadné nebude. Psychopatovi prostě chybí v mozku některá spojení, která ani současná věda neumí propojit.

I přesto může žít psychopat poměrně normální život. A někteří z nich, kteří kvůli svému kriminálnímu chování neskončili ve vězení, si svou odlišnost vlastně ani nemusí uvědomit.
O psychopatech jsem si povídala s předním českým psychiatrem MUDr. Radkinem Honzákem.

Literatura:
Dutton, K.: Moudrost psychopatů