Diagnóza F: Ze závislosti bez léčby?

26. červen 2014

Když se mluví o závislosti, tak nějak logicky vede cesta z ní přes nějakou formu léčby. Málokdo ale ví, že většina lidí se své závislosti, případně svého problémového užívání, zbaví sama. Některé odhady hovoří o 50 až 80 procentech. Fenomén této „sebeléčby“ sledoval ve svém výzkumu psycholog a psychoterapeut Pavel Nepustil.

Jeden z důvodů, proč se o těchto lidech tolik nemluví, je fakt, že o nich reálně nemá moc kdo mluvit. Vzhledem k tomu, že nevstoupí do systému služeb, nedostanou se často ani do hledáčku výzkumníků, kteří se uživateli drog z různých úhlů pohledu zabývají. Málokdo si dá tu práci, aby našel bývalé uživatele, kteří se závislosti zbavili sami bez pomoci nějaké instituce. Pavel Nepustil si tu práci dal a snažil se zjistit mj. to, jak se liší lidé, kteří se závislosti zbavili sami, od lidí, kteří šli do nějakého druhu léčby.

V něčem se tito lidé neliší – jejich drogová kariéra bývá podobná, někdy se jen trochu liší v tom, jak dlouho trvá. Patrné rozdíly však jsou v tom, jaký vnitřní či vnější potenciál mají uživatelé drog k tomu, aby se své závislosti zbavili sami. Za jeden z nejdůležitějších faktorů považuje Pavel Nepustil blízké lidi, kterým na závislém záleží a jemu na nich. „K tomu, aby člověk dokázal přestat s dlouhodobým užíváním drog sám, potřebuje druhé, kteří mu to umožní,“ píše Nepustil ve své knize Bez léčby to jde. Odborník v léčbě pak teoreticky takové blízké lidi do jisté míry supluje svým klientům.

Literatura:
Nepustil, P.: Bez léčby to jde. Proces přestávání s pervitinem bez odborné pomoci

Spustit audio