Digitální disidenti upozorňují na stigmatizaci. Český dokument obhajuje právo na analog
Film Digitální disidenti měl premiéru na nedávno skončeném festivalu vědeckých filmů AFO Olomouc. Zobrazuje přístupy lidí z kreativního průmyslu, kteří nemohou nebo nechtějí v plném rozsahu využívat digitální technologie, internet nebo sociální sítě. Digitální technologie nevyužívá široká skupina lidí a je důležité pro ně uchovat analogové komunikační a úřední kanály.
„Skupina těch, kteří nevyužívají digitální technologie, je velmi široká. Od lidí, kteří je nepoužívají z důvodu ochrany soukromí, po lidi, kteří technologiím nerozumí nebo nemají na to, aby si je pořídili, a jsou skutečně digitálně vyloučení,“ předkládá poznatky z filmu dramaturg a zároveň jedna z postav Hynek Trojánek.
Režisérka snímku a taktéž jedna z postav Barbora Johansson se ve filmu vymezuje proti sharentingu (spojení anglických slov sharing a parenting) čili nadměrnému sdílení fotografií svého dítěte na sociálních sítích rodiči. Popisuje příhodu, kdy potkala starého známého, který se divil, že má potomka – vždyť o něm nic nebylo nikde na sítích.
Digitální disidenti nejdou jen po ochraně soukromí mladého člověka, který o svých příspěvcích na sítích ještě nemůže rozhodovat, ale vytváří platformu pro širší reflexi digitalizace jako sociálního procesu. Sociolog nových a masových médií Petr Lupač vysvětluje, co je to digitální propast nebo digitální vyloučení. Vypadávání ze společnosti jen proto, že lidé nevlastní nebo nepoužívají digitální technologie, zviditelňuje organizace Iuridicum Remedium v kampani Právo na analog.
Podle Českého statistického úřadu nemá každý pátý Čech nad 16 let chytrý telefon a úroveň kritického nakládání s informacemi na internetu není ani u nejmladší generace vždy perfektní. „Schopnost ovládat technologie je, co se týče vyhledávání a zpracovávání informací, na tragické úrovni i u mládeže – právě proto, že se předpokládá, že to všichni umí,“ říká ve filmu sociolog Lupač.
Středometrážní film Digitální disidenti má putovat po festivalech a událostech, aby podnítil debatu o tom, kam až má digitalizace dojít a jestli dokážeme zajistit plnohodnotný společenský život i těm, kteří se digitalizace nechtějí nebo nemohou účastnit. Jeden příklad nesamozřejmosti digitalizace za všechny je pandemická online výuka na školách, které se na začátku lockdownu nemohlo podle odhadů účastnit asi čtvrt milionu dětí.
Co je to digitální vyloučení nebo digitální propast? Proč někteří IT specialisti odcházejí ze sociálních sítí a co je právo na analog? Poslechněte si celý rozhovor s Hynkem Trojánkem.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
