Díky Smackovi není spojení „český grime“ oxymóron

8. leden 2015
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 03288090.png

Převádět do českého prostředí žhavé trendy ze zahraniční rapové scény je celkem ošemetná věc. Společenský kontext je odlišný, český způsob frázování nemilosrdný a fanoušci konzervativní. Strašnický rapper a beatmaker Smack One už skoro deset let importuje do Česka britský grime, k němuž patří minimalistické agresivní beaty a typicky vyštěkávaný rap. Na jeho starších počinech působilo roubování češtiny na beaty kolem 140 BPM někdy dost násilně, pro jeho druhé studiové album P's a Love vydané na konci loňského roku už to ale rozhodně neplatí. Lepší rapovou desku v České republice vloni nikdo nenatočil.

Původní britské grime stojí někde mezi hip hopem a taneční hudbou (2step, Uk Garage, drum'n'bass), v jakémsi třetím rozměru ale do téhle rovnice vstupuje ještě punk a jeho manická pouliční energie. Na Smackově desce (rád tvrdí, že je fanouškem Ramones) tak najdete tracky jako Shutdown, Moshpit nebo Nikdo z vás, které mají potenciál proměnit klub ve válečné pole pogujících fans. Jako skvělý kontrast pak působí pomalejší a v textech také výrazně introspektivní tracky Králové, Proč nebo skvěle atmosférické Temno, v jehož baseline beatu od domácích producentů The Mind Tricks se objeví i Sifon z WWW.

Ze zástupců starší domácí hiphopové generace je tady ještě Mike Trafik (Rocky) a poněkud zbytečný Orion v Jen jeden, jinak tu vládne čerstvá krev. Ze zástupu mladých beatmakerů vyčuhují jména jako Freezer nebo Dryman, které už znají fanoušci z desek Hugo Toxxxe. To je ostatně, co se týče odvahy a sonických inovací, jediný Smackův konkurent na domácí scéně. Toxxxův nadhled a smysl pro spontánnost ale Smack postrádá. Místo toho se stylizuje do klasické žánrové role rapového selfmade-mana (desku si ostatně vydává na vlastní značce A51). Jeho výpovědi ale rozhodně nechybí životní rozhled, pochybnosti nebo pokora.

03288089.jpeg

Určitě od P's a Love nečekejte nějaké žánrové přesahy, na to je Smack pevně zajetý ve své grimeové škatulce. A je to vlastně dobře, dobývat popový mainstream nikdy nebyl jeho cíl. Místo toho umanutě servíruje kovově chladné beaty a z jeho hladového psího chrčáku mrazí v zádech. Jeho druhá studiová deska je nejlepším důkazem, že díky Smackovi není spojení „český grime“ oxymóron.

Hodnocení: 80 %
Smack – P's a Love (Archetyp 51, 2014)

autor: Karel Veselý
Spustit audio