Díky Svobodné Evropě jsme listopadové události vysílali do všech koutů země, vypráví Lída Rakušanová
Novinářka Lída Rakušanová po roce 1968 emigrovala do Německa. V průběhu 70. let začala pracovat v redakci Rádia Svobodná Evropa. Dnes její komentáře můžou posluchači Českého rozhlasu slyšet na stanici Plus v pořadu Názory a argumenty. Letos napsala knihu svých pamětí Svobodná v Evropě, kde mimo jiné popisuje často komplikované vztahy v redakci Svobodné Evropy. „Přes všechny problémy nepochybuji, že jsem se ocitla ve správný čas na správném místě,“ píše ve své knize novinářka.
Poslechněte si rozhovor s Lídou Rakušanovou o Rádiu Svobodná Evropa i o tom, jak se proměnila novinářská práce
Před listopadem 1989 v Československu ilegálně vysílalo ze zahraničí několik rozhlasových stanic, které se snažily zprostředkovat místním obyvatelům nezávislé informace. Jednou z nich bylo z Mnichova vysílající a americkým Kongresem financované Rádio Svobodná Evropa, kde Lída Rakušanová začala roku 1972 působit. „Zpočátku jsem měla pocit, že píšu do bermudského trojúhelníku. Neozývaly se mi žádné ohlasy. Posluchači nám nějak masově nepsali. V první polovině 70. let panovalo hrobové ticho. Lidé byli absolutně vykolejení z toho, co se odehrálo s nástupem normalizace.“
A tak si Lída Rakušanová zvykla na určitý schizofrenní způsob psaní a vysílání, kdy musela nějakou dobu být sama sobě oponentem. Reakcí posluchačů postupem času začalo přibývat, a dokonce sehrály významnou roli při informování o listopadových událostech, neboť se staly jedním z významných zdrojů o situaci v Praze.
Část své knihy Lída Rakušanová věnuje také problémům, které se v redakci Svobodné Evropy odehrávaly. „Abych nechodila kolem horké kaše, šlo o generační konflikt, který byl často rámovaný politicky, mezi generací osmačtyřicátníků a osmašedesátníků.“ Jak sama popisuje, nebylo pro ni úplně snadné o tom napsat. Jak říká, snažila se, aby nikoho neurazila, ale zároveň nic nezatajila.
„Je třeba o tom mluvit, aby si čtenáři sami udělali názor. Když se to tenkrát odehrávalo, tak to pro mě byl opravdu dost velký problém,“ říká Lída Rakušanová. Přesto ve své knize angažmá v Rádiu Svobodná Evropa popisuje jako být ve správný čas na správném místě.
„Upřímně jsem nepočítala s tím, že bych se někdy do Československa vrátila. Rozhodně jsem nemyslela, že se vrátím ještě v mém aktivním novinářském věku.“ Listopad 1989 Lída Rakušanová strávila ve velkém pracovním vytížení. Československá televize a rozhlas se ještě několik dní po 17. listopadu držely režimní propagandy. Rušičky rádiového signálu byly ale v Československu už několik měsíců vypnuté. A tak se vysílání Svobodné Evropy, které běželo na rozdíl od ostatních ilegálních stanic 20 hodin denně, stalo podstatným prostředkem, jak dostat objektivní informace i do všech koutů republiky.
Když Československá televize na základě vzbouření zaměstnanců začala přenášet záznam z obrovských shromáždění na Letenské pláni, řekla si vyčerpaná novinářka, že je čas se jít vyspat. „Tak jednoduché to samozřejmě nebylo, protože práce pokračovala dál,“ říká novinářka.
Na začátku prosince jí vzkázal Václav Havel, aby přijela vystoupit do Československé televize. „Bylo mi to divné. Mluvila jsem o Svobodné Evropě a o tom, že je třeba ji oddémonizovat a že jsme v Mnichově rádi, že teď i Československá televize bude pravdivě informovat. Když jsme odcházeli, tak v režijní místnosti zvonil telefon. Volal jeden náš kamarád z jižních Čech a říkal, je to přeci jen pravda, komunisti už jdou od válu.“
Přítomnost redaktorky Svobodné Evropy na obrazovkách televize měla vyslat jasný signál, že 40 let trvající režim končí. „A mně dojde, že Havlovi jeho plán přesvědčit o definitivnosti změn i poslední zapadákov evidentně vychází do puntíku. Dramatik se nezapře,“ reflektuje prosincovou událost v knize Svobodná v Evropě novinářka Lída Rakušanová.
Poslechněte si rozhovor a dozvíte se o návratu Lídy Rakušanové do Československa, o střetu generací i o někdy složitém fungování redakce Svobodné Evropy.
Více o tématu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
