Díky vyšívání je moje oblečení osobnější, říká ilustrátorka Nikola Logosová
„Oblíbenou část mého šatníku tvoří šaty, které jsem si koupila s tím, že je předělám. Často v sekáči vidím věci, které si přímo říkají o nějakou veselou výšivku,“ říká Nikola Logosová. Ve vlastnoručně vyšívaných šatech si mimo jiné přebírala i ocenění Czech Grand Design za ilustraci. Jak oblíbená ilustrátorka k vyšívání přistupuje, jak její oblékání ovlivnily indie kytarovky a na čem by ráda spolupracovala s nějakou módní značkou?
Většina Nikolina oblečení je z druhé ruky, stejně jako starožitná skříň, kterou sdílí s přítelem. Objemný třídveřový šatník skrývá spoustu sekáčových pokladů. „Vintage šaty mám ráda už od puberty. Tehdy mě ovlivnily kapely, které jsem poslouchala. Chtěla jsem vypadat jako holky z indie scény v Anglii. A některé ty šaty nosím ještě doteď, i když jsou často z nepříjemných syntetických látek.“
Dnes už je pro Nikolu materiál důležitější, ale přiznává, že při lovu v hrabárnách je stále rozhodující zajímavý vzor. Do vytváření vzorů oblečení by se sama neváhala pustit. V podcastu Šatníky prozrazuje, co by ráda ve spolupráci s nějakou módní značkou navrhovala. Dozvíte se také, co by si nikdy nevzala na sebe, s jakými očekáváními ohledně oblékání umělců se setkává nebo proč by chtěla nahlédnout do skříní Zdeňka Pohlreicha.
Jak Nikolu Logosovou ovlivnili v oblékání rodiče? Jaké tričko jí v šatníku vydrželo od šesti let? A čím nás překvapilo její ponožkové šuple? Poslechněte si, jaký je šatník oblíbené ilustrátorky.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.