O fyzickou intimitu stojím, ale cesta k ní je náročná. Proč je sexualita u lidí s autismem tabu?
Doteky, intimita a sexualita zůstávají v debatách o autismu často stranou. Říká se, že lidé na spektru netouží po dotecích. Že nepotřebují blízkost. Že jsou chladní, odtažití, nevyhledávají sex. Jak je to ale doopravdy? O své zkušenosti se tentokrát podělí dvaadvacetiletá studentka biologie Dodo a třiadvacetiletý Lukáš, student dramaturgie a režie. Odborný kontext doplní psychoterapeutka a poradkyně pro oblast sexuality a vztahů lidí se znevýhodněním Věra Petlanová Zychová.
„První a nejstěžejnější mýtus je, že lidé s autismem sexualitu nemají. Je to téma, které zůstává tabuizované, zůstává v pozadí. Ale ve chvíli, kdy si řekneme, že i člověk na spektru má nějakou intimitu a sexualitu, tak už je to jenom o tom, jakou ji má, jak ji bude projevovat, jak ji bude realizovat, jaká má přání, touhy a potřeby. Ale ten prvopočátek je respektování, uvědomění si a přijetí toho, že ten člověk tu sexualitu má,“ říká psychoterapeutka Petlanová Zychová.
Výzkumy potvrzují, že zájem o partnerské vztahy a sex je mezi lidmi s PAS srovnatelný s neurotypickou populací, jen je často ovlivněn specifickými překážkami v oblasti sociálních dovedností a komunikace. Pro 22letou Dodo, která se svou diagnózu dozvěděla ve čtrnácti letech, představuje intimita prostor pro objevování a hledání forem blízkosti, které jí vyhovují. „Mnohem víc mi udělá dobře, když mě někdo hladí třeba po hlavě nebo za ušima. Na genitální kontakt moc nejsem. Ale když už se k něčemu dostaneme – protože ta představa, že někomu působím slast, je hezká –, používám třeba gumové rukavice,“ dodává.
„Je to o nějakém vnitřním boji. Nejde o to, že bych fyzickou intimitu nevyhledával, je to věc, kterou určitě vyhledávám, ale ty cesty k ní jsou těžký,“ říká 23letý Lukáš, který zároveň zmiňuje, že nejde jen o tělesnost. „Já jsem měl cca od čtyř let hodně specifické zájmy. Zajímal jsem se třeba o Japonsko, ale zároveň mi bylo nepříjemné, když o tom chtěl slyšet někdo cizí. A když rodiče před někým zmínili, o co se zajímám, tak jsem se najednou cítil nějakým způsobem obnaženej. A ten pocit obnaženosti je v tomhle ohledu pro mě dost podobnej jako pocit fyzické obnaženosti před lidma,“ vysvětluje.
Poslechněte si novou epizodu podcastové série Spektrum.
Spektrum je šestidílná podcastová série, která přináší příběhy mladých lidí s diagnózou autismu – těch, kteří se vymykají stereotypním představám. Jak prožívají emoce? S jakými výzvami se potýkají ve škole, v práci nebo ve vztazích? Zkušenosti lidí na spektru doplňují komentáře odbornictva z Národního ústavu pro autismus. Tématem provází novinářka a redaktorka Radia Wave Sarah Abulkasim. Série startuje 27. března a nové epizody vycházejí každý čtvrtek. Poslouchej na webu Radia Wave, v aplikaci můjRozhlas a dalších podcastových aplikacích.
Slovník základních pojmů:
PAS (porucha autistického spektra) – neurovývojová porucha, která ovlivňuje vnímání světa, komunikaci a sociální interakce. Nejde o „nemoc“, ale o neurodivergenci. Spektrum je široké – někteří lidé s PAS mluví, jiní ne, někteří potřebují hodně podpory, jiní méně.
Neurodiverzita – koncept, který uznává, že lidský mozek funguje různými způsoby a že žádná varianta není „chybná“. Zahrnuje například autismus, ADHD, dyslexii, ale i neurotypické jedince.
Neurodivergentní – označení pro lidi, jejichž mozek funguje jinak než ten „běžný“ (neurotypický). Patří sem lidé s PAS, ADHD nebo jinými neurologickými odlišnostmi.
Neurotypický – označení pro lidi, jejichž mozek funguje tak, jak to společnost považuje za „standardní“. Jinými slovy není neurodivergentní.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.