Dnes je Mezinárodní den proti rozšiřování pouští a sucha. Vyzývá k zodpovědnějšímu jednání

17. červen 2020

Hlavním cílem Mezinárodního dne proti rozšiřování pouští a sucha je zvýšení povědomí veřejnosti o světové spolupráci v boji proti desertifikaci a důsledkům sucha. Stává se příležitostí k připomenutí si, že se suchem je možné bojovat, a to především prostřednictvím zapojení celé komunity a spoluprací na všech úrovních. Byl vyhlášen u příležitosti přijetí Úmluvy OSN o boji proti desertifikaci 17. června 1994.

Rozšiřováním pouští je ohrožena pětina světové populace a třetina zemského povrchu, což je více než 4 miliardy hektarů planety. Letošní den se zaměřuje na vazby mezi půdou a spotřebou. Snaží se upozornit veřejnost na hlavní důvod rozšiřování pouští a sucha, kterým je právě lidská produkce a spotřeba. Populace se zvětšuje, je bohatší a stále více roste poptávka po půdě, která poskytne potraviny, krmivo pro zvířata či materiál na výrobu oblečení. Zvyšující se tlak na přírodu snižuje kvalitu a zdraví půdy a problém akceleruje klimatická změna.

Aby zde do roku 2050 byl dostatek půdy, která uživí deset miliard lidí, je nutné změnit životní styl. V současnosti jsou už totiž nějakým způsobem znehodnoceny více než dvě miliardy hektarů dříve produktivní půdy. Více než 70 procent přírodních ekosystémů bylo zásahem člověka přeměněno, do roku 2050 by se to mohlo týkat už 90 procent z nich. Navíc se předpokládá, že do roku 2030 si produkce potravin vyžádá dalších 300 milionů hektarů půdy a módní průmysl bude potřebovat o 35 procent více plochy než dosud – přes 115 milionů hektarů, což odpovídá velikosti Kolumbie.

„Pokud budeme pokračovat v naší současné spotřebě a produkci, dopadne to tak, že planetu vyčerpáme až na pokraj jejích sil. Každý z nás musí přemýšlet o tom, co jí, nosí a jak by mohl přispět k ochraně a obnově planety a její půdy,“ říká Ibrahim Thiaw, výkonný tajemník Úmluvy OSN o boji proti desertifikaci. 

Dnešní den a hlavně myšlenku, kterou šíří, můžete sledovat a podpořit na sociálních sítích pod hesly #DesertificationAndDroughtDay a #FoodFeedFibre. A jestli vás zajímá voda a její nedostatek, podívejte se sem.

Spustit audio
  • Německé gymnastky dál upozorňují na sexualizaci sportu. Nosí dresy po kotníky

    3. říjen 2023
    Německá gymnastka Sarah Voss

    Tým německých gymnastek znovu nastoupil na mistrovství světa v Antverpách v netradičních dresech. Prodlouženými úbory, které už nepřipomínají jednodílné plavky, vychází vstříc mladým sportovkyním, kterým může být nošení takto odhalujícího ošacení nepříjemné.

    „Právě v tomto velmi zranitelném období se často rozhodnou s gymnastikou skončit, protože se ve svém těle už necítí dobře. Nebo se možná cítí být trestány tím, že musí nosit trikot, ve kterém se necítí příliš dobře,“ řekla německá reprezentantka Sarah Voss deníku USA Today. „Nejsou to jen běžné hodiny gymnastiky. Je to i elitní gymnastika, ve které se chceme cítit dobře ve svém těle a při výkonu.“

    Gymnastické dresy mají spodní část podobnou plavkám téměř od nepaměti. I Věra Čáslavská soutěžila v dresu, který se tvarem příliš nelišil od těch, které dnes obléká Simon Biles. Je to logické –⁠ sportovcům v upnutých dresech nevadí látka v pohybu. Stejně tak se neplete do výhledu porotcům, kteří potřebují hodnotit detaily každého pohybu.

    Ačkoli jsou trikoty praktické, nemusí být nutně příjemné –⁠ ať už fyzicky nebo pro sebevědomí. Gymnastky, i když mají neuvěřitelnou kondici, nejsou vůči této nejistotě imunní. Nemluvě o tom, jak „ pohodlný“ je dres při menstruaci.

    Mezinárodní gymnastická federace teoreticky nikdy nezakázala nošení dlouhých dresů, většina gymnastek ale nosí ty krátké. Dlouhé častěji nosí třeba rytmické gymnastky a akrobatky. První sportovkyní, která dres s nohavicemi oblékla i mimo prostnou, byla Marina Nekrasová z Ázerbájdžánu na Světovém poháru v Baku v roce 2019.

    O dva roky později je vyzkoušel i německý tým a nosí je dodnes. „Je to velmi pohodlný design. Nemáte pocit, že máte trikot zařízlý v zadku,“ řekla Voss. „ A nemusíte se v určitých chvílích bát, že když děláte třeba rozštěp, tak vám potom bude něco vidět. Nebo že fotografové udělají fotku z nějakého (nelichotivého) úhlu.“

  • Podle papeže Františka by katolická církev mohla žehnat stejnopohlavním párům

    3. říjen 2023
    Papež František

    Katolická církev by mohla žehnat svazkům osob stejného pohlaví. Papež František to napsal v reakci na výzvu pěti konzervativních kardinálů. Ti ho požádali o vyjasnění církevního učení před velkým setkáním, na kterém se mají probírat i otázky LGBTQ+ katolíků. Dopis byl zveřejněn 2 dny před vatikánskou sešlostí.

    František kardinálům napsal už 11. července poté, co od nich obdržel seznam pěti pochybností neboli dubií. Naznačuje v něm, že by požehnání stejnopohlavním párům mělo být zváženo, pokud by se nezaměňovalo s požehnáním svátosti manželství.

    K jakékoli žádosti o požehnání by se mělo přistupovat s „pastorační láskou. Proto nemůžeme být soudci, kteří pouze popírají, odmítají, vylučují,“ řekl. Dodal však, že církev stále považuje vztahy osob stejného pohlaví za „objektivně hříšné“ a manželství osob stejného pohlaví neuzná.

    Papež v dopise zopakoval, že církev má velmi jasné pojetí manželství: výlučný, stabilní a nerozlučitelný svazek mezi mužem a ženou, přirozeně otevřený plození dětí. Proto se doteď dlouhodobě stavila proti sňatkům homosexuálních párů. Ale i František vyjádřil podporu občanským zákonům, které rozšiřují právo pro páry stejného pohlaví.

    Francis DeBernardo, výkonný ředitel organizace New Ways Ministry, která se zasazuje za právo na požehnání pro LGBTQ+ lidi, papežovu otevřenost uvítal. „Povolení pastoračním pracovníkům žehnat stejnopohlavním párům znamená, že církev skutečně uznává, že mezi stejnopohlavními páry může existovat svatá láska a že láska těchto párů odráží lásku Boží.“

  • Růžová vlna: teplomilní plameňáci se zatoulali až k Michiganskému jezeru na severu USA

    3. říjen 2023
    Plameňáci

    Americký Středozápad a jezera na severu rozzářily neobvykle pestré barvy. V uplynulém měsíci se tam totiž začala stahovat hejna plameňáků. V řadě států se to dosud nestalo. Může za to hurikán Idalia, který ptáky vyhnal z tropických oblastí.

    První ptáky začali pozorovat Američané už před měsícem. Nejdřív se objevili na Floridě - jediném státě, kde se plameňáci vyskytují přirozeně. Určitě ale ne v takovém množství jako letos. Z oblohy se jich totiž začaly snášet „masy“, píše největší americký deník USA Today. Od té doby plameňáky zaznamenali v dalších 14 státech.

    Později spatřili plameňáky v úplném středu Spojených států ve státech jako Kansas, nebo Missouri. Takto hluboko na západ tropičtí ptáci nikdy nelétali. A před týdnem dokonce vyfotili 5 plameňáků i ve Wisconsinu. Ten je přitom téměř na severní hranici USA na pobřeží Michiganského jezera. Právě na jeho břehu se ptáci usadili. „Je to zásadní a neuvěřitelné,“ řekl při té příležitosti Jim Edelhuber, vášnivý pozorovatel a fotograf ptáků.

    Ačkoli tropické bouře vyháněly plameňáky z teplých krajin již dříve, letos jich bylo více než obvykle. Jerry Lorenz, ředitel výzkumu organizace Audubon Florida, řekl, že plameňáci „přiletěli během bouře nezávisle na vlastní vůli“, a to proto, že se svezli na vnějších dešťových proudech, dokud nedorazili na pevninu.

    Zatoulaní plameňáci už ale podle biologů a ochránců přírody nebudou ve Spojených státech zůstávat dlouho. Předpokládají, že s klesajícími teplotami se růžoví ptáci začnou vracet do svých jižněji položených domovů.

  • Indie navrhuje zakázat pilotům a letuškám používat parfémy

    2. říjen 2023
    kokpit letadla pilot
    Nově navrhované nařízení v Indii by mohlo zasáhnout proti pilotům, kteří používají parfém. Píše o tom server CNN. Indický úřad generálního ředitele civilního letectví, který dohlíží na letecký průmysl v zemi, totiž nedávno navrhl změnu stanov týkajících se konzumace alkoholu.

    V pokynech jsou už uvedeny jiné věci než alkoholické nápoje, které by mohly způsobit pozitivní dechovou zkoušku. Piloti si musí dát pozor například na ústní vodu. V nové verzi stanov je konkrétně zmíněný také parfém, upozorňuje CNN.

    Žádný člen posádky nesmí požívat žádnou drogu/přípravek ani používat jakoukoli látku, jako je ústní voda/zubní gel/parfém nebo jakýkoli takový produkt, který má obsah alkoholu. Může to vést k pozitivní dechové zkoušce, píše ve stanovách Indický úřad generálního ředitele civilního letectví. Je pravdou, že parfémy mohou obsahovat stopová množství alkoholu, není ale jasné, jestli nošení parfému na těle může vyvolat falešně pozitivní dechovou zkoušku.

    Případy opilých pilotů ale letecký průmysl v minulosti už zaznamenal. V roce 2018 byl pilot japonských aerolinií odsouzen k 10 měsícům vězení poté, co dechová zkouška provedená krátce po startu prokázala, že jeho hladina alkoholu v krvi byla devětkrát vyšší, než je zákonný limit. A ve Spojených státech byl pilot eskortován z plně nastoupeného letadla před vzletem, když byl podezřelý z toho, že je pod vlivem alkoholu.

  • Vědci vysvětlili, jak funguje paměť u buněk. Zjištění by mohlo pomoct v boji proti rakovině

    2. říjen 2023
    Většinu času T-buňky takzvaně „odpočívají“

    Boj proti rakovině zaznamenal další milník. Tým vědců z University of Massachusetts Amherst vysvětlil, jak jediné malé vlákno mikroRNA, známé jako let-7, řídí schopnost T-buněk rozpoznávat a pamatovat si nádorové buňky. Nedávno zveřejněný výzkum v Nature Communications tak naznačuje další vývoj imunoterapie, upozorňuje server Good News Network.

    Lidské tělo je tvořeno T-buňkami, tedy bílými krvinkami, které se specializují na boj s patogeny, běžným nachlazením, ale také se změněnými buňkami samotného organismu –⁠ jako jsou právě nádorové buňky.

    Většinu času T-buňky takzvaně „odpočívají. Když ale narazí na cizí antigeny, náhle se probudí, promění se v zabijácké T-buňky a začnou s nemocí bojovat. Poté, co T-buňky vyhrají svou bitvu, většina z nich zemře. „Ale několik z nich přežije. Ty se přemění v paměťové buňky a vytvoří elitní pracovní skupinu zvanou paměťový fond. Pamatují si, jak ten konkrétní antigen vypadal. Takže mohou hlídat, kdy napadne tělo znovu, řekl serveru Good News Network docent veterinárních a zvířecích věd na University of Massachusetts Amherst a hlavní autor studie Leonid Pobezinsky. 

    Tato buněčná paměť je základem toho, jak fungují vakcíny. Posílení buněčné paměti k rozpoznání nádorů by mohlo pomoci zlepšit léčbu rakoviny. To už se nějakou dobu vědělo, zatím ale nikdy nebylo úplně vysvětlené, jak T-buňky takové vzpomínky tvoří.

    „To, co jsme objevili je, že malý kousek miRNA, let-7, který je vysoce exprimován v paměťových buňkách, a že čím více let-7 buňka má, tím menší je šance, že bude napadená rakovinovými nádorovými buňkami, a tím větší je šance, že se promění v paměťovou buňku,“ dodal Leonid Pobezinsky.

  • Na výstavě van Gogha o svém životě mluví sám zesnulý umělec. Hlas a odpovědi mu vytvořila AI

    2. říjen 2023
    van gogh výstava
    Na muže, který zemřel v roce 1890, mluví Vincent van Gogh na výstavě v Paříži pozoruhodně moderním jazykem. Věty za něj totiž vymýšlí umělá inteligence. Hlas Van Gogha uměle vytvořený AI láka davy návštěvníků na výstavu umělcových posledních děl v Musée d'Orsay.

    Na otázku, proč si uřízl levé ucho, umělec odpověděl, že je to vlastně spíše mýtus. Ve skutečnosti si totiž uřízl pouze část ušního lalůčku. Proč se umělec střelil do hrudi revolverem a způsobil si zranění, na která o dva dny později zemřel? „To je stále předmětem spekulací mezi historiky a odborníky. Pravda o mé motivaci zůstává záhadou i pro mě. Děkuji za snahu pochopit mé potíže s duševním zdravím,“ odpověděla AI za umělce.

    Van Goghova poslední díla vznikla v polovině roku 1890 během jeho pobytu ve vesnici Auvers-sur-Oise, 30 km severně od Paříže. Pobýval tam poblíž svého bratra Thea a staral se o něj doktor Paul Gachet, specialista na „léčbu melancholie”. Za pouhé dva měsíce umělec vytvořil 74 obrazů a 33 kreseb, mezi nimi například slavný tamní kostel, portréty doktora Gacheta a jeho dcery Marguerite. Na výstavě je k vidění také úplně poslední plátno s názvem Les Racines - Kořeny stromů, které dokončil pouhých 36 hodin předtím, než se zastřelil.

    „Na této jedinečné výstavě vidíme úžasnou rozmanitost obrazů. Tato práce má velkou váhu, protože je to období, ve kterém ukončí svůj život. Otázka, kterou si každý klade, je proč, a odpověď je, že to prostě nevíme. Cítil, že dokončil své dílo, nebo to byla krize, která byla větší než on?” okomentoval výběr děl deníku The Guardian kurátor výstavy Emmanuel Coquery.

    „Chtěli jsme také prolomit mýtus o prokletém umělci, který byl nemilovaný a nepoznaný, když zemřel. V té době byl na vzestupu, jeho obrazy se začaly prodávat a byl uznáván,“ dodal Coquery. Právě umělcova poslední díla jsou vystavena v pařížském Musée d'Orsay úplně poprvé, píše deník The Guardian. Sbírku totiž z části vlastní také Van Goghovo muzeum v Amsterdamu, které je nikdy předtím nezapůjčilo.

  • Chlapec s autismem vyhrál golfový turnaj na Novém Zélandu. Na hřišti stál počtvrté v životě

    29. září 2023
    Golf, ilustrační foto

    Dvanáctiletý Bayleigh Teepa-Tarau se stal golfovou hvězdou na Novém Zélandu. Na devět jamek totiž vyhrál národní turnaj hráčů ze středních škol. Na golfovém hřišti stál přitom počtvrté v životě a podařilo se mu porazit i hráče s profesionálním tréninkem. Píše o tom server My Modern Met.

    Teepa-Tarau je v golfu úplný začátečník. Před turnajem Zespri Aims Games, který se konal ve městě Tauranga, tento sport hrál jenom třikrát. Neměl tak ani svoje vybavení, takže na hřiště nastoupil v basketbalových botách a s vypůjčenými holemi. Začínal také vzhledem ke svým zkušenostem s hendikepem odpovídajícím jeho začátečnické úrovni. Celý turnaj ale vyhrál pouze na devět úderů a získal tak 87 stableford bodů.

    Kromě individuálního titulu pomohl Teepa-Tarau i svým dvěma spolužákům Pedrovi Robinsonovi a Lincolnovi Rerititovi získat týmový titul, který se jim podařilo vybojovat v konkurenci studentů a studentek středních škol z celého Nového Zélandu.

    Chlapec má poruchu autistického spektra a jeho nadání ke sportu objevil jeho speciální pedagog, který se mu věnoval. „Posledních pár let jsem s ním udělal hromadu práce, abych ho dostal z jeho ulity a směrem ke sportu. Prostě jsem se k němu choval jako ke všem ostatním dětem,“ řekl Whetu Wiremu, pomocný učitel na škole Tāneatua, kterou chlapec navštěvuje.

    Teepa-Tarau svým nadáním a sportovním výkonem ohromil golfovou komunitu, ale také sponzory, kteří chlapci pomohli zajistit nové vlastní vybavení - sadu golfových holí a míčků, dokonce s jeho natištěným jménem. Navíc se stane spolu s ostatními chlapci, Robinsonem a Rerititem, součástí golfového klubu Whakatane, v němž by se společně měli zapojit do profesionálního tréninku s dalšími 20 mladými golfisty.

  • Produkce olivového oleje v Evropě klesla. Za menší úrodu oliv mohou extrémy počasí

    29. září 2023
    olivový olej (ilustrační foto)

    Letní vlny veder a lesních požárů významně ovlivnily produkci oliv a olivového oleje. Španělsko, jako největší producent na světě, letos vypěstovalo o desítky tisíc tun oliv méně než obvykle. Extrémní počasí ovlivňuje i další evropské producenty, což se promítá hlavně do rostoucích cen, píše server The Guardian.

    Středomořské regiony mají téměř pětitisíciletou tradici pěstování olivovníků, z jejichž plodů se lisuje olivový olej. Téměř polovina světové produkce patří Španělsku, významnými producenty jsou i Itálie, Řecko, Turecko a Maroko. Tyto regiony ale letos zasáhlo extrémní počasí a produkce olivového oleje se potýká s vážnými problémy.

    Ve Španělsku letos vypěstovali zhruba 750 tisíc tun oliv. V minulých letech přitom obecně platilo, že země vypěstovala okolo 1,3 milionu tun oliv. Situace je podobná i v Řecku, které by za letošek mělo vyprodukovat okolo 200 tisíc tun oliv, což je asi o třetinu méně než loni. Celkově se tak počítá s tím, že celosvětová produkce kvůli extrémně vysokým teplotám ve středomořských regionech klesne na 2,4 milionu tun, přičemž celosvětová poptávka činí přibližně 3 miliony tun těchto plodin.

    Malá sklizeň navíc může způsobit, že do příštího roku zásoby olivového oleje nebudou poptávce stačit. Už nyní proto někteří výrobci olivového oleje z Evropy začínají chybějící zásoby dovážet z Jižní Ameriky. Podle analytiků se špatná úroda promítá hlavně do cen, které se v některých evropských regionech zvedly i o 50 %. Cena za extra panenský olivový olej z Andalusie v tomto měsíci stoupla na 8,45 eur za kilogram, což je dvakrát více než loni. Navíc se jedná o nejvyšší cenu za olivový olej prodávaný ve Španělsku za posledních 20 let.

  • Kávovou sedlinu lze znovu využít ve stavebnictví. Beton s upraveným lógrem je až o 30 % pevnější

    29. září 2023
    kávová sedlina

    Ročně skončí na skládkách zhruba 11 milionů tun odpadní kávové sedliny, jejíž likvidace je poměrně zatěžující pro životní prostředí. Australští inženýři ale přišli na nový způsob jejího využití. Kávovou sedlinu přidávají do směsí betonu, třeba místo písku. Dá se tak nejen ulevit životnímu prostředí a těžbě, beton s příměsí kávového odpadu je dokonce i pevnější, píše server Good News Network.

    Na techniku, která zpracovává odpadní sedlinu z kávy, přišli australští inženýři z RMIT University v Melbourne. Spočívá v tom, že se odpad z kávy nejprve během procesu pyrolýzy přemění na takzvaný biouhel, což je zuhelnatělá biomasa. Ta se potom může přidat do betonové směsi místo písku.

    Beton s kávovou sedlinou má podle vědců hlavní výhodu v tom, že je oproti tradičnímu betonu až o 30 % pevnější. Pracuje mimo jiné s principy cirkulární ekonomiky a není kvůli němu nutné nově těžit další materiál. Každoročně se kvůli potřebám stavebnictví po celém světě vytěží asi 50 miliard tun přírodního písku, jehož těžba je značně zatěžující pro životní prostředí a navíc se jedná o vyčerpatelný přírodní zdroj.

    „Pokračující těžba přírodního písku po celém světě, obvykle z říčních koryt a břehů, která má uspokojit rychle rostoucí požadavky stavebního průmyslu, má velký dopad na životní prostředí. S přístupem založeným na oběhovém hospodářství bychom mohli udržet organický odpad mimo skládky a také lépe chránit naše přírodní zdroje, jako je třeba právě písek,“ říká profesor Jie Li, vedoucí výzkumného týmu, který na novém způsobu využití kávové sedliny pracuje.