Dokument divoČINY je sonda do našeho svědomí

20. srpen 2014
03190054.jpeg

Myšlenka natočit film o „české divočině“ nebo spíš o jejích pozůstatcích napadla filmaře Jana Svatoše během jeho pobytu v Africe. Natáčel tehdy v Keni svůj první dokument Africa obscura a uvědomil si, že pod pojmem divočina si většina lidí v České republice představuje výhradně exotické dálavy a málokdo si uvědomí, že divokou přírodu a divoká zvířata jsme kdysi měli i my tady u nás.

Podle slov Jana Svatoše jsme se ovšem s tou naší českou divočinou poměrně radikálně vypořádali – lidově řečeno zvířata jsme vystříleli, vyhnali, oplotili a přírodu změnili v tzv. kulturní krajinu. I přesto ale máme tendenci radit lidem v afrických zemích, jak se mají chovat ke zvířatům a k přírodě. Když se ovšem část divokých zvířat – například vlci – má tendenci vracet zpátky do našich hor, začínáme bít na poplach a máme z nich strach. Tuhle zvláštní dichotomii v českém vztahu k divoké přírodě se právě snažil Jan Svatoš ve svém filmu vystihnout. Film se tak podle něj dá chápat trochu i jako sonda do našeho vlastního svědomí.

Snímek divoČINY přibližuje úsilí lidí, kteří svůj život zasvětili ochraně po generace pronásledovaných tvorů, a zkoumá, jak naše společnost vnímá divočinu jako kulturní fenomén. Získal cenu poroty na mezinárodním World Mountain Documentary Festivalu v Číně a podívat se na něj můžete tady.

Poslechněte si celý rozhovor s Janem Svatošem.