DVA: "máme nějaký neexistující nápady"

Po dvou letech zaplněných koncertování po světě a prací na hudbě pro divadlo se letos DVA vrátili s podobně silnou deskou Hu. Jsme rádi, že sympatické duo domáckých folktroniků můžeme představit na oslavě 5. narozenin Radia Wave. Jako malý předkrm a návnadu nabízíme rozhovor s JEDNOU – Robert Candra si po telefonu povídal s Bárou Kratochvílovou.

Název vašeho debutového alba Fonók znamená maďarsky „přadleny“, jak jsem si ověřil, ale vy jste ho prý spíš brali ve významu „zvuky“. Co znamená Hu? Zkratku Maďarska?
HU je ve skutečnosti zkratka Maďarska, ale pro nás je to asi nejčastější pozdrav, prostě říkáme asi nejvíc „hu“. Pak to dost připomíná opice a my jsme to album vymýšleli s takovou tropickou náladou. A na Wikipedii se dají najít další skutečný významy. Je tam druh opice nebo první slovo pro boha. Je to asi nejčastěji vydávanej zvuk a je to nejčastější příjmení. Čínskej Novák.

Dva – Hu |foto: Indies Scope

Hravé fiktivní jazyky vašich textů, mezi kterými občas probleskne univerzálně srozumitelné slovo nebo obrat, to je pro vás cesta k tomu, aby vám všichni stejně férově nerozuměli?
Je to tak. Ale to jsme možná tak brali až potom. My ani neumíme pořádně dělat texty v češtině, to je první důvod, takovej přirozenej. Zároveň nám přijde, že čeština nutí texty a melodie, aby se jí musely podřizovat. Čeština svým přízvukem do nějaký melodie vůbec nepouští. Nebo my to neumíme spojit. Taky máme rádi cizí jazyky, a nejvíc ty, kterým není vůbec rozumět. Měli jsme moc rádi ten pocit, když jsme byli v Maďarsku, a člověk tam nerozumí ničemu. Nebo v Litvě, v Lotyšsku. To jsou hrozně pěkný jazyky a člověk si málokdy užije ten pocit, že nerozumí vůbec ničemu. Všude vládne angličtina nebo jazyky, ze kterých člověk něco ví. Tak jsme si takhle vymýšleli jazyk, kterej nebude znát nikdo a zároveň si pod tím může kdokoli cokoli představit. Ale taky nabízíme i vlastní výklady.

Od často skloňovaného „folklóru neexistujících národů“ na prvním albu jste se s Hu posunuli k „písním v neexistujících jazycích, zaslechnutým na neexistujících rozhlasových stanicích“. Co „neexistujícího“ bude příště?
My máme vždycky v rukávu pár „neexistujících“ nápadů. Ale teď nevim, jestli... Protože my vždycky vyzradíme nějakej plán, a pak se to úplně obrátí... Třeba Hu mělo být původně nejveselejší album na světe, což bych řekla, že ani pravda neni. Prostě jsme to kdysi vypustili z pusy v nějakým rozhovoru, takže bych to možná teď ani nedělala. Ale máme nějaký neexistující nápady a něco bude. (smích)

Jestli vás zajímá, co dělali DVA na ostrově Reunion u Madagaskaru, jak se dostali do vysílání moskevské televize pro ženy v domácnosti nebo jakou píseň jim vyfoukli MIDI LIDI, poslechněte si plnou verzi rozhovoru!