Energie, kterou nezakonzervuješ aneb proč velebit živáky
V davu pod pódiem to začne šumět a vřít a pak se strhne poctivá smršť sonických vln. Drobné i větší chyby, lámající se hlas, pády z pódia nebo taky super bizarní lokace. Mnozí na živé záznamy nadávají a tvrdí, že jsou nuda. My je ve Špíně ale doslova milujeme!
Existují kapely a interpreti, jejichž energie a projev se prostě ve studiu zreprodukovat nedá. Atmosféru i intenzitu, při níž vám běhá mráz po zádech, nasajete nejlíp právě ze živého záznamu. I když jsou tací, kteří žehrají na nedostačující kvalitu zvuku nebo kverulanti, které rozčilují projevy publika, my na živáky nedáme dopustit.
Rozhodli jsme se provětrat osobní archivy a vybrat ty, které pro nás patří mezi ty nejuhrančivější nebo nejzábavnější. Vrátili jsme se ke skandinávským kapelám Masshysteri nebo Lukestar, které najely na vlnu živých performancí z netradičních míst, jako je plavící se pramice nebo autoservis v provozu.
Nahlížet pod pokličku kultovním koncertům by samozřejmě nešlo bez zmínění washingtonské legendy Fugazi. Jejich tvorba totiž, ať už díky interakcím s diváctvem nebo v rozjamovávání některých songů, dostává další vrstvy a rozměry.
Jaký je jeden z našich nejoblíbenějších živáků vůbec? Které méně známé Peel Sessions stojí za pozornost? Co předváděli EsKorbuto v televizi? Která kapela vás naživo zhypnotizuje? A kolik devadesátkového ema do dílu Judita se Šamanem zvládli vecpat? Poslechněte si celou Špínu ze záznamu!
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
