Environmentální zločiny srovnatelné s ekocidou: Evropská unie je chce trestat až desetiletými tresty

Stále více důkazů spojuje dietní limonády a další potraviny s umělými sladidly s přibýváním na váze. Světová zdravotnická organizace dokonce v květnu 2023 vydala doporučení, aby se náhražky cukru nepoužívaly při hubnutí. Nová studie odhalila, že velké množství sladila může zvýšit chuť k jídlu až o 20 %, informuje CNN.

Nová studie zkoumala pouze vliv sukralózy, která je v Evropě i ve Spojených státech klíčovou složkou mnoha umělých sladidel. Autoři interpretovali své výsledky opatrně, přesto však předkládají pádné argumenty, že „nekalorická sladidla, a konkrétně sukralóza, zasahují do normální regulace chuti k jídlu způsobem, který by mohl mít nepříznivý vliv na kontrolu hmotnosti a zdraví,“ uvedl pro CNN doktor David Katz, odborník na preventivní medicínu a životní styl, který se na studii nepodílel.

Výsledky studie podporují předchozí výzkumy. Dřívější studie například zjistily, že ženy a lidé s obezitou jsou na signály hladu, které vyvolávají umělá sladila obzvláště citliví. Všechny buňky v těle potřebují k získávání energie glukózu. Největším uživatelem je mozek, který spolyká až polovinu všech cukrů kolujících v krvi. Mozek nicméně reaguje na přírodní cukry, jako je glukóza obsažená v celém ovoci a některých druzích zeleniny. Umělá sladidla proto podle autorů studie zřejmě matou mozek tím, že vysílají signály sladkosti, aniž by dodávala potřebné kalorie, které mozek potřebuje. Když se podle vědců slíbené kalorie nedostaví, mozek může vyslat signál k dalšímu jídlu.

K výzkumu se pro CNN vyjádřil i mluví společnosti Heartland Food Products Group, která vyrábí Splendu – umělé sladilo s obsahem sukralózy. Podle něj jsou nízkokalorická a nulová sladidla podložena výzkumem a odbornými doporučeními a sladce chutnající výrobky snížily chuť na další sladkosti a zároveň pomohly lidem kontrolovat hmotnost.

Natal Conference, která se konala v hotelu provozovaném Texaskou univerzitou v Austinu, nemá podle svých internetových stránek „žádný jiný politický nebo ideologický cíl než svět, ve kterém mohou mít naše děti vnoučata“. Informoval o tom web Politico.

Na akci vystoupili řečníci jako konspirační teoretik Jack Posobiec a Crémieux, internetový pseudonym spojený podle deníku The Guardian s Jordanem Laskerem, který diskutuje o klesající porodnosti a propaguje eugeniku. Informoval o tom server Wired, který měl možnost nahlédnout do zvacího e-mailu na konferenci.

Širší natalistické hnutí v poslední době nabývá na síle v konzervativních kruzích - kde se obavy z klesající porodnosti snoubí s obavami z rostoucí imigrace - mezi jeho zastánce patří třeba Elon Musk nebo maďarský premiér Viktor Orbán. Organizátor Natal Conference Kevin Dolan, už dřív prohlásil, že eugenika (což je přesvědčení o genetické nadřazenosti bělochů) a pronatalistické hnutí jsou si „velmi blízké“.

V Japonsku se nachází 27 000 přírodních horkých pramenů, které lidé navštěvují hlavně kvůli relaxaci. V některých lázeňských městech ale prameny pomalu mizí. Místní úředníci před tím varují, někteří dokonce vyzývají k omezení soukromých lázní. Informovaly o tom servery CNN a Outlook Traveller.

Příkladem je třeba město Urešino, které se nachází v horském pásmu prefektury Saga na západním ostrově Kjúšú. Ve městě, které má 25 tisíc obyvatel, je víc než 30 hotelů a rjokanů (tradičních japonských ubytovacích hostinců). Stalo se tak domovem nejvyhledávanějších japonských onsenů a získalo oblibu i mezi zahraničními cestovateli. Ve společných onsenech se návštěvníci koupou společně a nazí. To se některým turistům nelíbí, ti si tak radši připlatí za soukromé lázně. Kvůli tomu ale dochází k nadměrné spotřebě vody.

Místní úřady nedávno vydaly varování před dopadem nadměrného turismu na zásoby termální vody ve městě. „V porovnání s obdobím před pandemií onemocnění covid-19 se zvýšil počet turistů, což vedlo k většímu využívání horkých pramenů,“ řekl na nedávné tiskové konferenci místostarosta města Urešino Hironori Hajase. Průměrná hladina vody v prameni Urešino klesla v jednom okamžiku loňského roku na rekordní minimum 39,6 metru, což představuje 20% pokles ve srovnání s 50 metry zaznamenanými před čtyřmi lety, jak uvedla japonská státní televizní stanice NHK.

Lék zvaný nitisinon, běžně používaný k léčbě vzácné poruchy metabolismu, dokáže udělat lidskou krev toxickou pro komáry. Stačí nízká dávka léku a hmyz po nasátí krve do pár hodin uhyne. Účinek přitom trvá více než dva týdny. Informoval o tom web National Geographic. 

Nitisinon byl původně vyvinut jako herbicid, ale od 90. let pomáhá lidem s poruchami odbourávání tyrosinu. Vědci nedávno zjistili, že krev sající hmyz – jako komáři nebo mouchy tse-tse – je na tuto látku mimořádně citlivý. Nedokáže totiž tyrosin správně zpracovat a následkem toho hyne.

Lék sám o sobě tedy člověka před malárií nechrání, může ale přerušit řetězec malarické nákazy tím, že zabije komára dřív, než stihne naklást vajíčka a infekci dál šířit. Fungovat by proto mohl jako kolektivní ochrana – podobně jako vakcíny. Navíc je už schválený pro použití i u dětí nebo těhotných žen.

Nevýhodou zatím zůstává vysoká cena léku. Nitisinon se dnes běžně používá jen u malé skupiny pacientů, takže není levný. A přesvědčit lidi, aby užívali lék, který je samotné neochrání, nebude snadné.

Přesto vědci věří, že by mohl být důležitou součástí širší strategie – spolu s vakcínami, moskytiérami nebo geneticky upravenými komáry. Jak říká profesor Álvaro Acosta Serrano z Liverpoolské School of Tropical Medicine: „Proti malárii neexistuje zázračná pilulka. Ale kombinací chytrých řešení se dá zachránit spousta životů“.

Obrázky ve stylu slavných filmů jako Cesta do fantazie nebo Můj soused Totoro se v posledních dnech šíří sociálními sítěmi. Nová verze generátoru obrázků od ChatGPT totiž umožňuje nahrát fotku a nechat ji převést do téměř jakéhokoli stylu, včetně stylu připomínajícího japonské Studio Ghibli.

Fanoušci si tak generují vlastní „ghibli memy“ nebo portréty domácích mazlíčků. Třeba Janu Lingeswaran z Německa si nechal v „ghibli stylu“ vykreslit svou kočku a z výsledku byl nadšený, jak napsala agentura AP. Radost ale nesdílí všichni.

Společnost OpenAI, která ChatGPT provozuje, čelí už delší dobu výtkám ohledně porušování autorských práv. Zásadní otázkou totiž je, na základě jakých zdrojů AI napodobuje právě ghibliovský styl – a zda k jejich použití vůbec měla svolení. Podle právníků je sice „styl“ sám o sobě obtížné chránit, pokud se ale jedná o konkrétní vizuální prvky, zákon už může být na straně autorů.

Studio Ghibli se zatím k novince nevyjádřilo, média ale připomínají starší výroky jeho spoluzakladatele, výtvarníka a režiséra Hajaa Mijazakiho, který se k výtvorům AI staví odmítavě.

Umělkyně Karla Ortiz, která sama žaluje některé generátory AI obrázků kvůli porušování autorských práv, označila ghibliovské výtvory z ChatGPT za „využívání jména, stylu a reputace Studia Ghibli k propagaci cizích produktů.“ Na sociálních sítích se objevila i ostrá slova o „zneuctění krásy Mijazakiho díla.“ K definitivnímu rozuzlení ale zatím nedošlo – Studio Ghibli mlčí a společnost OpenAI na dotazy ohledně použití autorských děl neodpověděla.

Laboratorní zkoumání hostie s červeným zabarvením, která vypadla z ciboria během mše v kostele svatého Antonína Paduánského v americkém městě Morris, nepotvrdilo žádné nadpřirozené jevy. Podle arcidiecéze v Indianapolis šlo o výskyt běžných mikroorganismů – konkrétně plísně a tří druhů bakterií, které jsou typicky přítomné na lidské kůži. Žádné stopy domnělé krve se v hostii nenašly.

Případ zaujal veřejnost i média především proto, že v katolické víře se během mše chléb a víno symbolicky proměňují v tělo a krev Ježíše Krista – tomuto rituálu se říká eucharistie. Když se na hostii objevilo červené zabarvení, mohlo to některým věřícím připadat jako tzv. eucharistický zázrak, tedy okamžik, kdy se tato proměna projeví i navenek – například fyzickou přítomností krve. Katolická církev ale podobné případy posuzuje velmi opatrně a obvykle nechává vše nejprve pečlivě prozkoumat vědci.

„V historii katolické církve došlo k dobře zdokumentovaným zázrakům a zjevením a každé z nich bylo důkladně a pečlivě přezkoumáno,“ uvedla arcidiecéze v prohlášení, které nadšení věřících ochladilo. Před zveřejněním výsledků se totiž mezi farníky objevily naděje, že by mohlo jít o skutečný zázrak. „Jsme tak malinké město. Projedete ho a ani si toho nevšimnete,“ řekla televizi WKRC-TV farnice Shari Strassell. „Znamenalo by to pro nás celý svět. A skutečně si myslím, že náš kostel je něčím výjimečný.“

Odborníci ale mají jasno: červené zbarvení může způsobit třeba bakterie Serratia marcescens, která vytváří rudý pigment s poetickým názvem prodigiosin. A protože se tyhle mikroorganismy dobře daří ve vlhku, kontaminace může nastat úplně běžně – třeba při skladování nebo neopatrné manipulaci. Zkrátka: žádné nebeské znamení, jen pár mikrobů.

Moře na ostrově Anglesey u severozápadního pobřeží Walesu vyplavilo karetu menší pojmenovanou Rhossi koncem roku 2023. Podle serveru BBC se uzdravovala pomalu, už je ale v dobré kondici a podle mořské zoologické zahrady na velšském ostrově se může vrátit do volné přírody u pobřeží Spojených států.

Karety menší jsou kriticky ohroženým druhem a podle odhadů jich na světě žije posledních asi 7 000 samic. Pocházejí z Mexického zálivu, a pokud se někde objeví, musejí se vrátit do těchto vod.

Podle Trumpova exekutivního nařízení je ale veškerá pomoc těmto živočichům zmražená. Americký prezident totiž v lednu nejméně na tři měsíce pozastavil veškerou zahraniční rozvojovou spolupráci.

„Je to obrovský problém⁠⁠⁠⁠⁠⁠ –⁠⁠⁠⁠⁠ ⁠⁠⁠⁠⁠⁠je to velmi frustrující,“ řekla pro BBC Frankie Hobro, majitelka a ředitelka velšské zoo, která se o želvu stará. Zvířata podle ní nerozumí politice ani hranicím.

Rhossi tak zatím zůstane v britské zoo, dokud zaměstnanci nenajdou způsob, jak ji vrátit zpátky domů. Řešení by ale Hobro možná měla.

„Můžeme to vzít přes Mexiko, což je něco, co bychom mohli dělat v budoucnu a pro budoucí želvy,“ dodala majitelka zoo na ostrově Anglesey.

„Někdo jednou napsal, že v mojí restauraci jedl panna cottu,“ řekl majitel restaurace se dvěma michelinskými hvězdami El Molin italskému deníku La Repubblica. Alessandro Gilmozzi přitom tvrdí, že tento dezert v restauraci nikdy nepřipravoval.

„Jako jiná zařízení i my jsme se setkali s recenzemi, které neodrážejí skutečnost, jsou výsledkem nekalé konkurence nebo zkrátka očekávaní neodpovídají nabízeným službám,“ řekla Simona Lollini z hotelu Revenues et Palazzo di Varignana nedaleko Boloni.

Proslulý italský šéfkuchař je podle serveru Euronews jedním z bojovníků proti falešným recenzím hotelů a restaurací a prosazuje proto přísnější předpisy jak pro zákazníky, tak podniky.

Každý, kdo bude chtít napsat recenzi, bude muset předložit důkaz, že podnik opravdu navštívil, a to například v podobě ofocené účtenky. Prokázat se také bude muset občanským průkazem. Návštěvník bude mít 15 dní od návštěvy na to, aby recenzi napsal. Návrh zákona počítá také se zákazem placených recenzí, kdy například restaurace nabídnou zákazníkovi pokrm zdarma výměnou za pozitivní hodnocení.

Zákon se snaží prosadit ministryně turismu Daniela Santanché, jejíž rezort legislativu připravil. Zákon ještě musí schválit parlament, upozorňuje Euronews.

„Recenze budou díky tomuto nařízení skutečně pravdivé a budou zásadní pro úspěch firem a pro důvěru spotřebitelů a turistů,“ uvedla ministryně.

„Celkem 38 chovů zachycených na videích ochránců zvířat spadá pod 34 firem. Mezi lety 2022 až 2024 vyplatil 32 z nich dotace na welfare Státní zemědělský intervenční fond, který je podřízený ministerstvu zemědělství,“ napsal Deník N, který o tom poprvé informoval.

Peníze podle serveru farmy získaly z evropských dotací na dobré životní podmínky zvířat nebo z národních dotací na zlepšení životních podmínek dojnic. Patří mezi ně Mlékárna Kunín ze skupiny Lactalis CZ, Madeta nebo Moravia Lacto. Peníze obdržela také firma Savencia Fromage & Dairy.

Státní zemědělský fond spadající pod Ministerstvo zemědělství u všech podaných žádostí o dotaci na welfare kontroluje předloženou dokumentaci.

„Dále provádí kontrolu dodržování podmínek na místě na vzorku podaných žádostí. V případě evropské dotace je kontrola podmínek delegována na Státní veterinární správu (SVS) a Českou potravinářskou inspekci,“ uvedla mluvčí fondu Eva Češpiva.

Spolek Zvířata nejíme v posledních měsících zveřejnil několik videí týrání krav v mléčných chovech po Česku. Aktivisti tajně umístili kamery na vybraných farmách. Zachytili tak situace, kdy zaměstnanci zvířata mlátili tyčí, kopali do nich nebo jim dávali elektrošoky. Dotace na welfare podle Deníku N získaly téměř všechny společnosti zachycené ve videích.