Esben And The Witch na výpravě za dobrodružstvím
Ne nadarmo klip ke skladbě Dig Your Fingers In Britů Esben And The Witch z nové desky A New Nature sleduje neznámého poutníka na cestách odmítajícího rady „náhodných kolemjdoucích“ a na závěr běžícího tryskem kamsi do neznáma. Stejně na mne působí i samotná kapela, která na debutu opatrně oťukávala terén, na druhé desce sondovala svou odvahu, aby teprve s novinkou ukázala svoji pravou tvář. Tvář, která se záměrně vyhýbá narýsovaným stezkám a očekávatelným škatulkám.
Teprve po letech je zřejmé, že sychravý, bloudivý sound Esben And The Witch na debutu Violet Cries byl částečně zapříčiněn obavou, co na tvorbu tria řekne okolí. Vždyť nálepkou naděje britského veřejnoprávního rozhlasu se může každoročně honosit jen pár šťastlivců. Navíc post punk, ten špinavě garážový, upomínající na polozapomenuté vzory přelomu 70. a 80. let minulého století, byl právě v kurzu. Jenže už na druhé desce Wash the Sins Not Only the Face bylo jasné, že kapela z přímořského Brightonu nechce být pouze odleskem starých dobrých postpunkových časů, ale současnou, moderní tváří rockové scény. Projasněnější sound a zpřehledněné aranže dávaly tušit, že trio si nenápadně otevírá vrátka směrem k širším posluchačským masám, jenže pak přichází odchod od vydavatelství Matador a založení si vlastního vydavatelství plus zpráva, že Angličané vybírají peníze na crowdfundingovém portálu, aby mohli svou novou desku natočit ve studiu Stevea Albiniho.
Ruka garážového gurua Albiniho je na nové desce Esben And The Witch poznat. Zapomeňte na alopatické postpunkové přídomky. I když se na albu kytarové rejstříky, míra zkreslení basové linky i pojetí vokálu zpěvačky Rachel nezměnily, všechny tyto kostky rukopisu tria jsou do sebe zasazeny jiným způsobem než dříve. Místo tradičního kumulování energie, která tryskala z hudby v refrénech, máme často co do činění s mnohem komplikovanějšími strukturami. Jako by kapela coby spisovatel přestala tvořit povídky a vrhla se na psaní novel. Navíc novinka neobsahuje žádné extra dotočené stopy ani téměř povinná syntetická dochucovadla. Kde jsou ty doby, kdy se tito zelenáči ukrývali i na pódiu za hustou mlhou? Tentokrát, stejně jako raná PJ Harvey, si nenechávají nic schovaného bokem. Veškeré pocity a nálady jdou z hudby neodbytně ven. Esben And The Witch tak před námi stojí na A New Nature zcela nazí.
Co se týče dlouhých výletů, z nichž tři mají více než osm minut, nabízí se paralela se současnými Swans, kteří jsou ale chlapsky zarputilejší. Ženský element plus zcela hmatatelné odhození minulosti dávají novince překvapivou lehkost. A to přesto, že se jedná o kolekci rafinovanou, která vyžaduje celou posluchačovu pozornost. Ano, během prosívání nápadů se nepovedlo vyhodit všechny ty průměrné, a deska tak tu a tam sklouzává do submisivních nálad pochopitelných pouze samotným členům. Vždy se ale včas probere a pokračuje v rázném pochodování kamsi do neznáma. Jako turista se pokaždé snažím objevovat nové kraje a mám radost, že Esben And The Witch to mají hozené v hudební rovině úplně stejně. Snad je intuice i nadále povede tak zajímavým terénem, jaký máme možnost objevovat na A New Nature. I v dnešní době se dá totiž v přírodě pořádně zabloudit.
Hodnocení: 85 %
Esben And The Witch – A New Nature (Nostromo Rec., 2014), 55:53
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
